Jazykově Češi ztrácí, teď mají šanci Evropu dohnat

Jakub Novák
Aktualizováno 27. 9. 2013 16:45
Vyplývá to z evropského průzkumu, který pracuje s údaji ze školního roku 2009/2010
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Na evropský "jazykový" vlak naskakují čeští žáci se zpožděním a ještě na druhém stupni ztrácí na evropský průměr.

Později se jim však daří Evropu dohánět a minimálně v řeči čísel se situace nejeví sice ideálně, ale ani tak úplně tragicky.

Ukazují to mimo jiné výsledky šetření "Klíčová data k výuce cizích jazyků na školách", které pracuje s údaji ze školního roku 2009/2010 a podle něhož se ČR v oblasti druhého stupně základních škol umístila jako šestá nejhorší země z celkového počtu 34 dotazovaných zemí.

Zatímco průměr evropských zemí dosahoval hranice 1,5 jazyku vyučovaného na druhém stupni základních škol, v Česku to bylo o dvě desetiny méně. Tuto bilanci by měla zvrátit novinka tohoto školního roku, kterou je zavedení druhého cizího jazyka na školách, a to nejpozději od osmé třídy.

"Nejenže se dostaneme na evropský průměr, ale můžeme se přiblížit k vyspělým zemím v této oblasti, kde se žáci 2. stupně ZŠ učí dva a více cizích jazyků, jako je Litva, Lotyšsko, Švédsko nebo Lucembursko. Ve Finsku se žáci učí dokonce průměrně 2,7 cizích jazyků," říká Jitka Tůmová z Národního ústavu pro vzdělávání.

V drtivé většině případů - a tento trend je společný pro celou Evropu - je hlavním cizím jazykem školáků pochopitelně angličtina (v zemích evropské osmadvacítky se ji učí podle údajů Eurostatu 83 % žáků základních škol). V evropském průměru ji následuje francouzština (učí se ji 19 % žáků základních škol), v Česku má však dominantní postavení druhého jazyka již tradičně němčina.

Problém se středními odbornými školami

Jak vyplývá z porovnání v další fázi studia, daří se středoškolákům toto zpoždění dohánět - otázkou však zůstává, jaký to má dopad na kvalitu a jazykovou vybavenost, protože počet vyučovaných jazyků ještě nemusí jít ruku v ruce s jejich úrovní.

V případě gymnázií se Česko umístilo dokonce již nad evropským průměrem. Trochu alarmující jsou však čísla ze středních odborných škol, kde dokonce dochází k poklesu počtu vyučovaných jazyků pod úroveň druhého stupně základních škol - a to jak v tuzemsku, tak v Evropě.

"Tato situace není ideální - cílem v odborném vzdělávání by mělo být, aby žáci pokračovali ve studiu cizích jazyků ve stejné míře jako na základní škole," vysvětluje Michala Čičváková z NÚV.

Jak jsou na tom dospělí Češi?

Pracovníci Eurostatu se kromě jiného ptali obyvatel jednotlivých evropských států na to, zda podle svého mínění znají alespoň jeden cizí jazyk. Takové sebehodnocení může vyvolávat oprávněné otázky týkající se například toho, co za takovou znalost ještě považovat a co už nikoliv, nicméně pokud budeme mít toto omezení na paměti, můžeme si udělat přibližnou představu o jazykových znalostech napříč Evropou.

Podle závěrů šetření se tak mezi dospělými Evropany ve věku od 25 do 64 let nachází stále třetina těch, kteří nemluví ani jedním cizím jazykem. Česká republika je v tomto ohledu mírně nad průměrem - znalost cizího jazyka zde deklarovalo 69 % dotázaných. Na první pohled se to nemusí zdát jako špatný výsledek, ale celoevropský průměr významně snižují zejména Bulharsko a Maďarsko, kde zná cizí jazyk jen asi třetina obyvatel.

Například v Rakousku přitom jde o 78 % a v sousedním Slovensku dokonce 85 % obyvatel - zde je však poměrně významný háček, poukazující na některá šedivá zákoutí takových žebříčků - zatímco totiž v českém dotazníku není slovenština považována za cizí jazyk, na Slovensku naopak čeština mezi cizími jazyky zahrnuta je.

Podívejte se: Jak jste na tom s jazyky? Porovnejte se s deváťáky!

Velmi dobře jsou na tom také pobaltské země - například Litva a Lotyšsko jsou v první čtyřce pomyslného žebříčku znalosti cizích jazyků, nejčastějším cizím jazykem tu však není angličtina jako ve většině zemí, ale z historických důvodů ruština.

Přesto je tento výsledek pro Česko příznivější než ten, který byl v rámci šetření Eurobarometru zveřejněn loni v červnu. Alespoň jedním jazykem podle něho mluvilo pouze 49 % Čechů, zatímco evropský průměr byl o pět procent vyšší. Svoji roli v tom  však mohla hrát také formulace otázky - dotazovatelé Eurobarometru se totiž ptali na to, zda je člověk v daném cizím jazyce schopen vést konverzaci.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Národní galerie Praha prodlouží výstavu maleb a dalších prací slavného malíře Rembrandta van Rijna do 21. března

Národní galerie Praha prodlouží výstavu maleb a dalších prací slavného malíře Rembrandta van Rijna do 21. března. Uvedla to dnes Česká televize. Výstava v paláci Kinských nazvaná Rembrandt: Portrét člověka začala 25. září a měla trvat do konce ledna. Kvůli nejpřísnějším opatřením proti koronaviru je od 27. prosince pro veřejnost uzavřená.

V paláci Kinských je vystaveno deset maleb a přes 50 prací slavného malíře. Výstava měla původně začít na jaře, její otevření bylo kvůli šíření nemoci covid-19 přesunuto na září. V prosinci byla mezi pěti výstavami, které měly výjimku ze zákazu otevření. Výjimku hygieniků s několika podmínkami dostaly výstavy s významnými zahraničními zápůjčkami. Ostatní galerie a muzea musela zavřít od 18. prosince.

Výstavu NGP připravila ve spolupráci s Wallraf-Richartz-Museum & Fondation Corboud v Kolíně nad Rýnem. Díla zapůjčily instituce jako Metropolitní muzeum v New Yorku, Londýnská Národní galerie, madridské Prado, Rijksmuseum v Amsterdamu či vídeňská Albertina. Výstava byla ústředním loňským projektem NGP. Bývalá ředitelka NGP Anne-Marie Nedoma ČTK před otevřením výstavy řekla, že tolik významných uměleckých děl Rembrandta i jeho souputníků lidé v Praze ještě neviděli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy