Brusel - Čeští konzervativci označují podobné plány za ryzí socialismus. Ti britští je začali uskutečňovat již loni.
Teď chce ale Brity napodobit také Brusel. Zvláštní expertní komise EU připravila plán regulace bankovních obchodů, podle kterého by se oddělilo investiční - a zpravidla vysoce rizikové - bankovnictví od toho klasického.
Když se v důsledku finanční krize, která do Evropy v roce 2008 zavítala z USA, dostaly do potíží britské investiční banky, jako je Lloyds, Royal Bank of Scotland, HSBC či Barclays, přišlo to v následujících letech daňové poplatníky Jejího Veličenstva na 1,3 bilionu liber.
Kabinet konzervativního premiéra Davida Camerona přijal proto loni reformní zákon, podle kterého bude od roku 2019 retailové bankovnictví, zaměřené na domácnosti a malé firmy, separováno od investičního a povinně vybaveno finančním polštářem odpovídajícím nejméně deseti procentům objemu všech rizikových obchodů.
Po zcela identických zkušenostech, které učinila s investičními bankami na Wall Streetu, zakázala vláda prezidenta Baracka Obamy již před dvěma roky uskutečňování obchodů na vlastní účet, při nichž finanční instituce investují s vysokým výnosem jim svěřený kapitál přímo - a nikoli zprostředkovaně.
Stejně tak nesmějí banky nadále neomezeně obchodovat se státními dluhopisy či cizí měnou.
Z toho důvodu zahájila také Republikánská strana frontální útok na Obamovu administrativu s cílem navrátit vše do starých kolejí a stejný souboj se odehrává také v Evropě.
Soukromý zisk, veřejné ztráty
"Musíme skoncovat se systémem, v rámci kterého je zisk privátní záležitost, ztráty bankovního sektoru jsou zato hrazeny z veřejných prostředků, a tedy z kapes daňových poplatníků," stojí ve zprávě Komise, v jejímž čele stojí šéf finské centrální banky Erkki Liikanen, předložené v Bruselu v úterý.
Evropská unie chce reformu finančních institucí uskutečnit společně s projektem bankovní unie, která má zaručit vyšší míru kontroly nad některými málo transparentními obchody, během nichž se mezi bankami a investory přelévají miliardy eur. S cílem vytvořit "stabilní a efektivní systém uchráněný před riziky otřásajícími finančními trhy".
Reforma by se přitom týkala jen velkých bank. Takových, u nichž objem všech obchodů a transakcí překračuje sto miliard eur ročně nebo u nichž investiční bankovnictví činí 15 až 25 procent celkové bilanční sumy.
Banky bijí na poplach
To, zda nový systém, podle kterého by musely být takto odděleny vedle transakcí uskutečňovaných na vlastní účet také obchody s cennými papíry a deriváty, finanční služby pro hedgeové fondy či private equity (financování podniků poskytované za účelem získání podílu na jejich základním kapitálu), bude fungovat, je ovšem otázkou.
I konzervativní kruhy v rámci německé CDU a CSU, stejně jako němečtí liberálové z FDP, hlásající absolutní svobodu trhu, kteří až doposud brojili proti jakýmkoli zásahům do maximalizace zisku, jsou zajedno v tom, že pokud má Evropská unie vybřednout z dluhové krize, musí se mimo jiné zbavit břemene refinancování bank z veřejných peněz.
Bez souhlasu vlády největší unijní ekonomiky by také žádná reforma nebyla možná.
Ačkoliv by ve Spolkové republice své investiční obchody musela takto oddělit pouze Deutsche Bank, na poplach teď bije celý německý bankovní sektor.
"Organizační oddělení všech obchodních aktivit od univerzálního bankovnictví by dle našeho názoru omezilo možnosti snížení rizik finančních transakcí," nechal se slyšet svaz německých bank BVR.
Jeho motivace je více než zřejmá. Plánovaná reforma by znamenala zvýšení rizikových úroků a zdražila veškeré bankovní obchody. Jen ve Velké Británii odhaduje bankovní sektor, že ho opatření Cameronovy vlády každoročně přijde na čtyři až sedm miliard liber.
