Bez mobilu ani na nákup. Čína zapomíná na důchodce, ocitají se na okraji společnosti

Jana Václavíková Jana Václavíková
10. 12. 2020 13:46
Přestože se čínské ekonomice i navzdory pandemii daří, do pár let by se situace mohla změnit. Čína se po letech politiky jednoho dítěte a jednoho z nejnižších věkových limitů pro odchod do důchodu potýká se stárnoucí populací, která nejen nevydělává, ale ani se neorientuje v digitálním prostředí, kam se většina služeb v zemi přesouvá.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Počátkem roku přijala čínská vláda opatření proti šíření koronaviru. Zavedla systém založený na aplikaci v chytrých telefonech, která na základě pohybu generovala barevné QR kódy. Lidé se jimi prokazovali, pokud chtěli vycestovat z města či provincie, zajít si na úřad nebo třeba na nákup.

Systém, který funguje dodnes a používají ho i soukromé firmy nebo obchody, však opomněl jednu početnou část společnosti. Starší obyvatele, kteří mobilní telefony nevlastní nebo neví, jak si na nich barevný kód najít. V Číně přitom žije více než 250 milionů lidí starších 65 let, uvádí hongkongský deník South China Morning Post

V posledních měsících se tak objevily zprávy o lidech, kteří se bez kódu nedostali na nákup, do nemocnice nebo do veřejné dopravy. 

Velký ohlas na čínských sociálních sítích nedávno vzbudil případ týkající se 94leté ženy z provincie Chu-pej. Aby mohla aktivovat své služby v bance, musela se postavit před kameru s technologií na rozpoznávání obličejů. Protože však už sama nechodí, musel ji do banky donést a ke kameře zvednout její syn.

V jiném případě starší žena nemohla zaplatit své zdravotní pojištění, protože přišla jen s hotovostí. Na místě však přijímali pouze elektronické platby. 

Pekingská vláda proto koncem listopadu vydala nařízení, které má toto diskriminační chování, jak ho sama nazývá, zastavit. Nařizuje například obchodům, aby kromě plateb on-line přijímaly i peníze v hotovosti a QR kódy pouze vytištěné na papíře. 

Mladí důchodci

Vláda se důchodci zabývala na zasedání, kdy se mluvilo o pětiletce, která začne v příštím roce. V následujících pěti letech se totiž v Číně zvedne počet lidí starších 65 let o 300 milionů a do poloviny století by toto číslo mohlo stoupnout až na třetinu populace. 

Velkému tlaku tak bude vystaven nejen zdravotní systém, ale také trh práce a důchodový systém. Podle oficiální studie by do roku 2035 dokonce mohly dojít peníze na důchody. "Masivní množství lidí dosáhne důchodového věku během dalších pěti let. Pokud s tím něco neudělají hned, znamenalo by to velké zatížení rozpočtu," řekl agentuře Bloomberg Wang Feng, demograf z Kalifornské univerzity. 

Vláda proto chce aktivnější zapojení starších generací do trhu práce. Jedním z návrhů, jak toho docílit, je zvednout věkovou hranici odchodu do důchodu. Ten je v současnosti v Číně jeden z nejnižších na světě a v posledních 40 letech se nezměnil. Čínští muži mají právo na důchod v 60 letech, ženy pracující v dělnických profesích v 50 a ty s prací v kanceláři odchází do penze v 55 letech. 

Pokud by se odchod do důchodu posunul na 65 let, jak to například funguje i v Japonsku nebo na Tchaj-wanu, stoupl by tím podle profesora z ekonomické univerzity v Pekingu Li Čchan-kan počet pracujících o 80 milionů. 

Budu pracovat, než zemřu

Představa milionů lidí užívajících si klidný důchod v Číně však není tak úplně pravdivá. Penze, které lidé dostávají, jsou nízké a například na venkově se vládní podpora pohybuje kolem sta jüanů za měsíc (necelých 350 korun). Tradičně totiž starost o důchodce připadá na jejich děti. Mnoho z nich ale nechce potomkům přidělávat problémy. 

"V současné době mají mladí lidé mnoho zátěží - musí si koupit byt ve městě a musí vychovat své děti. Poplatky za školku mohou být vyšší než tisíc jüanů za měsíc, musí platit hypotéky a mají i další výdaje," vyjmenovává 67letý Liou Lin-čeng, který je oficiálně v důchodu. Ve skutečnosti si ale přivydělává opravou kol v městě. "Mladí se už nezvládají postarat o rodiče. Takže staří lidé musí pracovat a vydělávat si něco bokem," říká v reportáži hongkongského deníku South China Morning Post.

Stejně to má i například Čang Ťin-fu, farmář, který většinu ze svého důchodu utratí za léky na Parkinsonovu chorobu. "Mladší dcera teprve dodělala školu a ještě oficiálně nezačala v práci, takže nemá stabilní příjem, je pod velkým tlakem. Starší dcera je vdaná a má spoustu povinností. V její rodině jsou staří lidé i děti. Takže musíme našim dcerám ulehčit. Budeme pokračovat v práci," říká 68letý muž. 

"Všude je to stejné, staří lidé na venkově pracují, dokud mohou," dodává. "Budu pracovat, než zemřu. Pokud ne, nebudu mít peníze. Tak to prostě je," doplňuje ho opravář kol.

 

Právě se děje

Další zprávy