Jazykově Češi ztrácí, teď mají šanci Evropu dohnat

Jakub Novák
Aktualizováno 27. 9. 2013 16:45
Vyplývá to z evropského průzkumu, který pracuje s údaji ze školního roku 2009/2010
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Na evropský "jazykový" vlak naskakují čeští žáci se zpožděním a ještě na druhém stupni ztrácí na evropský průměr.

Později se jim však daří Evropu dohánět a minimálně v řeči čísel se situace nejeví sice ideálně, ale ani tak úplně tragicky.

Ukazují to mimo jiné výsledky šetření "Klíčová data k výuce cizích jazyků na školách", které pracuje s údaji ze školního roku 2009/2010 a podle něhož se ČR v oblasti druhého stupně základních škol umístila jako šestá nejhorší země z celkového počtu 34 dotazovaných zemí.

Zatímco průměr evropských zemí dosahoval hranice 1,5 jazyku vyučovaného na druhém stupni základních škol, v Česku to bylo o dvě desetiny méně. Tuto bilanci by měla zvrátit novinka tohoto školního roku, kterou je zavedení druhého cizího jazyka na školách, a to nejpozději od osmé třídy.

"Nejenže se dostaneme na evropský průměr, ale můžeme se přiblížit k vyspělým zemím v této oblasti, kde se žáci 2. stupně ZŠ učí dva a více cizích jazyků, jako je Litva, Lotyšsko, Švédsko nebo Lucembursko. Ve Finsku se žáci učí dokonce průměrně 2,7 cizích jazyků," říká Jitka Tůmová z Národního ústavu pro vzdělávání.

V drtivé většině případů - a tento trend je společný pro celou Evropu - je hlavním cizím jazykem školáků pochopitelně angličtina (v zemích evropské osmadvacítky se ji učí podle údajů Eurostatu 83 % žáků základních škol). V evropském průměru ji následuje francouzština (učí se ji 19 % žáků základních škol), v Česku má však dominantní postavení druhého jazyka již tradičně němčina.

Problém se středními odbornými školami

Jak vyplývá z porovnání v další fázi studia, daří se středoškolákům toto zpoždění dohánět - otázkou však zůstává, jaký to má dopad na kvalitu a jazykovou vybavenost, protože počet vyučovaných jazyků ještě nemusí jít ruku v ruce s jejich úrovní.

V případě gymnázií se Česko umístilo dokonce již nad evropským průměrem. Trochu alarmující jsou však čísla ze středních odborných škol, kde dokonce dochází k poklesu počtu vyučovaných jazyků pod úroveň druhého stupně základních škol - a to jak v tuzemsku, tak v Evropě.

"Tato situace není ideální - cílem v odborném vzdělávání by mělo být, aby žáci pokračovali ve studiu cizích jazyků ve stejné míře jako na základní škole," vysvětluje Michala Čičváková z NÚV.

Jak jsou na tom dospělí Češi?

Pracovníci Eurostatu se kromě jiného ptali obyvatel jednotlivých evropských států na to, zda podle svého mínění znají alespoň jeden cizí jazyk. Takové sebehodnocení může vyvolávat oprávněné otázky týkající se například toho, co za takovou znalost ještě považovat a co už nikoliv, nicméně pokud budeme mít toto omezení na paměti, můžeme si udělat přibližnou představu o jazykových znalostech napříč Evropou.

Podle závěrů šetření se tak mezi dospělými Evropany ve věku od 25 do 64 let nachází stále třetina těch, kteří nemluví ani jedním cizím jazykem. Česká republika je v tomto ohledu mírně nad průměrem - znalost cizího jazyka zde deklarovalo 69 % dotázaných. Na první pohled se to nemusí zdát jako špatný výsledek, ale celoevropský průměr významně snižují zejména Bulharsko a Maďarsko, kde zná cizí jazyk jen asi třetina obyvatel.

Například v Rakousku přitom jde o 78 % a v sousedním Slovensku dokonce 85 % obyvatel - zde je však poměrně významný háček, poukazující na některá šedivá zákoutí takových žebříčků - zatímco totiž v českém dotazníku není slovenština považována za cizí jazyk, na Slovensku naopak čeština mezi cizími jazyky zahrnuta je.

Podívejte se: Jak jste na tom s jazyky? Porovnejte se s deváťáky!

Velmi dobře jsou na tom také pobaltské země - například Litva a Lotyšsko jsou v první čtyřce pomyslného žebříčku znalosti cizích jazyků, nejčastějším cizím jazykem tu však není angličtina jako ve většině zemí, ale z historických důvodů ruština.

Přesto je tento výsledek pro Česko příznivější než ten, který byl v rámci šetření Eurobarometru zveřejněn loni v červnu. Alespoň jedním jazykem podle něho mluvilo pouze 49 % Čechů, zatímco evropský průměr byl o pět procent vyšší. Svoji roli v tom  však mohla hrát také formulace otázky - dotazovatelé Eurobarometru se totiž ptali na to, zda je člověk v daném cizím jazyce schopen vést konverzaci.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Policie vyšetřuje dvojnásobnou vraždu v Horním Slavkově, poblíž místa činu zadržela šedesátiletého muže

Policie vyšetřuje dvojnásobnou vraždu, která se stala v sobotu v Horním Slavkově na Sokolovsku. Nedaleko místa činu zadržela podezřelého šedesátiletého muže, informoval krajský policejní mluvčí Jakub Kopřiva.

Vražda se stala ve večerních hodinách. "Na odlehlém místě policisté u osobního automobilu nalezli dvě osoby bez známek života. Provedeným ohledáním za přítomnosti soudního lékaře bylo zjištěno, že obě osoby zemřely násilnou smrtí. O několik desítek metrů od vozidla byl zadržen podezřelý šedesátiletý muž," popsal Kopřiva.

Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu vraždy a na případu dál pracují. Vzhledem k počáteční fázi vyšetřování nechce policie zatím bližší podrobnosti zveřejňovat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Schodek rozpočtu letos může stoupnout nad 400 miliard korun

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ní stanoven koncem února nebo počátkem března.

"Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit," uvedla v pořadu ČT Schillerová k možnosti, že se schodek vyšplhá nad 400 miliard korun. Podle ministryně financí ale nelze do rozpočtu pouze prostě započítat dopady daňového balíčku. Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně dnes však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy