Praha - Evropská unie je znepokojena rumunským plánem rozšířit udělování občanství obyvatelům sousedního Moldavska. Jde o další vyostření vztahů mezi oběma zeměmi, které se zhoršily v průběhu protivládních demonstrací po nedávných moldavských parlamentních volbách.
Při demonstracích byli brutálně biti policisté a vyloupen parlament. Někteří z protestujících přitom mávali rumunskými vlajkami.
Moldavský prezident Vladimir Voronin obvinil z organizace protestů právě Rumunsko a vyhlásil rumunského velvyslance v zemi za nežádoucí osobu.
Znepokojený Vondra
Bukurešť naopak ve středu představila návrh zákona, který by umožnil získávat rumunské občanství těm občanům Moldavska, jejichž praprarodiče byli Rumuni. V současné době ho mohou získat pouze Moldavané, kteří měli rumunskou babičku nebo dědečka.
Návrh podle serveru EUobserver.com také počítá s tím, že uchazeči nebudou muset absolvovat znalostní test rumunštiny, a snižuje dobu nutnou k vyřízení žádosti o přidělení občanství ze šesti na pět měsíců.
O situaci v Moldavsku jednal v Praze ve čtvrtek večer s rumunským ministrem zahraničí Cristianem Diaconescem český vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.
Podle prohlášení Vondrovy kanceláře vicepremiér, který na schůzce vystupoval jako zástupce předsednické země EU, "neskrýval vážné obavy z rizik plynoucích z případného přijetí zjednodušené procedury udělování rumunského občanství."
EU však nemůže tento proces přímo nijak ovlivnit. Rumunsko má právo poskytnout občanství, komu se mu zlíbí.
"Mluvil jsem o tom včera s Němci a dalšími a všichni z toho byli velice znepokojeni," řekl Vondra Aktuálně.cz. "Pokud to vezmeme vyhroceně, tak Rumuni dají občanství milionu a půl Moldavanů a Rusové ostatním a Moldavsko přestane existovat."
Politikaření, nebo skutečný plán?
Moldavsko bylo společně s dalšími pěti postsovětskými republikami vybráno pro evropský projekt Východního partnerství, jehož zdárné nastartování je jednou z priorit českého předsednictví. Má za cíl stabilizovat, demokratizovat a ekonomicky podpořit země ve východním sousedství EU.
Podle několika zdrojů z EU, se kterými server EUobserver mluvil, je rumunský návrh zákona zejména politikařením před letošními prezidentskými volbami.
Vondra je však trochu jiného názoru.
"(Rumunský ministr zahraničí) z toho sice včera při jednání trochu couval, ale oni to prostě jednou na té vládě předložili," řekl Aktuálně.cz
Většina Moldavska byla v letech 1918 až 1940 částí Rumunska. Podle serveru bbcromanian.com získalo rumunské občanství v letech 1991 až 2006 95 tisíc Moldavanů.
V obou zemích jsou aktivní hnutí požadující sloučení Moldavska s Rumunskem. Moldavština je jazykově takřka identická s rumunštinou.