Češi budou společně s Italy vracet migranty do Pobřeží slonoviny. Nejsme potížisté, tvrdí Praha

Ondřej Houska Ondřej Houska
7. 9. 2017 10:27
Česko a Itálie spustí projekt na omezení migrace z Pobřeží slonoviny do Evropy. Nový program za 26 milionů korun bude například financovat bydlení nebo lékařskou péči pro vyhoštěné migranty. Praha tím chce mimo jiné ukázat, že přestože odmítá uprchlické kvóty, dokáže se efektivně podílet na řešení migrační krize.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Řím/Praha - Česká vláda se opakovaně brání výtkám, že je při řešení současné migrační krize jen potížista a černý pasažér.

A chce dokázat, že se i přes odpor k povinným unijním kvótám pro uchazeče o azyl dokáže postavit k problému čelem. 

Podle informací Aktuálně.cz se proto Česko s Itálií dohodlo na společném projektu, v jehož rámci chce pomáhat lidem v africkém Pobřeží slonoviny.

To patří ke státům, odkud odchází vůbec nejvíc migrantů, kteří se pokoušejí dostat z Libye přes Středozemní moře do Itálie a odtud dál do Evropy.

"Konkrétním cílem projektu bude zlepšit situaci vnitřně vysídlených osob v Pobřeží slonoviny, a přispět tak ke stabilizaci migrační krize v zemi," potvrdila Aktuálně.cz mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Česko podle ní na projekt dá milion eur, tedy zhruba 26 milionů korun. Stejnou částkou přispěje i Itálie. Plán by měli ve čtvrtek v Praze společně představit český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a jeho italský protějšek Paolo Gentiloni.

Spustit ho chtějí ještě letos.

Obě země budou v Pobřeží slonoviny financovat například projekty, které mají přispět k integraci migrantů zpět do společnosti.

Jedná se o občany Pobřeží slonoviny, kteří se dostali do Evropy, ale byli odsud vyhoštěni zpět do vlasti. Za české a italské peníze by mohli například najít ubytování a dostat nutnou zdravotní péči.

"Chceme jim usnadnil návrat do jejich země," řekl Aktuálně.cz jeden z úředníků, který má migraci na starosti.

Na tom, jak konkrétně peníze vynaloží, se Česko a Itálie domluví s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který působí přímo v Pobřeží slonoviny.

Na azyl nárok nemají

Migranti často do snahy dostat se do Evropy investují veškeré své prostředky.

Po nuceném návratu domů leckdy nemají z čeho žít a hrozí, že se budou o plavbu do Itálie pokoušet znovu, pokud ve své zemi nenajdou žádné zázemí.

Lidé z Pobřeží slonoviny v Evropě v drtivé většině případů azyl nedostanou, protože jim obvykle nehrozí politické pronásledování nebo je neohrožuje násilí.

Jde tedy o takzvané ekonomické migranty, kteří utíkají před chudobou nebo jdou do Evropy kvůli vyšší životní úrovni.

"Když budeme tyto migranty vracet zpět, zkomplikuje to život pašerákům lidí - ostatní lidé v zemi uvidí, že nemá smysl do Evropy odcházet," říká zmiňovaný český úředník.

Počet migrantů, kteří připluli do Itálie z Libye, se v poslední době výrazně snížil.

V srpnu podle údajů UNHCR dorazilo zhruba 3800 lidí, což je pětinásobně méně než za stejné období loňského roku. Velká většina z nich nárok na azyl v Evropě nemá.

Proti lodím pašeráků lidí začala výrazněji zasahovat libyjská pobřežní stráž, které Itálie poskytla vybavení.

Evropská unie taky vyjednává se zeměmi, kudy migranti procházejí na cestě do Libye, například s Nigerem, aby lépe hlídaly své hranice, což se už částečně daří.

Dobrý signál z Česka

Itálie zároveň omezila působnost humanitárních organizací ve Středomoří, jejichž lodě po plavidlech s běženci pátraly.

Organizace to kritizují jako krok, který povede k větším obětem na životech.

Itálie ochotu Česka zapojit se do projektu vítá.

"Je to dobrý signál," říká jeden z italských diplomatů zabývajících se migrací. Zároveň zdůrazňuje, že by všechny země měly respektovat právoplatná rozhodnutí.

Naráží tím na kvóty na přijímání uprchlíků, které Česko odmítá naplňovat. To, že kvóty byly přijaty v souladu s právem a země EU by se jimi měly řídit, ve středu potvrdil Soudní dvůr EU, tedy nejvyšší soud v osmadvacítce.

Česká vláda zdůrazňuje, že chce řešit hlavně příčiny migrace nebo pomáhat s ostrahou hranic. Poslala tak například policisty na řecko-makedonskou hranici.

Ten, kdo odmítá dodržovat demokraticky schválený zákon, jakkoliv s ním může třeba nesouhlasit, musí počítat s trestem, říká Jiří Pehe. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Aktualizováno před 47 minutami

EU podle Reuters ve svém hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v ČR.

Evropská komise ve svém prvním hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje mimo jiné znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v České republice, na Slovensku a v dalších čtyřech zemích převážně z východní části Evropské unie. Informovala o tom v předstihu agentura Reuters. V poledne má zprávu oficiálně představit místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Unijní exekutiva podle Reuters vidí nedostatky v protikorupčním boji v Bulharsku, Chorvatsku, na Slovensku, v České republice, v Maďarsku a na Maltě.

Dokument, který má Reuters k dispozici, podle tiskové agentury spatřuje hlavní ohrožení demokratických standardů ve výzvách, kterým v členských zemích čelí média a soudnictví.

Zpráva upozorňuje i na to, že koronavirová pandemie posloužila jako "zátěžová zkouška" odolnosti vlády práva napříč sedmadvacítkou. Některá mimořádná protiepidemická opatření, která přijaly vlády jednotlivých států, podle komise zašla příliš daleko.

"Když mimořádné pravomoci oslabují institucionální kontrolu rozhodujících osob, stává se o to důležitějším dohled nad veřejnými rozhodnutími ze strany médií a občanské společnosti," konstatuje zpráva. "Ovšem v některých členských státech čelí média a občanská společnost novým překážkám," cituje Reuters z dokumentu.

Druhou významnou oblastí, u níž Evropská komise vyjádřila znepokojení, je podrývání nezávislosti justice. Komise tu kritizuje zejména Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Slovensko.

"Polské reformy justice po roce 2015 jsou velkým zdrojem sporů," konstatuje komise. Také Maďarsko je podle ní mezi členskými státy, v nichž směr změn zavdal důvod k vážným obavám z dopadu reforem na nezávislost soudnictví.

Zdroj: ČTK
Další zprávy