Varovné svědectví z fosilií: Na Antarktidě rostly stromy, emisí bylo stejně jako dnes

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
Aktualizováno 5. 4. 2019 9:07
Tepleji v průměru o tři až čtyři stupně Celsia, hladiny moří vyšší až o 20 metrů, Grónsko i velká část Antarktidy byly bez ledu, a dokonce i na jižním pólu rostly stromy. Takhle Země vypadala před 2,5 až 5 miliony lety v období pliocénu. A může tak vypadat i v budoucnu.
Antarktida. Ilustrační foto.
Antarktida. Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Právě v pliocénu bylo ve vzduchu stejně vysoké množství oxidu uhličitého jako dnes. Tehdejší doba by podle britských vědců proto měla sloužit jako varování. Jde o analogii toho, co nás v budoucnosti může čekat.

Ačkoliv před miliony lety nebylo možné vinit ze znečištěného ovzduší člověka, nyní je tomu naopak. Průměrná teplota vzduchu je o jeden stupeň Celsia vyšší než v době před průmyslovou revolucí a množství oxidu uhličitého stouplo dvojnásobně.

Na mezinárodní klimatické konferenci v Paříži na konci roku 2015 se dohodlo 196 zemí OSN, že je třeba globální oteplování zpomalit a udržet pod dvěma stupni Celsia.

Plnit závazky, které z toho vyplynuly, se ale nedaří. Je tedy pravděpodobné, že teploty budou dál stoupat, a vědci se obávají, že v příštích stoletích se atmosféra oteplí tolik jako ve zmíněném pliocénu.

Spalování fosilních paliv totiž koncentraci oxidu uhličitého ve vzduchu zvyšuje velmi rychle. Fakt, že teploty zatím nejsou tak vysoké, vysvětluje britský geofyzik a klimatolog Martin Siegert tím, že v systému dochází ke zpoždění.

"Je to, jako když si doma nastavíte troubu na 200 stupňů. Také se neohřeje okamžitě, ale chvíli to trvá. Stejné je to s klimatem," cituje ho britský list The Guardian.

Doba pliocénu byla předmětem středeční konference britských meteorologů na Královské univerzitě v Londýně. Podle nich slouží jako model pro to, kam se lidstvo spalováním emisí znovu blíží. Otázkou jen zůstává, jak rychle.

Poznatky o tom, jak to v době před několika miliony let, kdy na Zemi žili velcí savci a nejstarší příbuzný člověka Australopithecus, vypadalo, pocházejí z mořských sedimentů. Že jen 500 kilometrů od jižního pólu rostly stromy a keře, dokazují zkamenělé větvičky nalezené v horninách v roce 1912 expedicí Roberta Falcona Scotta.

Les na Antarktidě později vědci vysvětlili neobvyklým oteplením planety. Za stromy na jižním pólu mohly skleníkové plyny. V množství, jaké je v atmosféře i teď.

Video: Klima se mění rychleji, než vědci čekali

Klima se mění rychleji, než vědci čekali. Na změnu máme podle klimatologů jen 12 let | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 3 minutami

Trump neudělí milost Bannonovi ani svému právníkovi, na seznamu je Lil Wayne

Na seznamu milostí, které hodlá udělit americký prezident Donald Trump před koncem svého mandátu, nejsou jména bývalého starosty New Yorku a prezidentova osobního právníka Rudyho Giulianiho ani bývalého poradce Steva Bannona. S odvoláním na své zdroje to dnes napsala agentura Reuters. Podle ní se milosti dočká rapper Lil Wayne. Před koncem mandátu se Trump chystá podle dřívějších informací amerických médií omilostnit přes 100 lidí.

Zpěvák Lil Wayne čelí obvinění z nepovoleného ozbrojování poté, co policie našla v prosinci roku 2019 v jeho zavazadlech nabitou pozlacenou pistoli. Rapperovi bylo držení zbraní zakázáno kvůli záznamům v trestním rejstříku. Rapper se k porušení zákona přiznal a hrozí mu až deset let vězení.

Zpěvák Lil Wayne několikrát v uplynulém roce Trumpa podpořil. Na twitteru zveřejnil fotografii, na které pózuje s prezidentem, a kladně se vyjádřil i o některých reformách, které Trumpova administrativa připravovala.

Podle zdrojů agentury Reuters Trump neudělí milosti ani zakladateli portálu WikiLeaks Julianovi Assangeovi. Trump poradci údajně také odradili od toho, aby "preventivně" zastavil trestní stíhání proti sobě a členům své rodiny. Milosti by se naopak měl dočkat bývalý předseda zákonodárného sboru státu New York Sheldon Silver, který byl odsouzen v roce 2015 na dvanáct let vězení za úplatkářství.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Trump má nejmenší podporu ze všech amerických prezidentů, věří mu jen 34 procent Američanů

Počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa schvaluje na konci jeho prezidentského mandátu 34 procent Američanů. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na průzkum společnosti Gallup. Podle ní je Trump jediným americkým prezidentem, s nímž nikdy nesouhlasilo alespoň 50 procent dotazovaných. Hodnocení prezidenta je diametrálně odlišné mezi voliči Republikánské a Demokratické strany.

Souhlas s Trumpovou politikou se od voleb výrazně snížil. V posledním průzkumu před volbami souhlasilo s prezidentovým chováním 46 procent lidí. Průzkum společnosti Gallup se uskutečnil od 4. do 15. ledna, je tedy velice pravděpodobné, že z části zachytil ohlas obsazení Kapitolu Trumpovými příznivci ze 6. ledna.

Podle Gallupu k propadu podpory přispěly také neochota přiznat porážku, vývoj epidemie covidu-19 či druhý impeachment.

Agentura také uvádí, že Trump je jediným prezidentem od roku 1938, kterému se nikdy nepodařilo získat 50 procent a více respondentů s pozitivním míněním. Nejblíže tomu Trump byl na začátku loňského roku, kdy jeho počínání schvalovalo 49 procent respondentů.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Na dálnici D1 havaroval kamion, vozovka byla kvůli vysypaným plechům neprůjezdná

Na dálnici D1 u Ostravy havaroval v noci na úterý kamion, na dálnici se vysypaly balíky plechu. Směr na Prahu byl několik hodin neprůjezdný, náklad bylo potřeba přeložit. Dálnice byla znovu otevřena před 06:00, informovalo Národní dopravní informační centrum.

Nehoda se stala kolem 02:00 na 345. kilometru D1. Kamion narazil do svodidel. Podle policejního webu byly vysypané balíky s plechem asi šest metrů dlouhé.

Řidiči z D1 sjížděli na 349. kilometru u Klimkovic, zpátky se vraceli na 342. kilometru u Bravantic.

Zdroj: ČTK
Další zprávy