V zdánlivě zašlé dílně nedaleko bojové linie v Doněcké oblasti zachraňují ukrajinští armádní mechanici zničenou bojovou techniku. Mezi těmi, kteří opravují nezbytně důležité zbraně i poničené bojové vozy, je i mechanik Oleksandr.
Místnost, ve které pracuje, je plná zlikvidovaných strojů. "Tohle bylo zasaženo na svém palebném stanovišti. Potřebuje rozsáhlou opravu. Jeho střelecká věž je v pořádku, ale pancíř byl celý propálený," popisuje rozsah poškození. Takovou opravu už mechanici v jeho dílně nezvládnou. "Vůz pošleme do továrny, kde ho opraví, a bude jako nový," říká.
Vozidla sovětské výroby jsou podle Oleksandra ve srovnání se západními, která mají lepší pancéřování, zranitelnější. "Pokud vím, v Sovětském svazu se o životy lidí nestarali. Pravděpodobně měli hodně pracovních sil, takže na bezpečnost lidí dbali jen velmi málo," vypráví a dává tak vzpomenout na okřídlenou ruskou frázi "nas mnogo" (je nás hodně, pozn. red).
Nelehký úkol mají zdravotníci u východního města Bachmut, kteří ošetřují denně desítky raněných vojáků. Podle ukrajinské paramedičky Oleny je příliv pacientů horší zejména během útočných akcí. "V takovém případě tu máme podstatně více lidí, o které se musíme postarat," popsala svou zkušenost novinářům.
Ukrajinské síly zaujaly v mnoha oblastech sněhem zaváté fronty defenzivnější postoj poté, co loňská protiofenziva nebyla schopna prolomit ruské linie na okupovaném jihu a východě.
Podle Oleny je pro vojáky, které armádní zdravotníci ošetří, návrat na bojiště náročný. Zkušenost se zraněním u nich obvykle vyvolá těžce snesitelnou nervozitu. Není výjimkou, že některé mise pak nejsou kvůli svému psychickému stavu schopni splnit. "Stávají se neurotickými, začnou se bát o svůj život, o životy svých kamarádů. Mají obavy, zda budou schopni zachránit sebe a kamarády," vypráví.
