Británii čekají nejdramatičtější volby. Tady je pět scénářů

Martin Novák Martin Novák
4. 5. 2015 14:40
Britové začínají být unavení velkými, mainstreamovými stranami, řekla Aktuálně.cz politoložka Joanie Willettová.
Vůdce labouristů Ed Miliband.
Vůdce labouristů Ed Miliband. | Foto: Reuters

Londýn/Praha - "Ještě nikdy v této generaci nebyly výsledky parlamentních voleb tak nejisté. Politici se ale shodnou v jednom: po volbách bude zmatek."

Těmito slovy začíná analýza deníku The Times, týkající se čtvrtečního rozhodování Britů o novém parlamentu a tím o nové vládě a premiérovi.

Průzkumy se v zásadě shodují. Nelze jednoznačně předpovědět vítěze a už vůbec je obtížné předpovídat možnou vládní koalici. Jisté je snad jen to, že nepůjde o jednobarevnou vládu jedné strany, na kterou jsou Britové z minulosti zvyklí.

Britské strany

V Dolní sněmovně sklidila poslední premiérská řeč Tonyho Blaira potlesk ve stoje
  • Konzervativní strana
  • Labouristická strana
  • Liberální demokraté
  • Strana nezávislosti Velké Británie (UKIP)
  • Zelení
  • Skotská národní strana
  • Plaid Cymru (velšská strana)
  • Demokratická unionistická strana (severoirská strana)

Tato minulost ale skončila už před pěti lety. Po volbách v roce 2010 musela vítězná Konzervativní strana sestavit koalici s liberálními demokraty.

Letos vše vypadá ještě zamotaněji. Preference konzervativců Davida Camerona a labouristů Eda Milibanda jsou zhruba vyrovnané, byť se spíše očekává těsné vítězství konzervativců.

"Pro Brity je to skutečně něco nezvyklého. Koaliční vládu před rokem 2010 naposledy zažili ve čtyřicátých letech minulého století. Faktem také je, že se v Británii pociťuje jistá únava veřejnosti velkými mainstreamovými stranami. Lidé nemají v žádného politika příliš velkou důvěru," uvedla pro Aktuálně.cz politoložka Joanie Willettová z Fakulty sociálních věd a mezinárodních studií na univerzitě v Exeteru.

Vláda potřebuje v Dolní sněmovně minimálně hlasy 323 zákonodárců.

Oběma velkým stranám komplikují život menší. Euroskeptická a protipřistěhovalecká Strana nezávislosti Velké Británie (UKIP) ubírá podle průzkumů v osmnácti volebních obvodech konzervativcům hlasy, které by jim stačily k vítězství nad kandidáty labouristů.

A labouristé zase trpí ve Skotsku, kde to vypadá na mimořádný triumf Skotské národní strany. Právě na úkor labouristů, konzervativci jsou od dob Margaret Thatcherové ve Skotsku extrémně nepopulární a bez šance na větší úspěch.

"Trend obratu k malým stranám je jasný. Těžko říci, jak moc se to projeví ve volbách, ale jedno považuji za jisté. Skotská národní strana vytlačí labouristy z jejich křesel ve Skotsku," říká Joannie Willettová.

Základních možností, jak může vypadat politická Británie po čtvrtku 7. května, je pět.

1)  Pokračování koalice konzervativců a liberálních demokratů

Po pěti letech vládnutí nejsou vztahy mezi vedením obou stran bezproblémové. Část liberálních demokratů by raději odešla do opozice. Strana žádá po konzervativcích, aby zrušili zmražení růstu platů státních zaměstnanců a neomezovali výdaje na školství.

Není také jasné, jaký postoj zaujme většina proevropských liberálních demokratů k závazku Davida Camerona uspořádat v roce 2017 referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii.

2) Menšinová vláda konzervativců

Pokud liberální demokraté odmítnou pokračování koalice nebo nebudou mít dost hlasů na to být její součástí, může se Cameron pokusit vládnout v menšině. Například s podporou Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP) a severoirskou Demokratickou unionistickou stranou.

Menšinový kabinet v Británii naposledy sestavili labouristé v roce 1974. Osm měsíců poté ale premiér Harold Wilson raději vypsal volby nové, ve kterých už zvítězil jasněji a postavil se do čela většinové vlády.

3) Velká koalice konzervativců a labouristů

Tato možnost je málo pravděpodobná vzhledem k velkým programovým rozdílům. Na rozdíl například od Německa je taková vláda pro Brity těžko představitelná.

"Pro konzervativce přicházejí jako koaliční partneři v úvahu jedině liberální demokraté nebo UKIP. Pro labouristy zelení, velšská strana Plaid Cymru a možná Skotská národní strana, i když vedení Labouristické strany tvrdí, že se skotskými nacionalisty nebude spolupracovat," uvedla Joanie Willettová.

4)  Koalice labouristů a liberálních demokratů

Strany se na lecčems shodnou. Například na setrvání v Evropské unii či na plánu změnit Sněmovnu lordů (horní komoru parlamentu) ve volený Senát. Podle mnoha labouristů se ale "lib-dem" zdiskreditovali podporou některých úsporných opatření, prosazených Davidem Cameronem. Společný zisk obou stran ale pravděpodobně nedosáhne potřebných 323 mandátů v Dolní sněmovně.

5)  Menšinová vláda labouristů

Nutně by byla závislá na podpoře Skotské národní strany. Vůdce Labouristické strany však v předvolební kampani spolupráci se skotskými nacionalisty vyloučil.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Útočník s nožem zavraždil u Paříže policejní úřednici, policie ho zastřelila

Útočník s nožem ve francouzském městě Rambouillet u vchodu na policejní stanici zavraždil policejní úřednici. Policisté ho postřelili, později zemřel. Podle médií byl muž občanem Tuniska.

Aktualizováno před 44 minutami

Koalice Spolu navrhuje, aby šéf BIS Koudelka dostal státní vyznamenání

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) navrhuje, aby ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka obdržel státní vyznamenání. Chce tím ocenit práci kontrarozvědky pro českou bezpečnost, informovalo uskupení v tiskové zprávě. Medaile Za zásluhy by byla podle nich adekvátním oceněním i za zvládnutí situace v posledních dnech, kdy vyšly najevo informace o zapojení ruských agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Koudelka podle koalice Spolu nynější situaci, která vyústila v diplomatickou krizi mezi ČR a Ruskem, zvládl bravurně, i když byl vystaven "různým tlakům a zájmům ze strany zahraničních i domácích spolupracovníků cizích mocností". "Ředitel BIS Koudelka je člověk, který slouží občanům této země s plným nasazením. Dělá práci, o které se většinou vůbec nedozvíme, ale přesto je pro naši bezpečnost naprosto zásadní," uvedl v tiskové zprávě předseda lidovců Marian Jurečka.

Zeman činnost BIS a Koudelky dlouhodobě kritizuje, šéfa kontrarozvědky pětkrát odmítl jmenovat generálem. Premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden uvedl, že kabinet opět navrhne Koudelkovo povýšení do hodnosti generála. Vláda o tom bude rozhodovat v pondělí. Rovněž udělování státních vyznamenání patří mezi pravomoci prezidenta.

Další zprávy