Kromě expertů na výuku a učitelů volají po větších znalostech cizích jazyků také osobnosti z byznysu. Podle nich v dnešním globalizovaném světě už pouhá angličtina k úspěchu nestačí a do budoucna je třeba počítat i s čínštinou a ruštinou.
Studenti nemají zájem
Britský Svaz školských odborů dnes zveřejnil zprávu, podle níž se snížil počet britských žáků studujících ve škole nějaký zahraniční jazyk v posledních třech letech o třetinu.
Němčinu má nyní jako předmět jen 90 tisíc školáků, poprvé po mnoha letech jejich počet klesl pod sto tisíc. Francouzština je na tom o něco lépe, ve škole ji má 236 tisíc britských žáků a studentů. Třetí v pořadí je španělština s 62 tisíci žáky.
Přitom celkový počet obyvatel Velké Británie právě tento týden překročil 60 milionů.
"Je to volný pád. Školy se zbavují učitelů jazyků a obávám se, že na středních školách už jsme překročili bod, kdy budeme moci výuku výraznějším způsobem oživit," citoval deník Guardian šéfa britského Svazu vedoucích pracovníků na školách Johna Dunforda.
Zatímo Dunford je proti tomu, aby výuka jazyků byla na školách povinná, vlivný Svaz školských odborů má jiný názor. Ve svém stanovisku označuje situaci za "totální katastrofu".
Povinná výuka? Není to možné
"Je to nezbytné, abychom zastavili úbytek lidí, kteří jsou schopni promluvit jinak než anglicky. Čím dříve, tím lépe," tvrdí generální tajemník odborové organizace Steve Sinnott.
Labouristická vláda nyní připravuje projekt, který počítá s přípravou šesti tisíc učitelů cizích jazyků. Na výuku ve školách má věnovat 115 milionů liber. Zavést jazyky povinně se ale vláda nechystá.
"Zavést povinnou výuku by nyní nebylo technicky proveditelné, protože na žádné jazyky není ve Velké Británii dost kvalifikovaných učitelů," říká John Dunford.
