Nová zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF) upozorňuje, že Evropané začínají žít na dluh už tento pátek. Zkonzumovali, vytěžili, vylovili a spotřebovali všechno, co jim Země na letošní rok poskytla a co by do příštího roku stihla zase obnovit.
Lidé si podobný dluh vytvářejí každý rok už od poloviny minulého století. Ale zatímco před 60 lety nabídku Země překročili na podzim, letos se to stane už v květnu.
Podobně je na tom celý svět. V globálním měřítku si lidstvo vypotřebuje veškeré zdroje v polovině roku, loni se to stalo 1. srpna. Evropané tento průměr zhoršují, stejně tak i Američané. Spojené státy například loni vyčerpaly své zdroje v polovině března.
V Evropské unii žije asi sedm procent světové populace, která spotřebovává 20 procent globálních přírodních zdrojů. Spotřeba jednotlivých států se nicméně liší.
Úplně nejhůře je na tom Lucembursko. To své zdroje vyčerpalo už v polovině února. Nejšetrnější jsou v tomto směru Rumuni, kteří zemské zdroje vyčerpají až 12. června. Česká republika se k hranici dostane příští pátek, což ji mezi evropskými zeměmi zařazuje do "lepší" poloviny.
If everybody lived as Europeans, we would need 2.8 planets 🌍🌍🌍. This year’s EU Overshoot Day happens on 10 May. #EUelections2019 offer the opportunity to #MoveTheDate. Read our newest report with @EndOvershoot here: ⏩ https://t.co/uwA0KoS9GB pic.twitter.com/ieSUm3baUq
— WWF EU (@WWFEU) May 9, 2019
Podle ochránců životního prostředí je však takové čerpání přírodních zdrojů do budoucna neudržitelné. "Čerpáme zdroje rychleji, než je Země schopná je obnovovat. Jejich využíváním prohlubujeme tento deficit každý rok v neprospěch jiných států a příštích generací," píše se ve zprávě, která nese název Život za hranicí přírody.
Do třiceti let bez emisí
Evropská unie zatím podle odborníků nedělá dost pro ochranu přírodních zdrojů a některé členské státy apelují na to, aby se situace změnila. Před neformálním summitem EU, který v těchto dnech probíhá v Rumunsku, vydalo osm členských zemí prohlášení, ve kterém požadují, aby unie dávala alespoň 25 procent ze svého rozpočtu na boj proti klimatickým změnám.
Francie, Švédsko, Belgie, Lucembursko, Dánsko, Nizozemsko, Španělsko a Portugalsko také navrhují, že by EU měla do roku 2050 dosáhnout nulových emisí, tedy že by členské státy nepřispívaly vypouštěním skleníkových plynů k oteplování planety.
V praxi to znamená především konec spalovacích motorů. V této otázce je však Česko ústy premiéra Andreje Babiše v opozici. Ten před odletem na summit do Rumunska prohlásil, že lidé by měli být racionální a ochrana klimatu by neměla ohrozit průmysl.
Opatření v automobilovém průmyslu ale už plánují některá evropská města. Například nizozemský Amsterdam chce do roku 2030 zakázat vjezd všem autům jezdícím na benzin nebo naftu. Už příští rok nesmí do města nikdo s dieselovým autem, jehož stáří přesahuje 15 let.
Podobná opatření omezující vjezd do města starým dieselovým autům zavedly i Madrid, Paříž, Atény nebo Hamburk.
Snahy snížit emise a chránit životní prostředí ale nepohání jenom obavy z klimatických změn a drancování planety. U řady států jde i o boj za čistší vzduch. Podle loňské studie, kterou vydal Ústav energetické politiky na Chicagské univerzitě, znečištěné ovzduší zkracuje život lidí a ročně jich zabije víc než války, nemoci nebo nehody. Týká se totiž naprosté většiny lidské populace.
Více stromů, méně uhlí
Existuje jen několik málo zemí, jejichž obyvatelé dýchají čistý vzduch. Například malé himálajské království Bhútán z ovzduší pohltí více oxidu uhličitého, než ho vypustí. Izolovaná země, jejíž industrializace začala teprve v 70. letech minulého století, má v ústavě, že minimálně 60 procent veškerého území musí zaujímat lesy.
Podobně zelená je například Kostarika. V 90. letech se úřadům podařilo zastavit odlesňování a většinu národní energetické spotřeby čerpá z obnovitelných zdrojů. V roce 2017 se středoamerické zemi podařilo něco, co ještě žádné jiné před ní. Celých 300 dní v řadě čerpala elektřinu jen z udržitelných zdrojů.
Současný prezident Carlos Alvarado má plán, který má Kostariku přivést do roku 2050 k naprosté nezávislosti na spalování uhlí.
Vědci ale varují, že bez radikálních změn i v Evropě je celosvětový boj za záchranu klimatu ztracený. Navzdory mezinárodním snahám omezit produkci oxidu uhličitého se podle Mezinárodní agentury pro energii znečištění stále zhoršuje.
Radikální opatření ale znamenají těžko dosažitelné cíle. Aby svět přestal do roku 2050 produkovat emise, muselo by se podle amerického deníku Washington Post každý rok investovat do obnovitelných zdrojů 2,4 bilionu dolarů (asi 55 bilionů korun) a úplně přestat spalovat uhlí. Lidé by museli změnit to, jak funguje doprava, využívání půdy v zemědělství i budování měst.
