Brusel přichází jenom s částečnou regulací ceny plynu. Limit by se konkrétně týkal pouze nákupů na měsíc dopředu. Pokud by tedy strop platil už nyní, znamenalo by to, že nejdražší plyn by byl letos v prosinci za 275 eur (v přepočtu 6700 korun) za jednu megawatthodinu.
Cenu na ročních a dalších dlouhodobých kontraktech, stejně jako tu pro okamžité (spotové) obchodování, komise nechává nedotčenou. Strop má pokrýt veškerý obchodovaný plyn na referenční nizozemské burze TTF, nejen ten do elektráren.
Komise nazývá navrhovaný cenový strop "korekčním mechanismem", protože by měl zabránit velkým cenovým výkyvům plynu a zároveň garantovat jeho dostatečnou výši na trhu pro to, aby byla Evropa atraktivním zákazníkem pro dodavatele této suroviny.
Strop by se spouštěl automaticky, pokud by se cena plynu na nizozemské burze pohybovala dva týdny nad zmíněnou hranicí 275 eur. Zároveň by ale musela být splněna i druhá podmínka, kdy by po přibližně stejnou dobu musel být rozdíl v ceně plynu na burze a toho zkapalněného na lodích kroužících poblíž Evropy nejméně 58 eur (1400 korun).
Momentálně se plyn prodává zhruba za 119 eur (skoro 2900 korun) za megawatthodinu, dosavadní vrchol v srpnu letošního roku dosahoval 350 eur, což je více než 8500 korun.
Cena plynu s dodávkou příští měsíc patří mezi referenční údaje firem. Podle Evropské komise tvořily tyto nákupy 22 procent obchodování na nizozemské burze letos v říjnu, i proto se Brusel rozhodl regulovat právě tyto kontrakty. Spotové nákupy nechává komise nedotčené, aby se jeho pomocí mohly vykrýt případné výkyvy v poptávce po plynu.
Zda navržené zastropování bude členským státům stačit, se teprve ukáže. Následné vyjednávání povede unii předsedající Česko, konkrétně šéf rezortu průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
První debata zemí EU přijde tento čtvrtek na mimořádné schůzce ministrů energetiky v Bruselu, kteří budou schvalovat předchozí opatření na zkrocení vysokých cen energií - například společné nákupy plynu. Případná dohoda na zastropování se čeká až později. České předsednictví zvažuje, že kvůli tomu ještě před Vánocemi svolá další mimořádnou schůzku.
Na zastropování dlouhodobě tlačí skupina zhruba patnácti zemí v čele s Francií, Itálií a Polskem. Proti jsou naopak hlavní dodavatelé plynu, tedy Německo a Nizozemsko.
