Sundejte hidžáby, vyzývá Íránky aktivistka. Pro režim je úhlavním nepřítelem

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
20. 3. 2022 17:26
V Íránu by své vlasy musela mít schované pod šátkem, v exilu v USA si do nich Masíh Alínežádová téměř neustále vplétá květiny. Bojovnice za ženská práva dlouhodobě vyzývá Íránky, aby na sociálních sítích zveřejňovaly své fotky bez závoje, což je v rozporu se zákonem. Její životní příběh nyní natočila íránská režisérka Nahid Perssonová.
Bud' můj hlas | Video: Jeden svět

Sama Perssonová utekla krátce po íránské revoluci v 70. letech minulého století do Švédska, odkud se snaží poukazovat na brutalitu nového islámského režimu. Jak říká, časem ztratila naději, že se cokoliv změní. Pak ale potkala neoblomnou aktivistku Masíh Alínežádovou.

"Jsme si velmi podobné. Obě se snažíme dosáhnout stejného cíle, jen jinou cestou," popisuje režisérka pro deník Aktuálně.cz. A se smíchem dodává, že energická aktivistka je jako její mladší kopie.

"Obě dáváme lidem v Íránu hlas. Jsme jejich nadějí," říká. Natočila proto dokumentární film Buď můj hlas, který je v březnu k vidění i v Česku na festivalu Jeden svět.

Íránské ženy, které na protest proti tamnímu režimu sundávají z vlasů šátky a odmítají na veřejnosti nosit hidžáb.
Íránské ženy, které na protest proti tamnímu režimu sundávají z vlasů šátky a odmítají na veřejnosti nosit hidžáb. | Foto: Jeden svět

I když ve snímku sleduje hlavně Alínežádovou, velkou část dokumentu tvoří záběry, které ženy z Íránu aktivistce posílají. "Ahoj Masíh," začínají skoro všechna videa. Pak buď následuje protest, během kterého se ženy natáčejí bez hidžábu na veřejnosti, nebo pláč. Tehdy jí Íránky většinou říkají, že byly právě zatčeny a vezou je na policejní stanici.

Alínežádová má více než šest milionů sledujících na sociálních sítích, kde sdílí všechny nahrávky svých odvážných krajanek. Vyzývá i další Íránky, aby následovaly jejich příkladu, radí jim, jak se mají natáčet, a doporučuje nahrávat i případné konfrontace. Kromě policie, která ženy bez zahalených vlasů zatýká, totiž pobouřeně reagují i běžní kolemjdoucí. Někteří ženy bijí nebo na ně křičí.

Ve filmu pak následují záběry západních političek, které si během diplomatických návštěv Íránu hlavy zahalují. "My tady bojujeme, hrozí nám vězení a oni pak ten režim legitimizují," zlobí se v dokumentu Alínežádová. Kontrast je ještě silnější po záběrech z protivládních protestů v roce 2019, kdy během tří dnů íránské složky zastřelily na 1500 demonstrantů.

Trochu jako dítě

Přesto je aktivistka plná energie. Ve filmu ji vidíme, jak tančí na ulici, zpívá v metru, stará se o svou zahradu a hlavně neustále se všemi komunikuje na sociálních sítích. "Je jako deset lidí dohromady. Člověk bez její energie by to nemohl vydržet," míní Perssonová, která u Alínežádové během natáčení bydlela.

Režisérka Nahid Perssonová se ve svých dokumentech k Íránu neustále vrací. Sama ze země před diktaturou utekla a svými filmy chce dát hlas hlavně utlačovaným ženám.
Režisérka Nahid Perssonová se ve svých dokumentech k Íránu neustále vrací. Sama ze země před diktaturou utekla a svými filmy chce dát hlas hlavně utlačovaným ženám. | Foto: Jeden svět

Připouští ale, že ne vždy to bylo snadné. "Je strašně laskavá a chce jen rozdávat radost, ale občas se chová jako dítě." Režisérka vzpomíná, jak například na ulici před domem ležela zraněná kočka a Masíh Alínežádová okamžitě zapomněla na Írán i dokument a začala se o ni starat.

Kromě neoblomné aktivistky je tak film i osobní zpovědí křehké ženy, která se už přes deset let neviděla se svou rodinou. Vzpomíná na dětství na malé vesnici i na nespravedlnost, kterou jako dospívající dívka cítila. Snímek odhaluje okamžiky, kdy se od ní ve státní televizi distancuje její sestra a matka jí přestane brát telefony, protože právě zatkli jejího bratra. "Vypni kameru, potřebuji obejmout," říká do objektivu v slzách.

Alínežádová také pravidelně dostává výhrůžky, ze kterých si ale zřejmě moc těžkou hlavu nedělá. Krátce po dokončení natáčení se ji ale íránský režim pokusil unést ze Spojených států, kde žije, a zavraždit. Teď má proto ochranku, která ji doprovází i na premiéry filmu po Evropě.

Podle režisérky si ale aktivistka, se kterou je každý den ve spojení, uchovává svou energii. "Kdyby se neustále bála, že ji zabijí, bylo by to, jako by ji už zabili," parafrázuje její moto.

Novinářka, aktivistka a velká kritička íránského režimu Masíh Alínežádová.
Novinářka, aktivistka a velká kritička íránského režimu Masíh Alínežádová. | Foto: Jeden svět

Naděje do budoucna

Obě ženy dál pracují na tom, aby autoritářský režim v zemi na Blízkém východě oslabily. V americkém Senátu teď například leží zákon, který nese jméno právě Masíh Alínežádové a který by měl zavést sankce proti všem, kdo se podílí na špionáži, zastrašování, únosech nebo vraždách kritiků íránského politického vedení.

O Íránu chce dál točit i Perssonová. Jejího bratra nechal režim zavraždit krátce po revoluci a ona si myslí, že kdyby v zemi zůstala, pravděpodobně by také zemřela. "Jsem naživu, a proto nemohu přestat dělat to, co dělám. Je to moje povinnost."

Buď můj hlas

Dokument Buď můj hlas uvede filmový festival Jeden svět v Praze:

  • 25. 3. v 19:00 v Městské knihovně
  • 29. 3. v 18:30 v kině Světozor
  • 31. 3. ve 20:30 v kině Atlas
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

V hotelu v polské Vratislavi byl nalezen mrtvý Čech, jde zřejmě o hledaného vraha

V hotelu v polské Vratislavi byl v úterý odpoledne nalezen mrtvý muž z Česka a s největší pravděpodobností jde o podezřelého z vraždy ženy v hotelu v Praze. Na Twitteru to večer uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Další informace policie poskytne pravděpodobně během středy.

"S největší pravděpodobností se může jednat o hledaného dvaačtyřicetiletého muže. Spolupracujeme s polskými kolegy," napsal Rybanský. Policie po muži pátrala od soboty, v pondělí na Brněnsku našla vůz, ve kterém odjel z místa činu v Praze.

Muž podle policie ženu v pražském hotelu zastřelil. O pomoc v pátrání kriminalisté požádali veřejnost, lidé se ale muže neměli pokoušet zadržet, protože podle policie byl ozbrojený a nebezpečný. Policie předpokládala, že muž mohl vycestovat do zahraničí.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Třetí vlna francouzských protestů proti penzijní reformě přinesla pokles účasti

Ve Francii v úterý znovu stávkovali pracovníci hromadné dopravy, učitelé, či zaměstnanci energetických společností, kteří nesouhlasí s návrhem důchodové reformy z dílny vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Do ulic francouzských měst potřetí za poslední tři týdny vyšly statisíce nespokojených lidí, účast na manifestacích nicméně podle policie i organizátorů oproti druhé lednové vlně protestů klesla. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Stávka podle agentury Reuters omezila provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Odbory opět vyzvaly lidi, aby vyšli do ulic ve velkém počtu, a protestní pochody se konaly v desítkách měst včetně Nice, Marseille, Toulouse, Nantes a také v Paříži. V metropoli demonstranti, mnozí z nich mladí, pochodovali od Opery a nesli transparenty s hesly jako "Zachraňte svůj důchod" a "Zdaňte miliardáře, ne babičky".

Ministerstvo vnitra vpodvečer oznámilo, že napříč Francií policie zaznamenala 757 tisíc demonstrantů. První dvě stávky proti důchodové reformě 19. a 31. ledna vylákaly do ulic podle policie pokaždé něco přes milion lidí. Odborová centrála CGT dnes hlásila účast "téměř dvou milionů" lidí, i v jejím případě se ovšem jednalo o nižší součet oproti minulému týdnu, kdy hovořila o 2,8 milionech protestujících.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Kovosou souhlasí s plánem na urovnání vztahů se Srbskem

Kosovo v podstatě souhlasilo s unijním plánem na urovnání vztahů se Srbskem. V úterý to uvedl zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, který v uplynulých dnech jednal s nejvyššími politickými představiteli v Prištině a Bělehradu. V minulosti mělo Kosovo výhrady mimo jiné ke vzniku sdružení srbských obcí na severu země. Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho si ale podepsání plánu vyžádá další jednání.

Lajčák na Twitteru uvedl, že jednal v Prištině s premiérem Kurtim a v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. "Jsem rád, že nyní Kosovo v podstatě přijalo návrh Evropské unie," napsal. Obdobně se vyjádřil i kosovský premiér Kurti, podle kterého jeho země přijala "unijní návrh na normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem". "Některé otázky ohledně mezinárodních záruk, zavedení mechanismů či časové posloupnosti se budou řešit na příštích rozhovorech v Bruselu," uvedl Kurti.

Návrh plánu, který původně vypracovaly Německo a Francie, nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Priština měla největší výhrady ke vzniku sdružené obcí na severu země, kde dominuje srbské obyvatelstvo. To by podle kosovské vlády malou zemi rozdělilo podle etnické skladby, jak se děje například v Bosně a Hercegovině. V případě Srbska dohoda počítá s tím, že Bělehrad přestane blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací, například OSN. S uznáním samostatnosti Kosova ale návrh nepočítá.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Svět se potýká s nedostatkem mědi, může trvat až do roku 2030

Svět se v současné době potýká s nedostatkem mědi. Přispívají k tomu problémy s dodávkami z Jižní Ameriky a vyšší poptávka. Deficit bude trvat celý letošní rok, uvedl server CNBC. Podle jednoho z analytiků by na trhu mohl nedostatek trvat až do konce desetiletí. Měď je přitom považována za jeden z ukazatelů ekonomického zdraví díky jejímu rozsáhlému využití a její nedostatek by mohl být indikátorem toho, že globální inflační tlaky by se mohly zhoršit, což by následně donutilo centrální banky pokračovat ve zvyšování úroků.

"Již nyní předpovídáme výrazný deficit mědi do roku 2030," řekl viceprezident společnosti Wood Mackenzie pro kovy a těžbu Robin Griffin. Přisuzuje to především pokračujícím nepokojům v Peru a vyšší poptávce po mědi v odvětví zaměřeném na energetickou transformaci.

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy