Sao Paulo - S nelehkým úkolem vylepšit image USA v regionu zahájil americký prezident šestidenní cestu po zemích Latinské Ameriky. "Přivítali" ho demonstranti v ulicích.
Bílý dům to sice otevřeně nepřiznává, ale cesta George Bushe napříč kontinentem je především pokusem o zmenšení vlivu, jaký má na Latinskou Ameriku venezuelský prezident Hugo Chávez.
Samozvaný "budovatel socialismu 21.století" a přítel kubánského vůdce Fidela Castra si svou ostrou antiamerickou rétoriku (loni nazval Bushe na půdě OSN ďáblem) může dovolit - bohaté zásoby ropy mu zajišťují soběstačnost i přízeň ostatních vůči USA nedůvěřivých zemí.
"Etanolová diplomacie"
Bush proto přichází s "etanolovou diplomacií", která má snížit přitažlivost Chávezových petrodolarů pro převážně levicové vlády v oblasti.
Brazílie a Spojené státy, které společně produkují 70 procent ethanolu na světě, dnes podepsaly dohodu o sdílení výrobní technologie a podpoře další expanze výroby ve Střední Americe a Karibiku. To by z etanolu mělo učinit i mezinárodně obchodovatelnou komoditu.
Ne všichni ale v etanolu spatřují vykoupení. Někteří z demonstrantů, kteří proti Bushově návštěvě v Sao Paulu protestovali, mávali v ulicích divoce stonky cukrové třtiny, z níž se toto biopalivo produkuje, a nesli transparenty typu: "Na každý litr etanolu se spotřebují čtyři litry vody. Tato monokultura ničí náš nejcennější zdroj."
Aktivisté z organizace Greenpeace také varují, že zvýšení produkce etanolu může dál ohrozit amazonské deštné pralesy a vyvolat sociální nepokoje, neboť jsou to především bohatí vlastníci pozemků či korporace, kdo z výroby profituje, zatímco chudým nezbývá než kosit třtinu mačetami za nedůstojnou mzdu.
Pouliční protesty
Očekává se, že masové protesty Bushových odpůrců budou pokračovat i v dalších zemích, které navštíví. Brazilská policie sice nezveřejnila, kolik lidí bylo při rozhánění protestů zraněno, média ale napočítala nejméně 18 zakrvavených těl.
Potyčky podle policistů vyprovokovali radikálové, kteří na ně házeli kameny. Demonstranti trvají na tom, že ze strany pořádkových sil šlo o neadekvátní reakci.
Když se Bush ujal v roce 2000 úřadu, sliboval, že Latinská Amerika bude jednou z jeho priorit. Pak ale přišly útoky z 11. září 2001 a s nimi "válka proti terorismu" včetně invaze do Iráku, která v Jižní Americe vyvolává ještě větší odpor než ve Spojených státech.
Naposledy byl americký prezident v regionu v roce 2005. Jeho politiku vůči Latinské Americe dosud charakterizovaly především důraz na volný obchod, boj proti producentům a překupníkům drog a snaha o kontrolu imigrace.
Tvrzení, že "Spojeným státům velice záleží na tom, jak se lidem žije", které Bush učinil v rozhovoru pro kolumbijskou televizi, proto jen stěží najde pochopení.
