Brusel - Spor o nového předsedu Evropské komise se mění v zákopovou válku, v níž - stejně jako před pěti lety - hraje ústřední roli Velká Británie.
V roce 2009 Britové jednoznačně vetovali kandidaturu belgického premiéra Guye Verhofstadta. A i tentokrát jsou ostře proti dalšími politikovi z Beneluxu, jelikož v křesle "pana Evropy" nechtějí Lucemburčana Jeana Clauda Junckera.
Pryč i bez referenda
"Nechtějí" je možná slabé slovo. Britský premiér David Cameron podle deníku Daily Telegraph dokonce pohrozil, že Spojené království rovnou odejde z Evropské unie i bez referenda, pokud si ostatní Lucemburčana do čela Komise prosadí.
Verhofstadt i Juncker jsou eurofederalisté, kteří chtějí co největší rozšíření eura a maximální integraci. Pro londýnské finanční centrum City a britské euroskeptiky jsou to strašná slova.
"Odpůrci Junckerovi říkají arcifederalista s takovým odporem, jako kdyby toto slovo bylo synonymem pro výraz pederast," napsal deník The Guardian.
Cameron trvá na tom, že Juncker není vhodným kandidátem. A že jako nudný eurokrat pouze přispěje k tomu, že euroskeptici a radikální, krajně pravicové strany budou v Evropě ještě silnější.
Komisi podle něj musí vést někdo charismatický. Někdo, kdo má vizi, je schopen reforem a přesvědčí Evropany, že projekt EU má nadále smysl. Takovým mužem ovšem Juncker podle Britů není.
Junckera dosud prosazovalo Německo, na britskou stranu se přiklonily například Nizozemsko, Švédsko nebo Maďarsko. Italský premiér Matteo Renzi po schůzce s Junckerem řekl, že se musí najít kompromis. Což si lze vyložit jako potvrzení, že ani v Římě kandidaturou lucemburského expremiéra nejsou nadšeni.
Česká vláda ústy premiéra Bohuslava Sobotky oznámila, že podpoří toho, koho navrhnou evropští lidovci. Praha tedy s Junckerem - na rozdíl od jiných - problém nemá.
Obavy jsou namístě
Zdroje z Downing Street popírají, že Cameron zašel až tak daleko, aby hrozil odchodem Británie z EU. Soudě podle výroku kancléřky Angely Merkelové ale takové obavy jsou namístě.
"Není mi jedno, jestli Británie bude, nebo nebude členem Evropské unie," řekla německá kancléřka k jednáním o novém eurokomisaři. To hovoří za všechny komentáře.
Jak volily země EU
GRAFIKA Výsledky voleb do Evropského parlamentu. Po zemích
Seznamte se s výsledky eurovoleb v jednotlivých státech. V grafice najdete procentuální výsledek jednotlivých stran i počet europoslanců.
Mapa ukazuje, která frakce Evropského parlamentu získala v dané zemi nejvíce hlasů.
Lucemburčan ve čtvrtek zveřejnil na Twitteru následující vzkaz: "Jsem více než kdy jindy přesvědčený o tom, že se stanu příštím prezidentem Evropské komise."
Obvykle rezervovaný a diplomaticky uměřený politik ale zjevně ztrácí nervy. Týž den prohlásil, že do Británie nepojede "žebrat o podporu, nebo klečet před někým na kolenou". A obvinil britské bulvární novináře z narušování jeho soukromí.
"Obklíčili můj dům, fotografové obtěžují mé sousedy a ptají se jich, jestli nevědí o nějakých pikantnostech z mé rodiny. Očekávám, že se brzy na mě objeví nějaká špína."
Jednoduchá pravidla?
Jednání o nástupci Portugalce Josého Manuela Barrossa přitom mělo být teoreticky jednodušší. Poprvé v historii se do výběru odráží výsledky voleb do Evropského parlamentu. Blok stran, který má nejvíc hlasů, má právo jmenovat svého kandidáta, praví Lisabonská smlouva, přijatá v roce 2009.
Zároveň je ale nutný souhlas vlád členských zemí, což se ukazuje jako problém. Nejvíce křesel v europarlamentu získala Evropská lidová strana (EPP), sdružující evropské křesťansko-demokratické a konzervativní strany. Nikoliv však - a to je právě podstatné - britskou Konzervativní stranu.
"Merkelová bude muset najít řešení, které Camerona uspokojí," řekl deníku Financial Times bývalý německý velvyslanec v Londýně Thomas Matussek.
Jedno kompromisní jméno už v Berlíně padá. Bývalé francouzské ministryně financí a výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové.
Tomu ale údajně francouzský prezident Francois Hollande není moc nakloněn. Nechce, aby Francie přišla o prestižní post v čele Mezinárodního měnového fondu. I sama Lagardeová se nechala slyšet, že "práci už má".
