"Všechny je zbijte." Běloruští hackeři odhalují tajné nahrávky hovorů mezi policisty

Anna Hrdinová
21. 9. 2021 6:09
"Jen sedí na lavičkách a chodí kolem. Nic neporušují," začíná telefonický rozhovor mezi běloruským policistou a jeho nadřízeným, plukovníkem Nikolajem Maximovičem. Týkal se skupinky lidí nedaleko protivládní demonstrace v Minsku. "Všichni by měli být na zemi tváří k asfaltu a zbití. To je všechno, co máte dělat," odpověděl Maximovič. Nahrávka hovoru nyní unikla na veřejnost.
Protesty v Bělorusku, 25. října 2020.
Protesty v Bělorusku, 25. října 2020. | Foto: Reuters

Většina lidí ani neměla červeno-bílé náramky, kterými by se k protestu hlásili. Policista dodal, že mezi nimi jsou také ženy. "Zbijte je," zněla plukovníkova odpověď. "Ať se bojí policie."

Jde o jednu z více než pěti milionů nahrávek, které v poslední době odhalila skupina běloruských aktivistů, označovaná americkým deníkem Washington Post jako kybernetičtí partyzáni. Sám Maximovič ani ministerstvo vnitra se k odposlechu nijak nevyjádřili.

Na dalším záznamu vystupuje Alexandr Kisel, zástupce policejního náčelníka Brestské oblasti. Vypráví svému kolegovi v Minsku, že ve vojenské tělocvičně zadrželi nejméně 500 demonstrantů. "Měli jsme je všechny po celou noc na kolenou nebo loktech, připraveni je zbít, pokud se pokusí pohnout," říká na nahrávce z 11. srpna loňského roku. "Čím více lidí pošleme do nemocnice, tím lépe."

Všechny záznamy, získané ze serverů ministerstva vnitra, ukazují podle kybernetických partyzánů snahu běloruských úřadů potlačit protivládní demonstrace. Ty začaly po prezidentských volbách v srpnu 2020. V nich zvítězil dlouholetý vládce Alexandr Lukašenko, výsledky kvůli podezření z podvodů neuznala opozice ani Evropská unie. 

"Režim odposlouchával své vlastní lidi, když svobodně hovořili o nezákonných rozkazech, které byly vydávány k bití nevinných lidí a jejich mučení," uvedl zástupce kybernetických partyzánů pro Washington Post.

Skupinu tvoří několik Bělorusů, kteří uprchli ze své země do zahraničí. Některé nahrávky zveřejňují i na sociálních sítích a spolupracují s Janinou Sazanovičovou, šéfredaktorkou populárního kanálu na síti Telegram, který odhaluje lidi pomáhající režimu.

"V této válce nemáme žádné zbraně. Máme jen pravdu, to je naše síla a použijeme ji," uvedla Sazanovičová. "Chceme odradit bezpečnostní složky od porušování lidských práv a tvrdých represí proti protestům," vysvětlují sami aktivisté.

Ani Lukašenkův syn neunikl

S kyberútoky začala skupina loni na podzim. Pomohli jí prý i někteří běloruští policisté, kteří nejsou loajální vůči režimu. Nejdříve hackeři napadli vládní web, později získali zmíněné nahrávky nebo osobní údaje řady politiků a významných osobností, včetně syna prezidenta Lukašenka.

Partyzáni tvrdí, že mají přístup také k národní databázi pasů a soukromým údajům mnoha úředníků. Celkově má jít o více než šest terabajtů dat. Podle analytiků oslovených americkým deníkem jde o jednu z největších sérií kybernetických útoků běloruských aktivistů proti vládě. 

"Je to mnohem organizovanější, lépe provedené a má to větší hloubku, šířku i dopad. V tomto smyslu je to jedinečné," uvedla například Gabriella Colemanová, odbornice na hacking a aktivismus na McGill University v kanadském Montrealu.

Jinak ale odborníci míní, že hackerské útoky ve výsledku nepovedou k významnějším změnám v zemi, přestože pravděpodobně vyvolávají spory mezi jednotlivými činiteli.

Nedávno ale hackeři vydali i data týkající se běžných Bělorusů - zveřejnili seznam lidí, kteří nahlásili na policii své sousedy kvůli účasti na protestech nebo jejich podpoře. Vše zveřejnili na internetu na interaktivní mapě. "Až se režim zhroutí, budete muset hodně rychle utíkat, protože se dá snadno zjistit, kdo jste," sdělili aktivisté.

Vše raději na papír

Běloruský režim ale také koná a podle hackerů se snaží spolky aktivistů a opozičníků infiltrovat. Například tak, že na sociálních sítích zřizuje falešné skupiny, do kterých láká aktivisty a vyzývá je k odhalení své identity. "Bezpochyby jsme pro ně značnou hrozbou a udělají vše, aby nás našli a pravděpodobně i zabili. Riziko je vysoké, ale naše odhodlání vyšší," uvedl jeden z hackerů pro americký deník New York Times

V srpnu Lukašenko nařídil úřadům, aby vedly své záznamy v papírové formě, pokud nemají své počítače a data na nich dostatečně zabezpečené. Den po tomto oznámení běloruský soud označil skupinu kybernetických partyzánů za extremistickou a zakázal ji.

Loňské prezidentské volby vyvolaly největší protesty v historii Běloruska, když opozice odmítla uznat jejich výsledky. Lukašenko, který oficiálně drtivě vyhrál, následně proti demonstracím tvrdě zakročil. Tisíce protestujících byly zatčeny, opoziční vůdci a aktivisté opustili zemi nebo byli uvězněni. 

Video: Protesty v Minsku z listopadu 2020

Protesty v Minsku, 22. 11. 2020 | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 6 hodinami

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy