* Doplnili jsme přehlednou grafiku s portfolii jednotlivých budoucích komisařů

Brusel (Od naší spolupracovnice) - Předseda Evropské komise José Manuel Barroso v Bruselu v pátek krátce po poledni představil svoji "vládu". Tedy jména sedmadvaceti komisařů, kteří budou pod jeho vedením pracovat v nové Evropské komisi.

Potvrdila se informace, kterou jako první publikoval online deník Aktuálně.cz, že český eurokomisař Štefan Füle bude mít na starosti rozšíření Evropské unie. Tedy jednání s kandidáty vstupu do EU.

Dosavadní český eurokomisař Vladimír Špidla měl na starosti resort pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti.

Ve stopách Güntera Verheugena

Füleho portfolio bude přitom výrazně širší, než Praha čekala. Kromě jednání s adepty na členství v Unii dostal na starosti také politiku sousedství, která dosud spadala pod komisařku pro vnější záležitosti.

Pod politiku sousedství patří například projekt Východního partnerství, který byl mezi prioritami českého předsednictví. Jde o snahu navázat užší spolupráci se zeměmi bývalého Sovětského svazu.

Evropská politika sousedství má poměrně štědrý rozpočet, který plyne na podporu zemí ležících v okolí EU. Pro léta 2007 až 2013 je pro tento projekt vyčleněno asi 12 miliard eur (332 miliard korun).

Oblast rozšiřování patří mezi portfolia, kde má komise významné pravomoci. Právě ona posuzuje přípravy zemí, které se chtějí stát členy Unie. Také následně doporučuje členským zemím, zda je daný stát připraven na členství.

Podle dřívějších informací měly o post komisaře pro rozšíření zájem také Bulharsko a Švédsko. 

Füle usedne do křesla, kde před ním seděli finský diplomat Olli Rehn a dříve i Němec Günter Verheugen, který byl komisařem pro rozšíření v době vstupu České republiky v roce 2004.

Hurá na Balkán

Českého diplomata tak jistě neminou především cesty na Balkán. Chorvatsko by se mělo stát na začátku roku 2011 novým členem Evropské unie. Přístupové rozhovory se Záhřebem se už chýlí ke konci.

EU už vede přístupové rozhovory s Tureckem, přihlášku do Unie si podala také Albánie. Učinila tak v době českého předsednictví v první polovině letošního roku.

Makedonie má od roku 2005 status kandidáta, ale přístupové rozhovory s ní ještě nezačaly.

Cíl stát se členem EU odsouhlasil také parlament Islandu, zájem deklarují i Srbsko a Černá Hora. Naopak přistoupení Ukrajiny a Gruzie zatím není aktuální.

Projekt východního partnerství byl zahájen letos v květnu na summitu v Praze v době českého předsednictví. Zahrnuje dialog EU s šesti bývalými republikami SSSR: Běloruskem, Ukrajinou, Moldavskem, Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem.

Evropská politika sousedství byla v roce 2004 přijata s cílem vytvořit kolem EU zónu pokojných a ekonomicky vyspělých zemí.
EU nabídla 16 zemím - Alžírsku, Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Egyptu, Gruzii, Izraeli, Jordánsku, Libanonu, Libyi, Moldavsku, Maroku, palestinské samosprávě, Sýrii, Tunisku a Ukrajině - zvláštní ekonomické a politické vztahy.

Díky nim mají za určitých podmínek možnost být začleněny do mnohasetmilionového trhu EU.