Londýn/Praha - Britové ve čtvrtečních volbách rozhodují jen o novém parlamentu a nové vládě.
Možná už jejich příští hlasování se bude týkat všech Evropanů.
Pokud totiž na ostrovech nejvíce voličů dá svůj hlas dosavadnímu premiérovi a šéfovi Konzervativní strany Davidu Cameronovi, čeká Velkou Británii v roce 2017 pravděpodobně referendum o setrvání v Evropské unii.
Není to jisté, stát se může ještě všelicos.
Cameronovi může i přes vítězství chybět v parlamentu podpora na vypsání referenda. Nelze také vyloučit, že s Bruselem vyjedná návrat části pravomocí do Londýna a celkově volnější spojení Británie s Unií, ačkoliv předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nebo německá kancléřka Angela Merkelová se zatím tváří k zásadním změnám odmítavě.
Evropská unie bez Velké Británie by ale byla jiná. Snížil by se její vliv ve světě a myšlenka evropské integrace by tím, že ji opustil jeden z nejdůležitějších členů, dostala těžký úder. Navíc by se Británie mohla přeci jen rozpadnout, protože Skotsko chce zůstat v Unii.
Německý ústav Bertelsmann Stiftung přitom ve své analýze odhaduje, že britská ekonomika by po vstoupení z evropské osmadvacítky v nejbližších letech přišla o 300 miliard eur a HDP by tak kleslo o 14 procent.
Země by se stala méně atraktivní pro zahraniční investory a utrpěl by bankovní a finanční sektor, spojený s londýnskou City.
Čtvrteční volby napovědí, jakou mají odpůrci britského členství v EU podporu. Například tím, kolik hlasů dostane Strana nezávislosti Velké Británie (UKIP).
Křesel v Dolní sněmovně získá málo kvůli většinovému systému, nevýhodnému pro menší strany. Maximálně jen čtyři mandáty.
Celostátní průzkumy jí ale přisuzují šestnáct procent. Téměř polovinu toho, co konzervativcům a labouristům (v posledních průzkumech mají shodně po 34 procentech hlasů).
Ne všichni konzervativci jsou pro odchod z EU. Někteří chtějí alespoň počkat, zda Cameron přece jen nevyjedná nové podmínky.
"Veřejné mínění ohledně budoucnosti země v Evropské unii je rozdělené zhruba půl na půl. Mnoho Britů ale sdílí Cameronův názor, že není důvod odcházet, když se vyjednají nové podmínky a část pravomocí se vrátí z Bruselu do Londýna. Pokud by se to podařilo, pak si myslím, že by v referendu většina voličů hlasovala pro setrvání v EU," řekl Aktuálně.cz profesor na univerzitě ve velšském Cardiffu a expert na britskou politiku Pete Dorey.
UKIP přemlouvá Brity k odchodu hlavně důrazem na přistěhovalecký problém. Země se prý musí více bránit nesrolované imigraci, což prý v rámci EU nejde. Například občané zemí střední a východní Evropy (tedy i Češi) mohou legálně na ostrovech pracovat a žít.
"UKIP úspěšně přesvědčuje Brity, že imigranti mohou za ekonomické problémy. Ostatní strany nejsou příliš schopny těmto argumentům čelit. Nicméně počet těch, kteří by si přáli vidět Británii mimo Evropskou unii, už myslím nenarůstá. Těžko soudit, jak to může dopadnout, rozhodně nevylučuji, že většina se vysloví v referendu pro odchod,“ řekla Aktuálně.cz Jonie Willettová, politoložka působící na univerzitě v Exeteru.
Průzkumy v tomto směru nedávají jasnou odpověď. Agentura YouGov uvádí, že kdyby bylo referendum dnes - v den parlamentních voleb -, pro setrvání Spojeného království v Unii by bylo 34 procent lidí a proti 18 procent. Ovšem 48 procent neví, jak by se rozhodlo.
Vzhledem k předpokládaným těsným výsledkům se i vládní koalice bude skládat komukoliv velmi těžko. A pokud se referendum uskuteční, bude mu předcházet tak emocionální a intenzivní kampaň, jakou Britové ani Evropané dlouho nezažili.
Velká Británie volbami vstupuje do politického "pásma turbulencí". Zda přistane mimo Evropskou unii, či ne, těžko předpovídat.
