Curych - Dospělí Češi mluví anglicky hůř než jejich sousedé z Polska, Maďarska i Slovenska. Startovací pozici přitom měli všichni stejnou - v každé ze zemí se až do roku 1989 vyučovala v prvé řadě ruština.
V celosvětovém průzkumu úrovně angličtiny, nazvaném EF English Proficiency Index (EF EPI), skončilo Česko na 20. místě. Poláci obsadili mezi 60 hodnocenými zeměmi 8. příčku, Maďaři 9. a Slováci 18.
Výsledky každoročního průzkumu, jehož se zúčastnilo 750 000 lidí, zveřejnila v Curychu společnost EF Education First. Vůbec poprvé srovnala i dlouhodobé trendy. Češi se mírně zlepšili, v Evropské unii jsou však čtvrtí od konce.
Plné znění zprávy si můžete přečíst ZDE.
Odborníci přitom upozorňují: Právě pro exportně orientované ekonomiky je zvládnutí angličtiny naprosto stěžejní.
Česká "střední dovednost"
"Polsko a Maďarsko udělaly ve výuce angličtiny ohromný pokrok," píše se ve studii. "Právě nové znalosti jsou přitom důležitým krokem k vytvoření znalostní ekonomiky, o niž (obě země) usilují."
Podle úrovně angličtiny experti rozdělili svět do pěti kategorií. V první - té nejlepší - jsou skandinávské země (Švédsko, Norsko, Finsko, ale i Estonsko a Rakousko), druhou vedou právě Poláci s Maďary.
Česko je za Slovenskem (18. místo) a Argentinou (19.) v kategorii 3 - "Střední dovednost".
Hůř než Češi jsou na tom v Evropě s angličtinou pouze Španělé (23.), Rusové (31.), Italové (32.) a Francouzi (35.). Zatímco Španělé, Rusové či Francouzi se však ve světě často domluví i svým rodným jazykem, Češi takové štěstí nemají.
Role němčiny
"Všechny ekonomiky, které jsou silně orientované na export, mluví anglicky," stojí v nové zprávě. V Česku, obklopeném německy mluvícími sousedy, nižší úroveň angličtiny kompenzuje fakt, že tu relativně hodně lidí mluví německy.
S naším nejdůležitějším obchodním partnerem - Spolkovou republikou Německo - tedy řada místních firem komunikuje německy, nikoliv anglicky, jak je zvykem v jiných zemích.
Přesto společnost EF Education First doporučuje úroveň jazykových dovedností zvýšit. "Znalost angličtiny zlepšuje inovace, komunikaci s dodavateli i zákazníky, což všechno vede k lepšímu exportnímu prostředí."
Dobře zvládnutá angličtina navíc pomáhá i ke zkvalitnění obchodu s takovými zeměmi, jako je například Čína.
Čínský vzor
Právě na nejlidnatějším státu planety EF Education First ukazuje, jak by měly jednotlivé země s angličtinou zacházet. Ve studii jí věnuje zvláštní kapitolu.
V Číně je výuka angličtiny považována za klíč k mezinárodní konkurenceschopnosti. Centrální vláda v Pekingu i guvernéři jednotlivých provincií chtějí docílit toho, aby do roku 2015 každý státní úředník uměl anglicky.
Požadovanou úroveň dokonce vyčíslili: nezbytně nutné je zvládnutí 300 až 1000 anglických frází.
Už teď v Číně funguje kolem 50 000 škol, kde se vyučuje v angličtině. Ve velkých městech se s jazykem začíná už ve školkách.
Na světovém žebříčku úrovně anglického jazyka jsou Číňané zatím na 34. místě, nová politika však znalosti obyvatelstva podle odborníků určitě podstatně zlepší. "Číňanovi, který umí dobře anglicky, se otevírá celý svět," cituje list Die Welt Nicka Mackenzieho, který vyučuje angličtinu v Šanghaji.
Nejslabší z Evropy? Francouzi
Špatné vysvědčení naopak dostali Francouzi. "Zatímco zbytek Evropy anglicky už umí, nebo na zlepšení angličtiny pracuje, Francie nabrala kompletně opačný směr," tvrdí autoři indexu EF EPI.
Už před šesti lety tam byla úroveň angličtiny nízká, od té doby se ale dál zhoršovala (na rozdíl od Čechů, kteří se od roku 2007 lehce zlepšili). "Francie má momentálně nejslabší znalosti angličtiny v Evropě," stojí ve studii.
Její úroveň nezvedla ani velká reforma školství, kterou v roce 2002 zavedla francouzská vláda.
Neschopnost Francouzů naučit se anglicky přitom nelze jednoduše vysvětlit. Podle četných mezinárodních srovnání se ji francouzští studenti učí stejně intenzivně jako jejich vrstevníci jinde v EU. I učitelé angličtiny vydělávají ve Francii totéž co jejich západoevropští kolegové.
