Živě z Moldavska: Demonstranti hledají barvu revoluce

Roman Gazdík
8. 4. 2009 14:51
Opozice je však roztříštěná a protesty nemají sílu těch z Ukrajiny či Gruzie
Foto: Reuters

Praha/Kišiněv - Ivana Skálová je koordinátorkou moldavských projektů společnosti Člověk v tísni. V současné době se nachází v hlavním městě Moldavska Kišiněvu, kde se konají demonstrace proti komunistické vládě. Protestujícím se nelíbí zejména průběh voleb, které daly komunistům mandát k vládnutí na další čtyři roky.

Země tak zůstává posledním evropským státem, kde jsou komunisté stále u moci. Jedná se však o zvláštní typ komunistické strany. Na jednu stranu sice používá symboly jako srp a kladivo, na druhou jí nevadí kapitalismus a soukromé podnikání.

V interview s Aktuálně.cz se Ivana Skálová rozhovořila o současném dění v Kišiněvu, požadavcích demonstrantů a opozice, policejním zásahu, zmanipulované předvolební kampani i příbuznosti moldavských protestů s "barevnými" revolucemi jinde v postsovětských republikách.

Standardní zásah?

Jaká je situace? Co se děje na ulicích Kišiněva?

Podle mých informací jsou v ulicích stovky demonstrantů, jsou to ale jen nějaké hloučky a nic není organizované. Ulice jsou plné policistů, kteří během noci přijeli do Kišiněva, aby tady udělali pořádek. Zatím je ale jinak klid.

Jak hodnotíte vy ten policejní zásah?

U parlamentu a v centru jsem byla včera večer kolem jedenácté hodiny, kdy ještě parlament hořel a řádily tam desítky lidí, kteří vyhazovali z oken nábytek a pálili jej před parlamentem. V noci pak přišla zpráva, že dorazily policejní posily a zasáhly a zatkly několik desítek demonstrantů. Střílely při tom do vzduchu, a to snad ten dav nakonec rozehnalo.

Na místě jsem byla znovu dnes ráno a u parlamentu, prezidentského paláce i sídla vlády byl naprostý klid. Jen tam byl hrozný nepořádek, takže začal úklid. Na rozdíl od včerejška však u sídla prezidenta i u parlamentu stály kordony policistů a objekty hlídaly. Stejně tak u budovy vlády, tam však stály už včera.

Myslíte si, že se jedná o standardní zásah na udržení pořádku?

Já jsem u toho nebyla, takže to nemohu posoudit, ale myslím si, že snad ano.

Zmanipulovaná kampaň

Co požadují demonstranti? Proti čemu protestují?

Ten hlavní problém je, že nemají žádné řízení, že nejsou koordinováni, nikdo to v podstatě nevede. Je to takové chaotické a včera se tam před budovou střídal jeden mluvčí za druhým a každý říkal trochu něco jiného a požadoval trochu něco jiného. Zatím jsou i oni sami překvapeni a zaskočeni, kam až se to dostalo. Myslím, že se teprve snaží nějak sjednotit.

Foto: Aktuálně.cz

Požadují přepočítání volebních hlasů, což centrální volební komise odmítla. Opoziční představitelé rovnou požadují anulování voleb a předčasné volby. Ale jak říkám, všechno tu je hrozně roztříštěné a opozice není vůbec jednotná.

Zahraniční pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uznali samotný průběh hlasování za víceméně regulérní, kritizovali však předvolební kampaň nahrávající komunistické straně i vládní kontrolu nad médii. Jaký je názor demonstrantů?

Především se jim zdá neregulérní předvolební kampaň. Jedním z takových triků bylo, že komunisté vypláceli předčasně důchody, na venkově dávali důchodcům různé dárkové balíčky (dále byly několik týdnů před volbami zvýšeny platy ve státní správě, snížena cena chleba, média neúměrně protežovala komunistickou stranu a napadala opozici, nebyla prodloužena licence jediné nezávislé televizi - pozn. red.).

Komunistická strana a vláda má samozřejmě mnohem větší přístup do médií, na venkov se v podstatě žádná opoziční média nedostanou. Protestující říkají, že komunisté využívali pro svou kampaň státních prostředků.

Další věcí je, že i sami pozorovatelé zřejmě nepodchytili všechny nedostatky samotného hlasování. Já jsem tady v hotelu shodou okolností právě mluvila s uklízečkou, která říkala, že v jejich obci lidé odvolili a oni je naložili do autobusu a odvezli je do jiné obce, kde ten autobus odvolil znova. Volily tu zkrátka "mrtvé duše".

Opozice a nezávislá média

Jak vypadá moldavská opozice?

Před volbami zde vznikla Koalice 2009, seskupení nevládních organizací, které měly dohlížet na průběh kampaně a voleb. Včera během celého dne zasedali a ani oni sami se nebyli schopni dohodnout, jestli volby budou považovat za zmanipulované.

Moldavský komunistický prezident Vladimir Voronin
Moldavský komunistický prezident Vladimir Voronin | Foto: Reuters

Představitelé tří opozičních stran, které se dostaly do parlamentu, jsou minimálně jednotní v tom, že odmítají jakékoliv násilí a vyzývají lidi, aby nepostupovali tak, jak jsme viděli včera. Je však problém zde získat jakoukoliv důvěryhodnou informaci. Včera tu například spadl internet i mobilní sítě, informace se předávají od ucha k uchu.

Liberální demokratická strana, Liberální strana a strana Naše Moldavsko jsou tři nejsilnější opoziční strany, které jsou na politické scéně už nějakou dobu. Že by byla opozice nějak sjednocená, se ale říci nedá.

Jak jsou na tom nezávislá média v Moldavsku?

Existují, ale mají ztížený přístup k čtenářské obci. Například v ruštině zde žádné opoziční noviny nejsou. Opoziční média v moldavštině mají omezené finanční prostředky a není je možné dostat na venkov. Vládní média mají naopak veškeré prostředky, aby své zprávy dostala mezi občany.

Na fotkách z agentur vidíme i nacionalisty a lidi mávající rumunskými vlajkami. Oč jde?

Není jasné, jestli jsou ty rumunské vlajky nějaká provokace a jestli někdo vyvolal tu prorumunskou vlnu, nebo jestli to ti demonstranti opravdu požadují. Prorumunská nota je velmi oblíbené téma, že když se něco děje v opozičních řadách, je to údajně organizováno z rumunské strany, protože to je to, čeho se tu spousta lidí bojí, že ty opoziční strany budou požadovat připojení k Rumunsku.

Myslím, že to řekl včera i prezident Vladimir Voronin, že za vším stojí prorumunské síly. A to je to, co on ví, že bude mít tu správnou odezvu. (agentura Ria Novosti oznámila, že rumunský velvyslanec byl prohlášen za nežádoucí osobu - pozn. red.)

Demonstrant v Kišiněvu mává rumunskou vlajkou
Demonstrant v Kišiněvu mává rumunskou vlajkou | Foto: Reuters

Hledají barvu

Vidíte nějakou příbuznost mezi protesty v Moldavsku a tzv. barevnými revolucemi v jiných postsovětských zemích jako Ukrajina nebo Gruzie?

Oni se snaží, aby zde byla, říkají, že by si měli dát nějakou barvu té revoluce nebo nějaký společný symbol, aby šli ve šlépějích těch předchozích. Ale zatím nejsou natolik sjednocení a nemyslím, že by doba nazrála natolik, aby se dalo mluvit o nějaké revoluci.

V ulicích Kišiněva sice byly stovky nebo tisíce demonstrujících, pak ale člověk vyšel za to nejužší centrum a tam jako by se nic nedělo. Mám dojem, že ta země tím nežije, jako tím žily země, kde k revolucím došlo. Třeba se jim ještě nějak podaří mobilizovat, ale já si myslím, že takový rozsah, jaký měly ty předcházející revoluce, zde zatím není.

Myslíte, že je možné, že by k revoluci mohlo dojít jen v Kišiněvu a bez podpory venkova?

Myslím, že podpora venkova je nezbytná. Slyšela jsem ale, že v některých dalších větších městech snad nějaké protesty probíhaly. Přístup do Kišiněva je teď ale blokovaný a vpustily sem jen ty policejní posily. Dokonce snad školy a univerzity odmítají pustit své studenty ven, ale to jsou neověřené zprávy. Vláda se každopádně velmi snaží sílu demonstrací omezit.


 

Právě se děje

před 1 hodinou

Prostějovská nemocnice dostala od sportovců 300 tisíc korun

Celkem 300 tisíc korun mezi sebou v Prostějově vybrali bývalí i současní sportovci a manažeři s cílem podpořit boj proti koronaviru. Na daru pro místní nemocnici se podíleli například bývalý tenisový reprezentant Jiří Novák, jeho současný daviscupový kolega Jiří Veselý nebo basketbalista Lukáš Palyza. Společně s nimi věnoval peníze také sportovní manažer Miroslav Černošek.

"Mně ten nápad přišel od prvního okamžiku velice dobrý. V současné situaci, kdy se lidi musí semknout, jsem byl od první chvíle připraven jakkoli přispět," řekl České televizi Veselý, který věnoval 50 tisíc korun stejně jako někdejší pátý hráč světa Novák a daviscupový kapitán Jaroslav Navrátil.

Symbolický šek od nich dnes převzal primátor František Jura. "Sportovci, které město dlouhodobě podporuje, se nyní rozhodli naopak pomoci městu," řekl Černošek na webu prostějovské radnice.

Předsedkyně představenstva nemocnice Marie Marsová uvedla, že peníze budou rozděleny mezi zdravotníky, kteří jsou v době pandemie nejvytíženější. "Lékaři, sestry a další personál jsou v pomyslné první linii. Dáváme jim tak signál, že víme, co pro nás dělají, a velmi si jejich nasazení vážíme," dodal primátor Jura.

Další zprávy