Oslo - Proces s Andersem Breivikem končí. Soud vyřkl verdikt, na který čekala celá země; Breivika shledal příčetným a uložil mu maximální možný trest 21 let vězení s možností opakovaného prodlužování.
Breivik se svěřil obhájcům, že ho rozhodnutí soudu nepřekvapilo. Zopakoval, že jeho hlavním cílem bylo, aby nebyl prohlášen za duševně chorého, a nebude se tedy odvolávat.
Práva na odvolání už se vzdala i prokuratura.
Kdyby 33letý atentátník skončil místo ve vězení v léčebně, mohl by každý rok žádat o přezkoumání svého zdravotního stavu a případné propuštění.
O útočníkově psychickém zdraví se spekulovalo už od jeho loňského zatčení a neshodly se na něm ani dva nezávislé týmy psychiatrů, které vypracovaly protichůdné posudky.
První posudek atentátníka označil za paranoidního schizofrenika, druhý řekl, že je příčetný. Také proto má odůvodnění rozsudku 90 stran.
Páteční jednání začalo nezvykle - vynesením ortelu: "Soud dospěl k jednomyslnému rozhodnutí a odsuzuje obžalovaného k 21 letům preventivní detence (vězení)," oznámila soudkyně Wenche Elizabeth Arntzenová.
Breivik zareagoval úsměvem. Měl důvod. Nebyl označen za blázna, což by pro něj podle jeho slov představovalo potupu horší než smrt.
Zdůvodnění rozsudku soudkyně Arntzenová zahájila líčením života odsouzeného od jeho dětství až po dospělost a přípravu na útoky. Celý rozsudek četli soudci nahlas.
Poslední den procesu v obrazech:
Soud mimo jiné připomněl, že se Breivik jako malý léčil u psychiatra, protože ho traumatizoval odchod otce, jenž rodinu opustil v prvním roce jeho života. Trauma z dětství, které přiznal i sám Breivik, ale podle soudu nevedlo k nepříčetnosti.
Soudkyně popsala také Breivikovo podnikání, v rámci nějž zakládal firmy a "pral" v nich příjmy z nelegálních aktivit, především z padělání diplomů a dalších dokumentů. Existuje rovněž podezření, podotkla soudkyně, že krátce působil jako překupník diamantů.
Poté přišla řeč na vrahův manifest a útočníkovy údajné vazby na templářské rytíře. Zatímco prokuratura uváděla Breivikovu posedlost touto organizací jako důkaz psychické nemoci, soudci Breivikovým slovům neuvěřili. Breivika nepovažují za psychotického člověka, ale spíš za lháře, byť se silně narcistickými sklony.
Důkazem o jeho příčetnosti je podle soudu mimo jiné fakt, že Breivik racionálně měnil svou výpověď, když ho důkazy usvědčily ze lži. Svou roli sehrála také Breivikova vášeň pro počítačové hry. O příčetnosti vraha 77 lidí dle soudců svědčí i velmi detailní a racionální příprava útoků.
Soudce Arne Lyng následně popisoval, jak promyšleně si Breivik připravoval uniformu a zbraně. Poté přišlo na řadu čtení jmen všech obětí a popis okolností jejich smrti.
Věznice Ila je na Breivika připravena:
Po několikahodinovém odůvodňování rozsudku dostal na závěr slovo i Breivik. "Nemohu respektovat tento soud, protože podporuje multikulturalismus, proti němuž bojuji. Nebudu se ani odvolávat, protože bych tím soud v podstatě legitimizoval," zahájil svou závěrečnou řeč Breivik.
Poté se chtěl obrátit na veřejnost a "bojovníky proti islamizaci Evropy", ale soudkyně ho přerušila s tím, že smí mluvit pouze k soudcům a má se vyjádřit jen k tomu, zda se odvolá, popřípadě si nechá čas na rozmyšlenou.
Breivikův obhájce Geir Lippestad po krátké poradě s klientem konstatoval, že se Breivik lhůty na odvolání vzdává.
