Dzurinda v Bílém domě s prezidentem Bushem hovořil mimo jiné o možné změně vízového režimu mezi Slovenskem a USA. Bush před novináři řekl, že Dzurindův výklad o vízech pozorně vyslechl, blíže se ale k záležitosti nevyjádřil.
Podle slovenského premiéra se ve vízové agendě už dosáhlo určitého pokroku, neboť se pracovní víza dosud vydávaná Slovákům na jeden rok prodlouží na tři roky. Zároveň ale poukázal na potřebu trpělivosti a realismu.
Bush: Pozorně jsem přítele vyslechl
"Budeme pokračovat v politice krok za krokem ke zrušení víz," řekl Dzurinda tisku před Bílým domem po asi hodinovém rozhovoru s prezidentem. "Premiér dal jasně najevo, že očekává v otázce víz nějaký pokrok," řekl Bush.
"Pozorně jsem svého přítele vyslechl a mohu ujistit slovenský lid, že společně pracujeme na tom, aby vízová politika lépe fungovala."
Při schůzce se rovněž hovořilo o posílení výměny expertů, studentů a vědců, což obě strany považují za jednu z forem upevňování partnerství.
Dzurinda v této souvislosti použil termín "vzdělanostní ekonomika". Potřebujeme nejen výměnu politických názorů nebo zboží, ale také přivést lidi k sobě, aby si byli blíže, řekl.
Slováci, podobně jako Češi a občané většiny ostatních nových zemí Evropské unie, musejí při cestách do USA žádat o víza, zatímco pro Američany platí bezvízový styk.
V Bílém domě i se zlomenou nohou
S iniciativami na změnu vízového režimu přicházejí i další postkomunistické státy. Američtí představitelé jim však už léta odpovídají, že hledají cesty, jak postup při udělování víz zjednodušit, jejich zrušení ovšem v dohledné době nepřipouštějí.
Dzurinda schůzku absolvoval i s vážnou zlomeninou pravé nohy, kterou utrpěl nedávno při lyžování, a na setkání s novináři se dostavil o berlích. Po Bílém domě ho převáželi na kolečkovém křesle.
Současný vývoj v Iráku, kde se Slovensko angažuje po boku amerických ozbrojených sil, je podle Dzurindy "možná o mnoho víc otázkou základní bezpečnosti Evropy než základní bezpečnosti Spojených států".
Bušit do vlastních evropských řad
"Spíše budu bušit do našich evropských řad, abychom nečekali stále jen na USA, v nichž - když na sebe vezmou tíhu odpovědnosti - ještě vidíme zlé agresory," uvedl.
Budeme podporovat všechny procesy vedoucí k bezpečnému a demokratickému Iráku. "Je to klíčová otázka evropské, a tedy slovenské bezpečnosti," prohlásil.
Spojeným státům se nasazuje "nepatřičná maska", uvedl Dzurinda, když hovořil o snahách Západu zamezit íránskému jadernému programu. Podle něho byly USA vždy pro mírové řešení této otázky.
I na mírové cestě je ale třeba vyvíjet na Írán "sjednocený, silný, široký tlak", aby přesvědčil, že neusiluje o vývoj jaderné zbraně, soudí slovenský ministerský předseda.
Svíčky v Bělorusku
Bushe podle něj zaujal článek v dnešním listě The Washington Post, kde slovenský premiér připomněl takzvanou svíčkovou demonstraci 25. března 1988 v Bratislavě, která, jak řekl, předznamenala velké pohyby v Evropě.
Článek byl věnován předvolební atmosféře v Bělorusku, kde se mimo jiné každý měsíc rozzáří svíčky v oknech na protest proti tamějšímu "nelidskému režimu".
"Na tom obraze jsem chtěl ukázat, jak je nesmírně důležité, když lidé i ve zdánlivě menších zemích berou odpovědnost do svých rukou. Byl jsem hrdý, když jsem mohl na článku ukázat, že Slováci byli takovýmto smělým národem.
"Zejména katolický disent v březnu 1988 ukázal velkou morálku a velkou odvahu," prohlásil Dzurinda, kterého čekají za tři měsíce parlamentní volby.
V souvislosti s Běloruskem řekl, že zájmem Ruska je vést intenzivní dialog s NATO, USA a Evropskou unií. "Rozhodnutí běloruského lidu nemůže stát v cestě konstruktivnímu dialogu s Ruskem. Jsem pro, abychom Rusko získávali pro politiku šíření globálních demokratických hodnot," řekl premiér.
Dnes se má premiér setkat ještě s předsedou zahraničního výboru Senátu amerického Kongresu Richardem Lugarem a prohlédnout si některá pracoviště nemocnice Univerzity George Washingtona.
