Česko odmítlo podepsat výzvu států EU zastávající se homosexuálů. O důvodech mlčí

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
23. 6. 2021 19:14
Česká vláda se odmítla připojit k výzvě čtrnácti států EU, aby byla respektována práva sexuálních menšin. Dopis adresovaný Evropské komisi iniciovala tento týden Belgie a míří konkrétně proti novele maďarského zákona o právech dětí přijaté v polovině června. 
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Od naší zpravodajky v Bruselu - Novela má podle maďarské vlády chránit "zdravý tělesný a duševní vývoj dítěte". Zakazuje ale mimo jiné osvětu ve školách o jiné sexuální orientaci a pohlavní identitě. Lidem do osmnácti let se podle zákona nesmí dostat do rukou žádný materiál "propagující homosexualitu", což Brusel považuje za další zásah vlády Viktora Orbána proti svobodě slova. 

Belgie a další tucet evropských zemí označily maďarskou novelu za "flagrantní formu diskriminace" na základě sexuální orientace, která je zakázaná evropskou normou a ve většině států i národní legislativou. "Maďarsko tu skutečně překročilo červenou linii," prohlásila podle médií belgická ministryně zahraničí Sophie Wilmésová.  

Belgie dopisem oslovila všech sedmadvacet států EU, aby se připojily. Česko to ale odmítlo, podobně jako zbytek střední Evropy a balkánské státy. Z jakého důvodu není známo.

České zastoupení při EU v Bruselu tvrdí, že belgická iniciativa šla přes vládu v Praze, odpověď na dotaz, proč český podpis chybí, ale neznají ani úředníci na Úřadu vlády. Jeho zástupce ve středu uvedl, že neví, proč se Česko k Belgii a dalším zemím nepřidalo.

Ministerstvo zahraničí ústy své mluvčí sdělilo, že reakce ministra Jakuba Kulhánka, zástupce ČSSD, která na evropské půdě pléduje pro práva menšin, bude známa "zřejmě ve čtvrtek dopoledne". Deník N se obrátil s dotazem po belgickém dopise na premiéra Andreje Babiše, také neúspěšně. 

Není to poprvé, co Češi na podobné lidskoprávní iniciativy nezareagovali. Šok svým partnerům způsobili v roce 2013, když tehdejší Rusnokova vláda odhlasovala, že se nepřipojí k finské výzvě, aby se na olympiádě v Soči respektovala práva všech sportovců včetně homosexuálů

Tehdy šlo o reakci na sérii ruských zákonů namířených proti gayům a lesbám. Finové automaticky předpokládali, že právě Česko, dědic havlovské tradice obrany lidských práv, svůj podpis připojí. Chtělo tak učinit ministerstvo zahraničí, tehdejší ministr školství Dalibor Štys to ale označil za "politiku, která do sportu nepatří". Finský dopis proto putoval na vládu a ta rozhodla, že se Česko, jako jedna z pěti zemí tehdejší osmadvacítky, nepřipojí.

Nynější belgický dopis ani na půdu kabinetu nešel, zůstal "viset" mezi pražskými vládními paláci. Na iniciativu Belgičanů a dalších signatářů rychle reagovala Evropská komise. Její šéfka Ursula von der Leyenová označila maďarský zákon za "ostudný" a sdělila, že instruovala příslušné komisaře, aby se jím zabývali.

 

Právě se děje

před 13 minutami

V Žatci projel rychlík návěstidlo stůj, nikomu se nic nestalo

V Žatci na Lounsku projel ve čtvrtek ráno rychlík jedoucí z Mostu do Plzně návěst stůj. Událost se obešla bez zranění, trať byla v době šetření incidentu neprůjezdná, řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Na incident upozornil server Zdopravy.cz. Mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal uvedl, že škody na drážních vozidlech byly odhadnuty na 20 000 korun.

"Trať v 5:56 projel rychlík přes odjezdové návěstidlo zakazující jízdu ve směru na Podbořany s tím, že se to obešlo bez dalších následků, ale po dobu šetření byl provoz na Podbořany zastavený a od 7:45 je provoz obnoven," řekl Gavenda. Důvod, proč strojvedoucí návěst projel, odborníci vyšetřují.

Bez povolení projel podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) ve středu strojvedoucí expresu z Mnichova úsek u Milavčí na Domažlicku, poté se tam srazily dva vlaky. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky. Tři lidé zemřeli. Dva z nich jsou čeští strojvůdci vlaků, z toho jeden řídil německý rychlík, v něm cestovali i cizinci. Třetí obětí byla žena, která cestovala v protijedoucím regionálním vlaku. Desítky dalších lidí se zranily, někteří těžce. Materiální škody přesáhnou 100 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Chebsko postihl otřes o síle 2,9 stupně, byl největší za poslední měsíce

Na Chebsku se ve čtvrtek ráno znovu otřásla země. Otřes měl magnitudo 2,9 a byl za poslední měsíce nejsilnějším otřesem v oblasti, kde se drobná zemětřesení objevují pravidelně. Poslední silnější otřesy se na Chebsku objevily v dubnu, řekla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Otřes se odehrál těsně po 6:00 středoevropského letního času. Upozornila na něj i mobilní aplikace Seislok, kterou pro informování o zemětřesení vytvořil Geofyzikální ústav. "Síla otřesu byla asi 2,9 stupně, takže se téměř shoduje s tím, co ukázala automatická lokalizace. Otřes byl v hloubce necelých devět kilometrů. Tentokrát se ale vyskytl jižněji, než bývá na Chebsku obvyklé, epicentrum bylo někde v okolí Mlhostova," popsala Doubravová.

Zatímco na Chebsku se objevují převážně takzvané zemětřesné roje, při kterých se napětí v podzemí uvolňuje v podobě série menších otřesů, tentokrát šlo o izolovaný otřes. Neměl ani následné dozvuky v podobě drobnější otřesů, které silný záchvěv obvykle doprovázejí. Jestli šlo skutečně o samostatný otřes nebo začátek dalšího zemětřesného roje, je ale nyní zatím předčasné odhadovat, uvedla Doubravová. Otřes zaznamenali i lidé v okruhu až desítek kilometrů v okolí epicentra. Citliví lidé jej mohli pocítit i na Sokolovsku.

V dubnu se na Chebsku vyskytl zemětřesný roj, ve kterém se objevovaly otřesy také o síle okolo tři stupňů. Při nich lidé slyší a cítí zachvění, ale až na výjimky nevznikají hmotné škody. Mohou ale třeba popraskat staré zdi nebo omítky.

Nejsilnější zemětřesení v posledních několika desítkách let zasáhlo Chebsko v roce 1985. Tehdy otřesy dosahovaly magnituda až 4,6 stupně. Při takové síle už praskaly zdi, padaly komíny nebo se rozbíjelo nádobí. Otřesy tehdy byly cítit intenzivně i desítky kilometrů daleko.

před 29 minutami

Izrael po několika letech podnikl v Libanonu nálety

Izraelské letectvo se ve čtvrtek přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket. Informuje o tom agentura AFP. Na severní Izrael byly v z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

"Armádní stíhačky cílily na odpaliště a infrastrukturu, z níž byly na Libanon odpáleny za účelem teroru rakety," uvedla izraelská armáda v krátkém prohlášení.

Izraelská armáda pravidelně bombarduje pozice palestinského islamistického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a podniká nálety v sousední Sýrii, kde cílí na proíránské milice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy