Sarnica - Na zdech kanceláře Saída Mutlua visí obrazy s venkovskými výjevy zasněžených hor. Jsou tu i tradiční bulharské výrobky a arabské knihy. Visí tu kalendář s fotografiemi Mekky.
Místnost podtrhuje dvojí identitu Mutlua i města, ve kterém žije. Sarnica leží u jezera na jihu země. Ženy tu nosí šátky a muži si rádi na náměstí povídají nad kávou. Domy se shlukují více kolem mešity než kolem kostela.
Bulharsko je členem EU a muslimové zde žijí už stovky let. Nejsou nedávnými ekonomickými emigranty jako třeba Turci v Německu. Přesto mají pocit, že dlouhodobé soužití s Bulhary je v ohrožení.
Mutlu se v těchto dnech soudí. Je obviněn z organizování neregistrované pobočky nadace Al Waqf-Al Islámí. Založili ji převážně salafističtí muslimové ze Saúdské Arábie, kteří kážou ultrakonzervativní islám. Mutlu obvinění odmítá.
"Mezi lidmi je cítit napětí. Soudní proces je dost šokoval," říká klidným hlasem 49letý muž. Oblečený je do tepláků s pruhy v barvách bulharské vlajky.
Podle žaloby Mutlu kázal v jedné z místních mešit a kavárně ideologii ohrožující demokracii. Měl propagovat zavedení islámského práva šaría a vyvolávat náboženskou nenávist.
Součástí důkazního materiálu je i konfiskovaná islámská literatura a výpovědi svědků. Žalobci tvrdí, že Mutlu a dalších 12 náboženských vůdců z jihovýchodu Bulharska platí právě Al Waqf-Al Islámí proto, aby šířili radikální myšlenky.
Všichni to odmítají a mnozí ze svědků přímo v soudní síni změnili svá stanoviska.
Volby
Případ ovlivnil letní bombový útok na izraelské turisty. Společnost tím utrpěla velkou ránu - mnozí začali akcentovat rozdíly mezi jednotlivými bulharskými komunitami.
Nacionalisté namítají, že země je otevřenou vstupní branou pro islamisty snažící se dostat do Evropy.
Ve městě Pazardžik došlo dokonce k pouličním protestům. Vedle nacionalistů do ulic vyšli i muslimové. Ti tvoří 15 procent z celkového počtu 7,3 milionu obyvatel Bulharska. Právě do Pazardžiku musí Mutlu jezdit k soudu.
"Nedaří-li se zemi, snaží se (nacionalisté) vyvolat etnické napětí, aby odklonili pozornost od opravdových problémů," míní Mutlu.
Když demonstranti z krajně pravicových stran Útok a VMRO vyjdou na náměstí, na jejich transparentech je možné číst hesla jako "Naším náboženstvím je Bulharsko" nebo "Tvrdé tresty pro fanatiky".
"Dnes sem přinášejí radikální islám a zítra budou po nás chtít islámskou autonomii," stěžuje si bývalý učitel a nyní důchodce Pavel Petkov. "Musíme se probudit, dokud ještě není pozdě," dodává.
Mutlu studoval islám v Saúdské Arábii a imámem v Sarnici je posledních čtrnáct let. Místní si ho váží pro hluboké teologické znalosti a klidné vystupování.
"Je naprosto čistý, aspoň tak ho znám. Nemůžeme o něm říct nic špatného," říká Mustafa Alikanov, starosta Sarnicy. "Město za ním stojí."
Někteří z bulharských muslimů jsou etnickými Turky. Předci ostatních konvertovali k islámu ještě za dob Osmanské říše, jejíž nadvláda skončila roku 1878. Přepočteno na procenta - muslimů je v Bulharsku nejvíc ze všech členských států Evropské unie.
Soud s Mutluem a dalšími připomněl stále živé vzpomínky na osmdesátá léta, kdy stovky muslimů musely pobulharštit svá jména. Kvůli snahám komunistického diktátora Todora Živkova posílit mainstreamovou bulharskou kulturu jich 300 000 zemi opustilo. Vše se změnilo až s revolučním rokem 1989.
Další volby čekají Bulharsko v létě příštího roku. Kritici soudu s Mutluem jsou přesvědčení, že jde o účelovou záležitost. O znovuzvolení bojující pravicový premiér Boiko Borisov chce podle nich díky procesu získat kýžené politické body a odvrátit klesající podporu.
Muslimové vládě nejchudšího člena EU vyčítají, že se o ně nezajímá. Zemi se stále nepodařilo probudit z hluboké recese. Nezaměstnanost tam dosahuje 11 procent a nadále roste. Ekonomická situace k soužití křesťanů a muslimů rozhodně nepomáhá.
Oblasti obývané muslimy jsou obvykle chudší než zbytek země. Na bulharských periferiích se toho za posledních dvacet let málo změnilo. Obžalovaní odmítají, že by od Al Waqf-Al Islámí dostávali peníze. Mnozí z nich v Saúdské Arábii nicméně studovali.
"Čelíme odcizení, zklamání a k tomu ještě ten soud," říká Michail Ivano, odborník na minority z Nové bulharské univerzity v Sofii.
"Rovnováhu se nedaří obnovit. Jednomu milionu lidí se tu žije jinak než zbytku populace," dodává.
Hranice
Situace se vyostřila po sebevražedném útoku, který v červenci zabil v bulharském černomořském letovisku Burgas pět izraelských turistů a bulharského řidiče autobusu. Izrael z útoku obvinil Írán a libanonský Hizballáh. Teherán naopak vzkázal, že si Izraelci zorganizovali vše sami.
Okamžitě se objevily pochyby o případném vstupu Bulharska do schengenského prostoru EU. Pokud by do něj země vstoupila, imigranti by se mohli po EU pohybovat bez pasu.
"Útok v Burgasu veřejnost naprosto šokoval. Okamžitě se objevil pocit, že něco není v pořádku. Že země čelí nějakému problému, jenž každou chvíli vybuchne," myslí si aténský bezpečnostní analytik Ioannis Michaletos.
Kancelář hlavního bulharského muftího také pohlíží na soud s muslimy jako na dočasný problém. Kancléř Ahmed Ahmedov prý zná všechny obžalované dlouho a osobně. Jejich chování nikdy neshledal jakkoliv podezřelým. Vše ale může dál eskalovat.
"Když opakovaně rýpete do úlu, dřív nebo později se roj rozletí směrem k vám," soudí Ahmedov. "Lidé by měli vědět, že opravdu ve svých sklepech nechováme sebevražedné atentátníky."
Dalším z obviněných je Hairi Šerifov. Ve městě Rudozem - asi deset kilometrů od řeckých hranic - vede mládežnický fotbalový klub.
Obviněný je z učení extrémního islámu, což popírá. Naopak říká, že klub se věnuje více než padesáti dětem a veškeré aktivity souvisejí jen a pouze s fotbalem. Na stadion docházejí muslimové i křesťané a pro náboženství tam podle něj vůbec není prostor.
"Ve smíšených komunitách, jako je Rudozem, kde se všichni známe, by bylo těžké - možná až nemožné -, aby se napětí vyhrotilo," myslí si Šerifov. "Ale ten, kdo žije daleko a nezná nás, si vše může vykládat úplně jinak."
