Celosvětově se index vydávaný britským Institutem pro hospodářství a mír (IEP) mírně zlepšil. Nejmírumilovnější zemí světa zůstává Island, na opačném konci žebříčku Sýrii vystřídal Afghánistán.
Podle tiskové zprávy IEP se celosvětový index mírně zlepšil poprvé po pěti letech, 86 hodnocených zemí dosáhlo lepšího výsledku, zatímco 76 se jich zhoršilo. Vedle Islandu zaujímají nejvyšší příčky Nový Zéland, Rakousko, Portugalsko a Dánsko. Naopak jen o málo lepší situace než v Afghánistánu a Sýrii je v Jižním Súdánu, Jemenu a Iráku.
Global peacefulness has improved for the first time in five years, although the world remains less peaceful than it did a decade ago.
— Global Peace Index (@GlobPeaceIndex) June 12, 2019
How does your country fare on the 2019 Global Peace Index https://t.co/6SRiPqlozE pic.twitter.com/JwLsUOtWf8
Nejmírumilovnější oblastí zůstává Evropa, která si tuto pozici udržuje od začátku vydávání indexu v roce 2008. Většina evropských zemí s výjimkou některých balkánských států, šedesáté Francie a sté padesáté Ukrajiny se vešla do prvních čtyřiceti pozic žebříčku.
Od loňska se v Evropě situace zlepšila, stejně jako ve třech dalších z celkových devíti regionů, na něž IEP dělí svět pro účely indexu - na Blízkém východě a v severní Africe, v asijsko-pacifické oblasti a v Rusku a západní Asii. Posledně jmenovaná oblast dosáhla vůbec největšího zlepšení, ačkoli samotné Rusko zaujímá až 154. příčku a o jedno místo si pohoršilo. Pokles zaznamenala mírumilovnost i ve Spojených státech, které si z loňské 124. pozice pohoršily o čtyři místa. Mezi nimi a Kanadou je jeden z největších rozdílů v rámci sousedních zemí: Kanada je stejně jako v minulých letech šestá.
Česko si z 21. pozice v roce 2008 v minulých letech pravidelně polepšovalo až na šestou příčku v roce 2017. Letos se jeho pozice mírně zhoršila.
Index míru je výsledkem hodnocení ve 23 kategoriích, jako jsou například míra kriminality, snadnost přístupu ke zbraním, velikost armády a její výzbroj, příspěvky na mírové mise OSN, vztahy se sousedními zeměmi, mírumilovnost demonstrací, míra nátlaku politického systému na občany či účast na zahraničních konfliktech.
Česko vyšlo velmi dobře například v míře násilných zločinů, vztahů se sousedními zeměmi či nátlaku politiků na obyvatele. K mírumilovnosti země přispívá rovněž relativní obtížnost dostupnosti zbraní, míra jejich dovozu či malý dopad terorismu. Českou pozici naopak zhoršuje poměrně vysoká míra zapojení do zahraničních konfliktů, poměr počtu vězňů na obyvatele či hodnocení bezpečnostních složek a policie.
