Londýn - Parlament bez vládní většiny měli Britové naposledy v roce 1974. Teď k němu podle všeho směřují znovu.
Ani konzervativci, kteří dlouho jasně vedli v průzkumech, ani labouristé, unavení třinácti lety u vlády, nezískají zřejmě dostatek mandátů, aby mohli vytvořit jednobarevný kabinet. Je téměř jisté, že ani jedni ani druzí se neobejdou bez podpory liberálních demokratů, kteří hráli po dlouhé roky roli "třetího vzadu".
Liberálové teď co do procentuální podpory v průzkumech dohnali stranu premiéra Gordona Browna. Díky většinovému volebnímu systému a koncentraci labouristických voličů ale budou mít mnohem méně poslaneckých křesel, než by odpovídalo jejich předpokládanému volebnímu výsledku.
Volte srdcem
O osobě příštího premiéra nakonec rozhodne zřejmě to, který ze dvou receptů na léčbu nemocné ekonomiky bude pro většinu Britů stravitelnější. Zda radikální škrty ve výdajové stránce rozpočtu navrhované konzervativci, či mírné zvýšení daní provázené příští rok odbouráním části sociálních výhod, s nimž přicházejí labouristé a konec konců i liberálové.
"Bojuji o každý hlas," zdůraznil v poslední den předvolební kampaně vůdce Konzervativní strany David Cameron.
Brown zase vyzval Brity, aby se neuchylovali k "taktickému hlasování proti toryům" tím, že dají hlas liberálním demokratům. Hlasovat mají především "srdcem".
Předseda liberálních demokratů Nick Clegg se snaží získat co nejvíce labouristických voličů, kteří chtějí potrestat Browna za chyby uplynulých let, volit konzervativce je jim ale proti srsti.
Podle posledního průzkumu pro deník Independent podporuje konzervativce 37, labouristy 29 a liberály 26 procent těch, kdo se chtějí zítra odebrat k volebním urnám.
Nejasné recepty na krizi
Finanční experti kritizují všechny tři strany bez rozdílu, že odhalily jen velmi málo ze svých plánů, jak přiškrtit vládní výdaje a zabránit další explozi státního dluhu.
"Máme plán, jak během čtyř let snížit deficit rozpočtu na polovinu," tvrdí ministr zahraničí David Miliband. "Zvýšením daní bychom měli získat 19 miliard liber. Zároveň ale připravujeme výdajové škrty ve výši 38 miliard."
Prozradit, kde ale hodlají škrtat, labouristé odmítli s tím, že úspory se dotknou všech rezortů. A jedním dechem dodávají, že plánované zvýšení daní bude "spravedlivé".
Se škrty chtějí v případě, že budou sestavovat vládu, ovšem přijít až v příštím roce. A tvrdí, že sociální výdaje nezvyšovali nijak zásadním způsobem. Pouze v časech krize, jak se ovšem dalo předpokládat, vybrali mnohem méně na daních, než plánovali.
V dlouhodobém srovnání vydávali přitom labouristé v sociální sféře ve vztahu k HDP procentuelně ještě méně peněz než konzervatici v časech premiéra Johna Majora.
Nejsme Řecko
To šéf konzervaticů Cameron na rovinu vyhlašuje, že již letos ušetří nejméně šest miliard liber. Ačkoli někteří ekonomové tvrdí, že je lepší nezasahovat do ekonomiky, která se sotva vzpamatovala z propadu, radikálními škrty. Vláda má raději nechat Brity utrácet a pokusit se tak nastartovat spotřebu.
Deficit státního rozpočetu se již nyní vyšplhal na 11,8 procenta hrubého domácího produktu. A zadlužení na 54 procent HDP.
To, že by Británii hrozil podobný scénář, jaký se teď odvíjí v Řecku, nicméně labouristé odmítají.
"Řecký dluh činí 120 procent HDP," upozorňuje vicepremiér lord Mandelson. "Britská ekonomika roste, ta řecká je stále v recesi."
Zvyšovat daně hodlají ale také konzervativci. Miliardu chtějí ušetřit zvýšením dědické daně a další tři zavedením daně pro ty, kteří sice v Británii trvale pobývají, narodili se ale v jiné zemi, kde zpravidla podnikají a své daně neodvádějí do britské státní pokladny.
Labouristé chtějí zase pro nejvyšší příjmovou skupinu zavést od příštího roku padesátiprocentní daň z příjmu.
Třetina rozpočtu na sociální dávky
Londýnský Institut pro fiskální studia vytýká všem třem stranám, že mají v rozpočtových plánech díry ve výši desítek miliard liber a není přitom jasné, jak je chtějí zaplnit.
Liberální demokraté byli přitom podle institutu schopni konkretizovat přibližně čtvrtinu nezbytných škrtů a navýšení daní, konzervativci pětinu a labouristé osminu. Toryové podle svých plánů hodlají za čtyři roky ušetřit 52 miliard, labouristé 44 a liberálové 34.
Sociální výdaje činily v rozpočtu labouristické vlády sestavené na fiskální období 2008-2009 celkem 203 miliard liber, tedy necelou třetinu. Na zdravotnictví šlo 110 a na vzdělání 83 miliard liber.
"Pokud se mě zeptáte, kde by se mělo konkrétně šetřít, neřeknu vám to," prohlásil lord Mandelson. "Prožili jsme ekonomickou a finanšní smršť a stále jsme se z ní pořádně nedostali."
"Co se týče příštích rozpočtových škrtů, je zcela prvořadé zajistit nejdříve ekonomický růst a teprve pak se pustit do stabilizace státních financi," tvrdí Neil McKimmon, ekonom investiční banky VTB Capital. "A k tomu dospějeme snáze omezením výdajů než zvyšováním daní."
