Minulý týden nemocnice ve Phoenixu přijala asi 80letou ženu s popáleninami. Spadla na chodníku před svým domem a dvě hodiny se nemohla zvednout, než někdo zaslechl její volání o pomoc. Lékařka Kara Gerenová pro list New York Times popsala, že se dlažba v horku rozpaluje až na 82 stupňů Celsia a během července museli na urgentním příjmu ošetřovat mnoho lidí s popáleninami na nohou i rukou.

Důkazy jsou nezvratné. Velký speciál o klimatu rozkrývá, jak hluboké krizi čelíme

"Máme úplně plno. Musíme se tu potýkat se vším od křečí z horka přes úžehy i smrt," uvedla Gerenová. Zvlášť špatně na tom podle ní jsou lidé bez domova, kterých ve městě kvůli stále se zvyšujícím nájmům a nedávné vlně nucených vystěhování hojně přibylo.

Extrémní vedra v červenci panovala nejen ve Spojených státech. Horko bylo obzvláště intenzivní ve východní Asii, jižní Evropě, v Kanadě a Americe a také v Karibiku. Čínské hlavní město Peking zažilo rekordní počet dnů s teplotami nad 35 stupňů Celsia, vyjmenovává deník Washington Post.

Na italské Sardinii teploty přesáhly 48 stupňů. Právě na jihu Itálie a Řecka se dlouhá vlna veder promítla i do rozsáhlých lesních požárů. Na Blízkém východě dokonce pocitová teplota přesáhla 66 procent, což je už na hraně přežití pro lidský organismus.

Nejtepleji za 120 tisíc let

Téměř každý den v uplynulém měsíci byl v celosvětovém průměru teplejší než dosud rekordní červenec 2016. Údaje použité ke sledování teplotních extrémů sahají až do roku 1940, ale mnozí vědci - včetně těch z evropského programu Copernicus - tvrdí, že je téměř jisté, že teploty byly nejvyšší, jaké planeta zažila za posledních 120 tisíc let. Usuzují tak z tisíciletých klimatických dat získaných z letokruhů stromů, korálových útesů a mořských sedimentů.

"Máme za sebou sedm měsíců letošního roku a téměř každý z nich se umístil v pětce nejteplejších v historii," prohlásila zástupkyně ředitele programu Copernicus Samantha Burgessová. Pokud bude tento trend pokračovat i na podzim a v zimě, stane se podle ní rok 2023 nejteplejším v historii.

Teplejší oceány

Ještě hůře jsou na tom oceány. Jejich průměrná celosvětová teplota se na rekordní hodnotu vyšplhala už v dubnu a od té doby zůstávají mimořádně teplé. V červenci rozsáhlé vlny veder vodu ještě více rozehřály, ta na některých místech dosáhla teploty téměř 38 stupňů Celsia, píše New York Times.

"Považuji to za docela šokující," komentoval to Gregory Johnson, oceánograf z Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Stoupající teploty moří navíc ničí korálové útesy, které ztrácejí svou barvu a následně odumírají.

Oceány absorbují více než 90 procent tepla v důsledku vypouštění emisí, které se do atmosféry dostávají spalováním fosilních paliv, odlesňováním a další lidskou činností. Zjednodušeně řečeno, většina oteplování způsobeného člověkem, ke kterému na Zemi došlo v posledních šesti desetiletích, se nahromadila v oceánu.Voda, tvořící asi 70 procent zemského povrchu, umí mnohem lépe vstřebávat a uchovávat teplo než pevnina.

Oceán je tak v mnoha ohledech "nejpřesnějším teploměrem, který máme k dispozici pro skutečný vliv klimatických změn, protože v něm končí většina tepla," tvrdí Zeke Hausfather, klimatolog z neziskového výzkumného institutu Berkeley Earth. Vyšší teplota oceánu ovlivňuje například i tropické bouře a vede ke zvyšování hladiny moří.

Tající ledovce

Teplejší voda navíc přímo vede i k tání ledovců. Na Antarktidě ubývá mořský led, který by ale právě teď měl dorůstat, protože na jižní polokouli panuje zima. Pokud se nevytvoří dostatečně silná ledová vrstva, znamená to, že za půl roku, čili v létě, bude led ubývat ještě rychleji.

Podle expertů by v tuto roční dobu na Antarktidě obvykle mělo být asi 16,4 milionu kilometrů čtverečních mořského ledu. Minulý týden to však bylo jen 14,1 milionu. Oblast větší než Mexiko tedy nezamrzla.

"Mám pocit, že se děje něco divného. Mořský led mizí mnohem více, než jsme kdy zaznamenali," uvedl pro deník The Guardian Walt Meier, vedoucí vědecký pracovník Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (NSIDC) na Coloradské univerzitě.

Stále teplejší léta

Vědci nyní upozorňují, že přesně před zmíněnými dopady změn klimatu dlouho varovali. "Myslím, že dnes to každý vidí na televizní obrazovce, nebo dokonce jen za oknem," řekl Jim Skea, profesor na Imperial College London a nově jmenovaný předseda Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu. Carlo Buontempo, ředitel pro klimatické změny v programu Copernicus, uvádí, že letošní vlna veder je jen ukázkou toho, co nás do budoucna čeká.

Kdyby chtěl současné změny vysvětlit dětem, zvolil by jiná slova, než že letos byl nejteplejší červenec v historii. "Je možné to obrátit a říct: 'No, tohle bylo pravděpodobně jedno z nejchladnějších lét, jaké kdy v životě zažijete. Když to řeknu tímto způsobem, je to docela děsivé," míní.