Teď má Česko spolu s 23 dalšími členskými a přidruženými zeměmi Evropské vesmírné agentury (ESA) další příležitost. "Evropská kosmická agentura připravuje výběrové řízení na pozice nových astronautů, hlásit se mohou i čeští kandidáti," píše se v tiskové zprávě tuzemského ministerstva dopravy.
Celkem ESA hledá čtyři nové stálé kariérní kosmonauty a asi dvacítku náhradníků. Zájemci se mohou registrovat až do konce května. Jenže to má háček. Jak mimo záznam přiznávají osoby seznámené s okolnostmi českého vesmírného angažmá, tuzemští kandidáti mají jen velmi malou šanci. Důvodem je fakt, že Česko do ESA posílá příliš málo peněz.
Dnešním dnem zahajuje @esa příjem přihlášek na pozici nových astronautů, hlásit se mohou i 🇨🇿 kandidáti! Přihlášky je možné zasílat až do 28. 5. 2021😉🌍🚀
— CzechSpacePortal (@SpacePortal_CZ) March 31, 2021
Více informací naleznete zde: https://t.co/U7leFa4ZoQ#AstroSel #SpaceCare #astronautselection pic.twitter.com/Z9lUDDVRNk
"Pilotované lety jsou hrazeny z programu ESA E3P. Celkový rozpočet tohoto programu činí 2 miliardy eur (necelých 52 miliard korun), přičemž Česko do tohoto rozpočtu (ročně, pozn. red.) přispívá částkou 1,3 milionu eur (33,8 milionu korun). Poměrově se tedy jedná o 0,07 procenta, což je výrazně méně, než by mělo," vysvětluje tiskový mluvčí resortu dopravy František Jemelka.
Oficiálně se českým zástupcům podařilo vloni v prosinci prosadit, aby výše příspěvku nebo národnost neměla na výběr kariérního kosmonauta negativní vliv. "Nábor usiluje o lepší zastoupení členských států ESA se středními a malými příspěvky," potvrzuje Erika Verbelenová z tiskového oddělení agentury.
Mimo záznam ale informované zdroje věří, že konečné rozhodnutí bude politické a s výší příspěvku spojené, protože "ten let za nás nikdo nezaplatí". Organizace totiž funguje na principu takzvané geografické návratnosti. Ta počítá s tím, že čím víc nějaký stát na její fungování vynaloží peněz, tím více se mu vrátí. Jeden kosmonaut vyjde zhruba na miliardu korun ročně, což je mnohem více než český roční příspěvek do programu ESA.
Podle Petra Boháčka, který se kosmické politice věnuje ve výzkumném centru Asociace pro mezinárodní otázky v Praze a jako poradce Pirátů, je to škoda. "U veřejnosti by bylo populární mít vlastního kosmonauta, to by ospravedlnilo nezbytné navýšení finanční podpory pro kosmické aktivity. A ten velký objem financí by se mohl vrátit v zakázkách pro české firmy v oblastech průzkumu vesmíru, jako je těžba na Měsíci či průzkum asteroidů a Marsu," říká s odkazem na zmíněný princip návratnosti.
Zástupce z malého až středně velkého státu
Některý z českých zájemců by se ale mohl stát aspoň náhradníkem. "Vím o řadě velmi kvalitních kandidátů, kteří by šance měli mít velmi vysoké. Typově to jsou vědci a vědkyně nebo pracovníci v kosmickém průmyslu," míní Jan Spratek z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy (Planetum). V minulosti sám působil ve vzdělávací kanceláři ESA.
V případě náhradníků i kariérních kosmonautů platí pravidlo, že by mezi nimi měl být aspoň jeden zástupce nebo zástupkyně z malého až středního státu. Země jako Německo, Itálie nebo Francie, které se na rozpočtu programu pilotovaných letů do vesmíru podílejí víc než patnácti procenty, mají totiž místo v podstatě jisté. Jediným předpokladem je, že se za ně přihlásí dostatečně kvalifikovaný kandidát. Je to odměna za velmi vysoké a pro Česko i řadu dalších zemí prakticky nedosažitelné platby. Ty přesahují sto milionů eur ročně.
Nyní je zástupcem menších zemí dánský astronaut Andreas Mogensen, a pokud by se za něj hledala náhrada, teoreticky by to Česku nahrávalo. V zákulisí se ale hovoří spíš o jiných zemích: jednou z nich je Polsko, které sice do ESA například vloni poslalo méně peněz než Česko, víc jich ale vyčlenilo právě na lety s lidskou posádkou. V úvahu by přicházelo třeba i Rakousko nebo Norsko.
Evropská kosmická agentura
Je mezinárodní organizací založenou v roce 1975. Sídlí v Paříži, a nemá nic společného se strukturami Evropské unie. Má 22 členských států a dva přidružené. Česko bylo v roce 2008 prvním členem ze střední a východní Evropy.
ESA vybírá astronauty poprvé od roku 2008, ve stejném roce se k agentuře připojila také Česká republika. Aktuální výběrové řízení poběží až do příštího října. Úspěšné astronauty čekají výpravy na oběžnou dráhu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Jeden z už dříve vybraných zájemců ESA, Francouz Thomas Pesquet, se k ní vypraví shodou okolností na konci příštího týdne.
Česko se soustřeďuje na technologie
Česko se zatím soustřeďuje spíš na technologie, které se v kosmonautice využívají. "Sem patří například celá oblast optických systémů od detektorů po lasery, což je takové vědecké dědictví Česka s obrovským potenciálem," říká analytik Boháček.
Když letos v únoru startovala do vesmíru sonda ESA Solar Orbiter, vznikala právě v Česku zrcadla pro její teleskop METIS. Češi se podíleli i na vzniku řídicího softwaru, elektroniky a napájecího zdroje pro vybrané přístroje. "Účast v kosmických programech ESA je pro české firmy vstupenkou k technologicky a finančně náročným projektům," míní Jemelka z resortu dopravy.
Slabinou je ale i bez ohledu na velmi specializovaný astronautský program nedostatek českých pracovníků. Momentálně jich tam působí sedm. ESA přitom nabírá pracovníky průběžně. "Mimo očekávané pozice v inženýringu, vědě nebo zpracování kosmických dat je potřeba zaplnit i velmi specifické pozice ve vesmírném marketingu nebo vzdělávání," dodává Jemelka.
