Část muslimů podkopává demokracii. No-go zóny nemáme, říká elitní belgický policista

Martin Novák Martin Novák
21. 11. 2019 6:03
Islamistický terorismus je důsledkem ideologie, proti jejímž nositelům musí Evropa postupovat razantněji, protože jinak tento problém bude narůstat, upozorňuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz belgický policejní důstojník Saad Amrani, který koordinuje práci kontrarozvědky a protiteroristického oddělení policie v Belgii.
Příslušníci belgické protiteroristické jednotky v ulicích Bruselu.
Příslušníci belgické protiteroristické jednotky v ulicích Bruselu. | Foto: Reuters

Expert na terorismus a islamismus, který přednášel na mnoha místech Evropy a severní Ameriky, se také domnívá, že porážka Islámského státu v Iráku a Sýrii nesnížila riziko teroristických útoků, protože ideologie, která je pohání, existuje dál. V Praze se Amrani účastnil bezpečnostní konference pořádané think-tankem Evropské hodnoty.

Zdůraznil zároveň, že ačkoliv je stále v aktivní službě, názory v rozhovoru jsou jeho vlastní a nejde o oficiální stanovisko belgické policie nebo belgické vlády.

Saad Amrani.
Saad Amrani. | Foto: Martin Novák

V Belgii se odehrála řada velkých protiteroristických operací. Země v březnu 2016 zažila útoky sebevražedných atentátníků v Bruselu, při kterých zahynulo 33 lidí. Je Belgie od té doby bezpečnější?

Nulové riziko neexistuje. Terorismus je jen špička ledovce. Je důsledkem ideologie, které musíme čelit a oslabovat její vliv. Bezpečnostní rizika jsou stále vysoká. Víme, že se už vrátili nebo se teprve do Belgie vrátí lidé, kteří se v Iráku a Sýrii přidali k Islámskému státu. Ti jistě zvýší hrozbu. Z minulosti víme, co dělali ve svých zemích radikálové, kteří se vrátili z Afghánistánu po roce 1989. V Alžírsku a jinde.

Rozdíl oproti letům 2015 a 2016 je to, že dnes máme už trochu jinou kulturu bezpečnosti.

Co tím myslíte?

Víme víc o povaze hrozby. Například existuje větší povědomí o nebezpečnosti některých skupin a organizací, které o sobě tvrdí, že nepodporují terorismus a nejsou násilné, ale svými radikálními názory pro terorismus vytvářejí prostředí a usilují o podkopání demokracie. Jsou to radikální muslimové, kteří se zaklínají tím, že násilí nepodporují. Ale spolupracovat s nimi nebo je akceptovat je naivní. Ten pohled se mění, bohužel k tomu vedl šok z teroristických útoků, které zasáhly Belgii.

Máme dnes o této hrozbě a skupinách více informací v širším kontextu. Myslím tím například lidi, kteří třeba propagují islámské právo šaría a ovlivňují mládež. Není to tak, že se někdo sám od sebe zradikalizuje na internetu. To je nesmysl. Někde od někoho něco slyší o džihádu, někdo mu něco našeptá, pak si k tomu něco vyhledá…

Takže třeba sociální sítě a džihádistická propaganda, kterou tam lze nalézt, hrají malou roli?

Je to jeden z několika faktorů. Ale jako policejní důstojník vím, že vždy existuje někdo, kdo vás s touto ideologií seznámí a kdo i potom stojí za radikalizací. Stejnou zkušenost mají i moji kolegové, kteří se tím zabývají, včetně těch z blízkovýchodních zemí. Radikalizace nemusí být nutně spojena s mešitou. Často se to děje třeba ve sportovních klubech nebo v místech, kde se provozují bojové sporty. Problém terorismu nevyřešíme bez toho, abychom podchytili tyto věci.

V Belgii jsme dosáhli pokroku v tom, že se pravidelně scházejí zástupci kontrarozvědky, armády, federální policie a lokální policie. Společně si vyměňují informace, vyhodnocují postup. V některých zemích to takto zatím nefunguje. Nizozemci mají přísloví: "Nemá smysl vytírat podlahu, když voda stále teče." A podle toho musíme postupovat. Zastavit vodu, nejen vytírat.

Čili jít do konfrontace s lidmi, kteří například propagují právo šaría, i když přímo nevyzývají k násilí?

Jít do konfrontace s politickým islámem, islamismem. S interpretací islámu, která je neslučitelná s demokracií. To je nebezpečí pro společnost. Tito lidé jsou trpěliví a pracují s dlouhodobým výhledem. Pokud této výzvě nebudeme čelit, máme v budoucnosti velký problém. Musíme jasně stanovit diagnózu a přestat se tvářit, že žádný problém neexistuje.

Co považuji za velmi nebezpečné - a znovu to říkám jako policista -, je polarizace společnosti. V reakci na islámské fundamentalisty, snažící se destabilizovat společnost, sílí krajně pravicové skupiny a politické strany. Máme tu dva extremismy, které se navzájem živí.

Často se mluví o tom, zda jsou, či nejsou v západní Evropě takzvané no-go zóny, kam se policie bojí chodit a kde existuje jakási paralelní společnost, náchylná k radikalismu. Jaký je váš pohled jako policisty? Jsou v Belgii takové no-go zóny?

Naprosto upřímně říkám, že není v Belgii místo, kam by se policie neodvážila jít. Nejsme v takové situaci. Ale řekněme, že v některých lokalitách jsou zásahy složitější než v jiných.

Když Islámský stát utrpěl porážku a propadl se v Iráku a Sýrii, může to nějakým způsobem oslabit lákavost toho, co hlásal, pro některé mladé muslimy v Evropě?

Ne, není to tak, nebuďme naivní. Porážka Islámského státu a smrt jeho vůdce abú Bakra Bagdádího neznamená, že nebezpečí je menší. Je to o ideologii, o myšlence, ne tolik o lidech a organizacích. Když zemřel před osmi lety Usáma bin Ládin, znamenalo to konec islamismu? Jistěže ne. Al-Káida ustoupila do pozadí, ale objevil se Islámský stát. Je to obdoba hardwaru a softwaru. Když se rozbije počítač nebo přehrávač, disk je funkční a vloží se do nového přístroje.

Video: Boj s islamismem se přenesl do školních tříd

Školní třídy se v Tádžikistánu staly bitevním polem v boji s islámským extremismem. Pro žáky nejvyšších ročníků zavedli náboženskou výchovu. | Video: Radio Free Europe/Radio Liberty
 

Právě se děje

před 18 minutami

Za vraždu cyklistky v Olomouci si muž odpyká 25 let, odvolání vzal zpět

Za loňskou brutální vraždu cyklistky na okraji Olomouce si osmačtyřicetiletý Rostislav Basler definitivně odpyká výjimečný trest 25 let. Na začátku jednání u olomouckého vrchního soudu vzal dnes své odvolání nečekaně zpět. Muž původně s vinou souhlasil, odvolal se pouze do výše trestu. Kromě výjimečného trestu má uloženu také zabezpečovací detenci. Znalci jej totiž označili za agresivního sadistu, který je pro společnost extrémně nebezpečný.

Případ se stal loni 15. dubna na periferii Olomouce. Muž si jednapadesátiletou cyklistku náhodně vytipoval a počíhal si na ni podle obžaloby na rozcestí u božích muk. Poté, co odmítla jeho výzvu k sexu, ji surově napadl. Pětkrát ji udeřil sekerou sečnou stranou do hlavy a trupu, bodl kuchyňským nožem do krku a poté s největší pravděpodobností ještě rdousil rukou. Žena utrpěla řadu zranění, zemřela na místě. Bezprostřední příčinou byl krvácivý šok, vykrvácela z proříznuté hrdelní žíly.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Stát chce Brusel požádat o proplacení dotace pro firmu Agrofertu. Pokud to zamítne, může ho Praha žalovat

Plastikářská firma Fatra ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) obdržela letos v únoru dotaci 547 tisíc korun ze státní kasy. A to i přesto, že v tu dobu Evropská komise preventivně pozastavila dotace pro podniky z holdingu Agrofertu. Informoval o tom v úterý o tom server iRozhlas.cz.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nyní mají v plánu zariskovat a pokusit se požádat Evropskou komisi o proplacení dotace, aby otestovali její reakci, píše dále server. Do Bruselu již ohledně toho napsali dopis.

Pokud to Brusel zamítne, získají české úřady rozhodnutí o zamítnutí platby, na základě kterého budou moct Evropskou komisi žalovat a dohnat tak spor o střet zájmů Andreje Babiše před soud.

Tento plán by ale také mohl vést k pozastavení všech dotací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro Česko. "Vezměte prosím na vědomí, že pokud nebudou zohledněna další doporučení auditu, bude nutné širší přerušení plateb," odpověděl podle iRozhlasu na dopis českých ministrů  šéf Generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise Marc Lemaitre.

Zdroj: Domácí
Další zprávy