Kariņš zjevně reagoval na obecně sníženou ochotu západoevropské společnosti aktivně podporovat Kyjev v obraně před ruskou agresí - ať už dodávkami zbraní nebo finanční pomocí. Právě schválení takzvané ukrajinské facility ve výši 50 miliard eur je jedním z témat, které ministři zahraničí sedmadvacítky v Bruselu probírají.

Podle Kariņše je na čase, aby Západ přestal váhat. "Mám vzkaz pro všechny, kteří si myslí, že nás pomoc (Ukrajině) stojí hodně peněz a kteří mají pocit, že je lze utratit jinak: Bude to ještě dražší. Pokud Ukrajině nepomůžeme Rusko zastavit teď, v budoucnu nás to všechny bude stát mnohem víc," prohlásil politik.

Lotyšsko spolu s dalšími pobaltskými státy patří k zastáncům co nejtvrdší politiky vůči ruskému agresorovi a zároveň k nejvěrnějším spojencům Ukrajiny. Na začátku ledna to v rámci několikadenní návštěvy Estonska, Litvy a Lotyšsska ocenil i ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.

Estonský prezident Alar Karis v rámci Zelenského cesty avizoval závazek Tallinnu vyčlenit Kyjevu 1,2 miliard eur (téměř 30 miliard korun) do roku 2027, což web The Kyiv Independet označil za významný počin vzhledem k tomu, že v tomto státě žije jen 1,3 milionu obyvatel. O den dříve litevský prezident Gitanas Nauséda přislíbil pomoc Ukrajině v hodnotě 200 milionů eur (takřka pět miliard korun) na další tři roky. Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs oznámil nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu včetně houfnic, dronů, protitankových zbraní a munice. Finanční hodnotu balíku média nezveřejnila.