Berlín - Svojí poslední cestu do Evropy ve funkci prezidenta začal George Bush tam, kde před sedmi lety začínal i cestu první. Ve Slovinsku.
V roce 2001 se tehdy v Lublani sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, dnes v Brdu na summitu s politiky Evropské unie.
Odpoledne se přesunul do Berlína, kde byl hostem kancléřky Angely Merkelové. Společně povečeřeli na zámečku Meseberg severně od Berlína.
Prahu stihl prezident navštívit dvakrát. V roce 2002 se zúčastnil summitu NATO, loni v červnu jednal na Pražském hradě o stavbě amerického radaru v Brdech.
Bez happyendu
Bude pro Bushovu poslední návštěvu Evropy platit pořekadlo "konec dobrý, všechno dobré"? Patrně nikoliv.
Řada sporných otázek, které obě strany Atlantiku rozdělovaly, zůstává nedořešena i v poslední fázi Bushova prezidentování.
Jeho éra bude spojena především s válkou v Iráku. Pro tu Evropané nalezli jen málo pochopení.
K hlubokému rozkolu vedla především ve vztahu USA a Německa, neboť tehdejší spolkový kancléř Gerhard Schröder Bushe za rozhodnutí ostře kritizoval.
To mu pomohlo v roce 2002 vyhrát volby. Až příchod Angely Merkelové znovu sblížil Berlín a Washington. Přesto nebylo vše bez kazů: kancléřka nešetřila kritikou americké věznice na Guantánamu.
Příznivci přišli pozdě
Na odpor narazil Bush také ve Francii a poté, co v roce 2003 vyhrál volby socialista José Luis Zapatero, i ve Španělsku.
Paradoxně právě v době, kdy se Bush loučí, vynesly volby v Evropě k moci politiky, kteří jsou mu více naklonění. Angelu Merkelovou, Nicolase Sarkozyho, Silvia Berlusconiho.
V Evropě také naráží na nepochopení postoj Bushovy administrativy ke změnám klimatu. Prezident není stoupencem snižování emisí, v projevech na toto téma vždy spíše hovořil o nutnosti "nových technologií."
V tomto směru se čeká více od obou jeho možných nástupců. Jak Obama, tak McCain jsou "zelenější" než Bush.
Dnes však prezident v Brdu prohlásil, že globální dohoda o boji proti změnám klimatu je pode něj možná ještě do konce jeho volebního období v lednu 2009.
Evropanům se nechce do Afghánistánu
I americký prezident ale má své důvody ke zklamání. Nepodařilo se mu přimět Evropany k výrazně větší vojenské angažovanosti v Afghánistánu. Přitom válka v Afghánistánu měla v Evropě mnohem větší podporu než ta v Iráku.
A na summitu NATO Bush přes odpor Francie a Německa neprosadil přijetí Ukrajiny s Gruzií do Severoatlantické aliance.
Dnes ve Slovinsku delegace USA i EU zveřejnily stanovisku k Íránu. Obsahuje hrozbu dalších sankcí, pokud Teherán neukončí sporný jaderný program.
K Íránu tedy nalezly obě strany Atlantiku společnou řeč, byť Evropané jsou mnohem odmítavější k myšlence vojenského úderu na islámskou republiku.
Evropa chce Obamu
Podle průzkumů veřejného mínění v Evropě Bush byl a zůstává velmi neoblíbený. To už asi těžko změní.
Toto závaží po něm zdědil nynější republikánský kandidát na prezidenta John McCain. Podle průzkumu deníku Daily Telegraph by si ho za prezidenta přálo jen patnáct procent lidí, dotázaných v Británii, Německu, Francii, Itálii a Rusku.
Naopak jeho demokratického soupeře Baracka Obamu by v těchto zemích volilo dvaapadesát procent dotázaných.
