Británie hraje povolební poker, trumfuje se nabídkami

Radim Klekner Radim Klekner
10. 5. 2010 21:10
Šéf liberálů Clegg to hraje na obě dvě strany, dohodnout se může s toryi i labouristy
Liberální demokrat Clegg drží v ruce všechny trumfy.
Liberální demokrat Clegg drží v ruce všechny trumfy. | Foto: Reuters

Londýn - Britští konzervativci a labouristé se předhánějí v nabídkách na adresu liberálních demokratů. Poté, co dnes odpoledne toryové oznámili, že se s liberály shodli na rámcových podmínkách, za nichž by mohli vytvořit vládu, oznámil labouristický premiér Brown, že v dohledné době skončí jako vůdce strany a tím i jako premiér.

Otevřela by se tak cesta k dohodě s liberály.

Na to zareagovali konzervativci tím, že liberálním demokratům nabídli "formální koalici" a referendum o "alternativním volebním systému". Jedním dechem ale dodali, že reforma bude mít jen "omezený" rozsah.

Vedení liberálů teď zvažuje, kterou z nabídek přijme.

Brown se rozhodl, že funkci předsedy vlády složí nejpozději na výročním kongresu Labouristické strany 26. září v Manchestru, kdy by také opustil vedení Labour Party. Referendem o reformě většinového volebního systému liberály lákal již v pátek krátce po oznámení konečných výsledků voleb.

Změnu volebního systému toryové dlouho odmítali, protože se chtějí soustředit výhradně na stabilizaci státních financí a snížení rozpočtového schodku.

Liberálové se ovšem obávají, že Konzervativní strana pouze předstírá snahu dohodnout se a jde jí jen o to vyvolat předčasné volby, v nichž by tentokrát získala kýženou parlamentní většinu.

Teď jsou silně na vážkách.

"Jako lídr strany musím uznat, že volební výsledek je soudem nad mou osobou," prohlásil Brown. "Nemám v úmyslu zůstat ve funkci déle, než kolik si vyžádají opatření na zajištění ekonomického růstu a politická reforma, na níž jsme se dohodli."

Koalice pěti stran?

Podle nepsaných pravidel má předseda britské vlády právo pokusit se sestavit nový kabinet jako první, pokud žádná ze stran nezískala ve volbách většinu.

Mnozí členové Labour Party jsou ale přesvědčeni, že to nejlepší, co může Brown pro stranu (ale i pro Británii) udělat, je sbalit si kufry a opustit premiérské sídlo v Downing Street okamžitě.

Otázkou zůstává, co by přišlo pak.

Labouristé totiž zřejmě nebudou schopni okamžitě ohlásit jméno nového lídra strany. Měli by to ale učinit nejpozději 18. května na prvním zasedání nově zvolené Dolní sněmovny. A zcela nejzazší termín připadá na 25. května, kdy musí ten, koho královna pověří sestavením nové vlády, předložit v parlamentu program svého kabinetu.

Alternativa k vládě konzervativců podporované liberálními demokraty je ale dosti divoká. Labouristé by se museli na vládě dohodnout nejenom s liberály, nýbrž také se severoirskými sociálními demokraty a nezávislými poslanci, se Skotskou národní stranou a pokud možno také s velšskou Plaid Cymru.

"Jakákoli představa, že by labouristé mohli zůstat u moci s podporou liberálů v pestré koalici s vybranými nacionalistickými stranami, je směšná," tvrdí někdejší labouristický ministr energetiky Malcolm Wicks.

Konzervativec David Cameron by se rád stal premiérem, liberály ale zřejmě nepřesvědčí.
Konzervativec David Cameron by se rád stal premiérem, liberály ale zřejmě nepřesvědčí. | Foto: Reuters

Liberálové nové volby nechtějí

Ačkoliv se někdejší zakladatelka Sociálně demokratické strany lady Williamsová, s níž liberálové v 90. letech fúzovali, vyslovila pro to, aby šéf konzervativců David Cameron dostal šanci vládnout, řada liberálních demokratů je proti.

"Nedokáži si představit, že diskuse o reformě volebního zákona je myšlena vážně," tvrdí stínový ministr liberálů pro energetiku Simon Hughes. "Diskusi jsme měli již po volbách v roce 1997, slíbeno bylo referendum, k žádnému ale nedošlo."

Liberální demokraté se obávají, že je konzervativci budou vodit za nos stejně, jako to svého času dělal labouristický premiér Tony Blair.

Dohoda s toryi jim proto připadá jako příliš velká sázka na neznámou. V případě opakovaných voleb by totiž podle všeho přišli o další poslanecké mandáty.

Podle Tima Hortona, ředitele Fabiánské společnosti zabývající se politickými analýzami, by v případě nových voleb přešlo na labouristy nejméně 15 z 57 poslaneckých křesel, které liberálové získali v pátek.

Horton také upozorňuje na skutečnost, že dohoda liberálních demokratů s Labour Party je pravděpodobnější i z toho důvodu, že podle průzkumů se 43 procent voličů strany pokládá za levý střed, 29 procent se označuje za centristicky smýšlející občany a jen devět procent má středopravé názory.

Pokud by se toryové s liberály nedohodli, začnou zítra vyjednávat o vládě s labouristy. A s těmi se dohodnou s velkou pravděpodobností.

 

Právě se děje

Další zprávy