* S pátráním mají pomoci izraelští experti * Pachatel výbuchu z roku 2008 nebyl dopaden * Ruský list Kommersant spekuluje o boji frakcí uvnitř režimu
Minsk - Bělorusko se jen pomalu vzpamatovává ze šoku, který nastal po pondělním krvavém atentátu v metru.
Dvanáct mrtvých, více než dvacet lidí v kritickém stavu a přes dvě stovky dalších zraněných. Takový je výsledek exploze více než pětikilogramové nálože ve stanici Okťabrskaja, z níž se vystupuje na Říjnové náměstí, druhé největší v metropoli.
Někteří Bělorusové občas říkávají, jak jsou s ledasčím nespokojeni a co všechno je u nich doma špatně. Až dosud se ale utěšovali tím, že aspoň nevybuchují bomby jako v Rusku nebo se neválčí jako na Kavkaze.
Autor těchto řádek byl v Bělorusku naposledy v prosinci a ve vlakovém kupé mu jedna žena říkala: "Není to tady žádná sláva, ale jsme taková tichá, klidná, malá a docela spokojená země."
V úterý citovala agentura Reuters některé obyvatele metropole, kteří přišli položit ke vchodu do stanice květiny. "Jsme v šoku. Nikdo si nemyslel, že by se něco takového mohlo stát v Minsku. Kdekoliv na světě, ale ne tady," řekla osmadvacetiletá Natálie.
Ať už zabíjel v metru kdokoliv, zabíjel velmi surově. Svědci líčí, jak některým lidem bomba, umístěná pod lavičkou, utrhla ruce nebo nohy.
Pasažéři prchající z místa exploze hořeli po celém těle, lékaři zraněným vyndavali z těla kusy střepin a také mramoru, kterým jsou sloupy ve stanici obloženy. Část stropu se zřítila.
S vyšetřováním přijedou do Minsku pomoci izraelští a ruští experti, kteří mají s terorismem bohaté zkušenosti. Dva muže už policie v souvislosti s případem zatkla a vyslýchá je.
Na hranicích s Ruskem, které jsou jinak v rámci celní unie volně prostupné, provádějí policisté mimořádné kontroly všech automobilů.
Kdo a proč dal do metra bombu? Verzí existuje několik.
Prezident Alexandr Lukašenko v prvním vystoupení naznačil, že výbuch může mít spojitost s předchozím útokem v Minsku, který se odehrál v červenci 2008 na koncertě pod širým nebem.
Slabší nálož tehdy zranila asi padesát lidí, některým museli lékaři amputovat končetiny. Předtím vybuchla v září 2005 podobná bomba ve městě Vitebsk na severovýchodě země, zranila rovněž padesát lidí.
Pachatel útoku z roku 2008 nebyl dopaden. Neoficiálně se proslýchalo, že vyšetřovatelé pátrají v řadách afghánských veteránů. Tedy vojáků, kteří sloužili v osmdesátých letech v řadách sovětské armády v Afghánistánu. Nikdo to však nepotvrdil.
Pokud ani tentokrát viník nebude dopaden, zřejmě to přispěje k šíření názorů, že za terorem stojí někdo, kdo je spjatý nebo byl spjatý s Lukašenkovým režimem.
Ruský deník Kommersant, který má v těchto případech obvykle dobré informace, se už zmínil o bývalém šéfovi Lukašenkovy administrativy Viktoru Šejmanovi. Z funkce byl odvolán před třemi lety, právě po atentátu na koncertě.
Šejman byl dlouholetým důvěrníkem Lukašenka, ale údajně bojoval o vliv a moc s jinými spolupracovníky prezidenta.
Lukašenkův režim, který ovládá Bělorusko autoritářským způsobem od poloviny devadesátých let, má ve skříni řadu kostlivců, o kterých se v zemi raději mlčí.
Například v letech 1999 až 2000 zmizeli beze stopy bývalí vysoce postavení politici, kteří toho o fungování režimu mnoho věděli. Třeba ministr vnitra Jurij Zacharenka nebo předseda parlamentu Viktor Hančar.
Zatímco v Rusku jsou atentáty většinou rychle připsány radikálům ze Severního Kavkazu, v Minsku by takový čin z jejich strany nedával žádný smysl. Bělorusko je jiná země, která nemá s děním v Čečensku nebo Dagestánu žádnou souvislost.
Také provedení je odlišné. V Moskvě většinou odpalují atentátníci bomby na svém těle.
Krvavý útok zastihl Bělorusko v době ekonomické krize. Zásoby zahraničních měn se dramaticky ztenčily, vláda vyjednává o záchranné půjčce s Ruskem a ceny zboží stoupají.
Po prosincových volbách navíc Lukašenko zesílil represe proti opozici. Na 700 lidí bylo zatčeno a obviněno z "vyvolávání nepokojů," mezi nimi i sedm mužů, kteří kandidovali ve volbách proti Lukašenkovi.
Evropská unie přijala kvůli porušování lidských práv vůči Bělorusku sankce a zakázala hlavním představitelům režimu vstup na území členských zemí EU.
Jeden z opozičních politiků Anatolij Lebeďko už se nechal slyšet, že Lukašenko teroru využije proti svým politickým rivalům bez ohledu na to, kdo za atentátem stojí.
"Režim to může použít jako záminku pro další utažení šroubů. Obávám se, že se tak stane," řekl Lebeďko.
