Moskva - Mezi ochránci lidských práv a Kremlem dlouho zela propast vzájemné nedůvěry. Podle ruského prezidenta Dmitrije Medveděva je ale nejvyšší čas ji překlenout. Jinak hrozí, že hospodářská krize srazí zemi na kolena.
"Bez vzájemného porozumění a důvěry mezi státní mocí a občanskou společností… krizi překonat nelze," prohlásil Medveděv v Kremlu, kam na dnešek svolal zasedání nově ustavené Rady pro podporu a rozvoj institucí občanské společnosti a lidská práva.
"Očekávám, že se Rada bude aktivně zabývat otázkami ochrany sociálních i pracovních práv… V podmínkách krize se množí případy nezákonného propouštění a vynucených pracovních odstávek, roste nezaměstnanost a spolu s ní i bída… Státní moc i ochránci práv zde mají obrovský prostor ke spolupráci," cituje zpravodajský kanál ruské televize Vesti z prezidentova vystoupení.
Odklon od dosavadní linie?
Medveděv přiznal, že v ruské společnosti panují zkreslené a často vyloženě negativní představy o tom, čemu se ochránci práv věnují. Podle něj je potřeba zvýšit prestiž ruských ochránců práv, k čemuž by měla napomoci u nově ustavená Rada.
Očerňování ochránců lidských práv se v Rusku rozmohlo především poté, co se k moci dostal Vladimir Putin a v Kremlu získali rozhodující vliv jeho bývalí kolegové z KGB, kteří k rozvoji občanské společnosti vzhlíželi s maximální nedůvěrou.
Nyní je to už téměř rok, co Putina na postu hlavy státu vystřídal Medveděv. Ten coby vystudovaný právník a člověk, který přišel ze sféry byznysu, pro mnoho pozorovatelů ztělesňoval naději na možné uvolnění dosavadní oficiální linie Kremlu.
Jeho počáteční nevýraznost sice dávala zaznít spíše hlasům, které v něm viděly jen Putinovu loutku, v poslední době se ale množí náznaky, že se Medvěděv od svého někdejšího mentora už plně emancipoval. Dokonce se spekuluje o možném mocenském boji mezi oběma muži.
Rozhovor v Novoj gazetě
Rozdílný přístup, či alespoň rétoriku obou "prvních mužů Ruska" dokládá i vůbec první rozhovor, který Medveděv od svého nástupu do funkce poskytl ruskému tisku a který vyšel právě dnes v listu Novaja Gazeta.
Ten je znám coby nesmlouvavý kritik veškerých excesů a prohřešků ruské státní moci. Putin mu také za celou dobu svého působení v čele státu neposkytl jediný rozhovor.
Celkem čtyři členové redakce Novoj Gazety přišli od roku 2001 o život, mezi nimi mezinárodně oceňovaná investigativní novinářka Anna Politkovská, jejíž vražda z října 2006 dosud nebyla uspokojivě vysvětlena, a Anastasija Baburovová, která byla zavražděna letos v lednu spolu s advokátem Stanislavem Markelovem, známým ochráncem lidských práv.
Medveděv se v rozhovoru mimo jiné distancoval od názorů svého předchůdce, podle něhož Rusko vyžaduje specifický typ zřízení, pro nějž se vžil termín "řízená demokracie" a který předpokládá, že stát zajistí lidem blahobyt výměnou za to, že se vzdají části svých občanských práv a svobod.
"Demokracii za salám vyměnit nelze"
"Jestli máte na mysli 'výměnu demokracie za dostatek' či řekněme 'výměnu svobody za salám'…, v žádném případě nelze proti sobě stavět stabilitu a blahobytný život a politická práva a svobody. Nelze stavět sytost proti demokracii," prohlásil v rozhovoru
Medveděv.
Ten také odmítl rozšířenou představu, že Rusové učinili nad demokracií křížek v 90. letech, kdy zavedení tržních reforem za úřadování prezidenta Borise Jelcina otřáslo sociálními jistotami, na něž byli obyvatelé Sovětského svazu po léta zvyklí.
Podle Medveděva "nelze trpkou osobní zkušenost mnoha lidí s ekonomickými procesy z 90. let, jež se časově shodovaly s ustavováním demokratických institucí v naší zemi, zaměňovat za postoj Rusů k demokracii jako takové".
Proto si nemyslím, že je třeba demokracii jakkoli rehabilitovat. Demokracie byla, je a bude," dodal.
