Štrasburk - Mezi novináři nechvalně proslulá novela trestního řádu, jež dostala přezdívku náhubkový zákon, se dostala na půdu Evropského parlamentu (EP), který v těchto dnech zasedá ve Štrasburku.
V úterý večer měl německý europoslanec Alexander Alvaro přednést interpelaci na Evropskou komisi (EK) týkající se v Česku nedávno přijatého kontroverzního zákona.
Na ústní přednesení dotazu však nedošlo, jelikož Alvarova interpelace byla zařazena jako jeden z posledních bodů programu. Předsedající zasedání však přislíbil, že všechny dotazy, na které nezbyl čas, odpoví příslušné instituce písemně.
Tu samou interpelaci europoslanec plánuje vznést i na dnešním zasedání Evropské rady (ER), které v tuto chvíli předsedá Česká republika.
Alvaro je členem liberální frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) a v rámci ALDE koordinuje činnost výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní záležitosti. Omezování svobody slova, což náhubkový zákon podle některých expertů a mezinárodních organizací představuje, spadá do jeho kompetence.
Náhubkový zákon vstoupil v platnost 1. dubna.
A co evropské právo?
V dotazování na kritizovanou novelu europoslance Alvara zajímá, zda existuje v některém členském státě EU podobný zákon a zda Českem přijatý náhubkový zákon neporušuje Listinu základních svobod Evropské unie, na které je celá instituce postavena.
Alvaro chtěl také zmínit obdobný případ, kdy Evropský soud pro lidská práva v roce 2007 rozhodl, že zveřejnění policejních odposlechů ve veřejném zájmu je nadřazené právu na ochranu osobnosti. Tím se tehdy zastal slovenské rozhlasové stanice Twist, která publikovala část odposlechů tamního politika.
Nefér způsob přijetí
Proti náhubkovému zákonu vystoupilo i několik senátorů v čele s Petrem Pithartem (KDU-ČSL). Nelíbí se jim vysoké pokuty či pětileté vězení, které za porušení zákona hrozí novinářům.
Senátoři kritizují také způsob, jakým poslanci zákon přijali. Vznikl totiž bez diskuse v ústavně právním výboru metodou tzv. komplexního pozměňovacího návrhu, který zásadně změnil původní vládní návrh. V něm figurovala pouze ochrana soukromí obětí závažných trestných činů. Vysoké sankce za porušení zákona či zákaz zveřejňování policejních odposlechů se do novely dostaly až během procesu přijímání změn.
"Ministr Pospíšil na plénu návrh zákona podpořil, o změnách hovořil jen jako o jistých zajímavostech," připomněl Petr Pithart s tím, že poslanci nebyli na zásadní změny upozorněni.
Přijetí zákona kritizoval i Mezinárodní tiskový institut a Reportéři bez hranic.
Koncem dubna Kateřina Jacques, spolu s dalšími poslanci Martinem Bursíkem (SZ), Přemyslem Rabasem (SZ), Františkem Bublanem (ČSSD) a Františkem Laudátem (ODS) předložili vlastní návrh novely trestního řádu.
Politici na hraně zákona
Na hraně zákona balancují i politici. Například ministr vnitra Ivan Langer (ODS) opakovaně v médiích zmínil identitu oběti střelce Bohumíra Ďurička, ačkoli k tomu neměl souhlas poškozené rodiny.
Stejně to udělal i PR manažer ČSSD Petr Dimun v oficiální stranické tiskové zprávě.
