"Na cestu do pekla" zavedl Bělehrad nesrbské bosenské obyvatelstvo, tvrdí Sarajevo.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu otevírá třináct let starý případ válečných zločinů, při kterých zahynulo více než 100 tisíc osob.
Bosna žádá miliardové kompenzace
"Vojenské násilí, které zasáhlo naši zemi v roce 1992, zničilo ráz Bosny a Hercegoviny, stejně jako valnou část nesrbské populace v zemi," prohlásil právník Sakib Softić před soudem.
Infobox
Genocida:
- Srbsko je prvním státem, který čelí obvinění z genocidy (2006).
- Bosenskosrbský velitel Radislav Krstić byl jako první odsouzen haagským Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii za masakr v Srebrenici (2001).
- Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu odsoudil Jeana Paula Akayasu za genocidu (1998).
- Obviněni z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti čelí v Haagu bývalý jugoslávský vůdce Slobodan Milošević.
- Podobný osud čeká také nejvyšší představitele bosenských Srbů Radovana Karadžiče a velitele Ratka Mladiče.
"Bělehradské úřady vědomě zavedly nesrbské občany Bosny a Hercegoviny na cestu do pekel; cestu lemovanou mrtvými těly, rozdělenými rodinami, ztracenou budoucností a zničeným kulturním bohatstvím."
Soudní přelíčení před Mezinárodním soudním dvorem bude trvat až do 9. května, vynesení rozsudku se však neočekává dřív než na konci tohoto roku. Pokud Bosna u mezinárodního soudu uspěje, dočká se od sousedního Srbska a Černé Hory miliardových kompenzací.
Srbsko se obává zhoršených vztahů na Balkáně
Srbský vicepremiér Miroljub Labus předpokládá, že rozsudek soudu zhorší vztahy na stále ještě nestabilním Balkáně.
"Tento soud není o pravdě, ale o sto miliardách válečných reparací," prohlásil Labus. "Považuji to za hru s ohněm. Bylo by mnohem lepší, kdyby bosenští představitelé přijali pozvání k diplomatickému jednání."
Pamětníci bosenské války se sešli před soudem, aby demonstrovali s plakáty nesoucími jména obětí masakrů a sloganem Evropská ostuda.
"Chceme ukázat, že jsme na tyto zločiny nezapomněli," prohlásil jeden z demonstrantů Mustafa Mesanović. "Chceme ukázat všem národům, celému světu, že my, Bosňané, chceme spravedlnost."
Tragické roky války
Bosenští muslimové se rozhodli vystoupit z jugoslávské federace v dubnu 1992 poté, co jednotný stát opustilo Slovinsko a Chorvatsko.
Proti takovému kroku se však postavili bosenští Srbové. S pomocí jugoslávské, převážně srbské armády se jim podařilo dvě třetiny Bosny obsadit, oblehnout Sarajevo a zahájit etnickou čistku. Během krátké doby byly desetitisíce osob zavražděny a statisíce nuceny opustit své domovy.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, jehož sídlo se nachází jen pár kroků od Mezinárodního soudního dvora, již rozhodl, že srebrenický masakr osmi tisíc muslimů z roku 1995 genocidou byl. Dá se tedy předpokládat, že podobně bude znít také rozsudek tohoto soudu na adresu Srbska.
