Brusel - Politici sedmadvaceti států Evropské unie dnes v Bruselu definitivně odklepli částku, kterou přispějí chudým zemím na účinná opatření proti emisím skleníkových plynů.
Přispějí celkem 7,2 miliardy eur (zhruba 187 miliard korun) na roky 2010 až 2012.
Předsednická země EU Švédsko původně chtěla, aby v příštích třech letech sedmadvacítka přispěla rozvojovému světu pěti až sedmi miliardami eur.
Jasné už také je, kolik dá Česká republika. Dvanáct milionů eur, tedy 300 milionů korun. Premiér Jan Fischer to už včera v Bruselu potvrdil.
Je to více, než dá Slovensko. To počítá s částkou devíti milionů eur.
Podle Fischera peníze český rozpočet více nezatíží, protože jde o částku, která byla už dříve vyčleněna na rozvojovou pomoc. Takováto účetní klička se však vůbec nelíbí ekologickým a rozvojovým aktivistům.
„Přebalit peníze na rozvojovou spolupráci na klimatickou asistenci rozhodně není způsob jak uzavřít Kodaňskou dohodu. Česká republika se svými rekordními 12 tunami oxidu uhličitého na hlavu a relativně vysokým HDP nese značnou odpovědnost jednak za škody způsobené klimatickými změnami v rozvojových zemích, tak za jejich kompenzaci," řekla v Kodani Kateřina Husová, klimatická koordinátorka CEE Bankwatch.
"Adekvátní český příspěvek není problém - stačí vzít malou část peněz na emisní povolenky, namísto aby je politici dávali ČEZ zdarma," dodává Husová.
Proti postupu české vlády se ohradily i Centrum pro dopravu a energetiku, České fórum pro rozvojovou spolupráci (FORS), česká pobočka Greenpeace, Hnutí Duha a další aktivistické organizace.
Představitelé 192 států nyní jednají o dalším postupu v boji se změnami klimatu v Kodani. Zatím se potvrzuje, že mezi průmyslově vyspělými státy a na druhé straně rozvojovými zeměmi existují značné rozpory.
Evropská unie chce snížit své emise do roku 2020 o dvacet až třicet procent.
