Vojáci se pohybují i nedaleko Černobylské jaderné elektrárny, která se nachází šestnáct kilometrů od běloruské hranice.
Není to poprvé, co na bělorusko-ukrajinské hranici stoupá napětí. Podle Kyjeva je ale tentokrát situace vážnější, protože běloruská vojska se stahují k ukrajinské Černihivské oblasti. Tedy do míst, ze kterých Rusové 24. února 2022 zaútočili na Ukrajinu z běloruského území.
"Bedlivě sledujeme pohraniční pásmo. Přesouváme tam posily a budujeme opevnění, aby naši hoši mohli odrazit jakýkoli útok," řekl k tomu mluvčí ukrajinských pohraničníků Andrij Demčenko. Podle Ukrajinců velení běloruské armády tvrdí, že jde o vojenské cvičení, ale k hranicím nahrnulo i tanky, protiletadlové zbraně, dělostřelectvo a také ženisty, kteří mají za úkol odminovávat území. Přiznal to i velitel běloruských sil protivzdušné obrany Andrej Lukjanovič.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko prohlásil, že pošle na hranici třetinu veškeré běloruské vojenské síly, protože Ukrajinci tam podle něj mají 120 tisíc vojáků.
"Zatím jde o informační a psychologickou válku, ale je možné, že Putin Lukašenka tlačí k něčemu většímu. Musíme být připraveni na všechno. Lukašenko ví, že přímé běloruské zapojení do války by pro něj bylo špatné rozhodnutí. Na Putinovi je ale tolik závislý a tolik je s ním propojen, že mu může podlehnout a říci, že Bělorusko do války vstupuje, protože je ohrožena jeho bezpečnost," řekl agentuře Ukrinform historik a politolog Jaroslav Čornohor, který se specializuje na Bělorusko.
Komentoval také stav a výzbroj běloruské armády. "Je to takové muzeum staré sovětské armády, ale jejich jednotky absolvují společný výcvik s Rusy. Nejsou na stejné úrovni jako ukrajinská armáda, ale zase úplně papíroví vojáci to také nejsou," soudí Čornohor.
Lukašenko v úterý promluvil na shromáždění učitelů v Minsku a řekl, že "žijeme ve složité době". "Dostávám nabídky, abych plivl na Rusko a přidal se na stranu Ukrajiny. Abych přivedl vojáky NATO na ruskou hranici," tvrdil běloruský vůdce, aniž by specifikoval, kdo mu takové nabídky dává. Nedávno zase v jiném projevu uvedl, že Bělorusku někdo slibuje teritoriální zisky na západě Ruska výměnou za to, když se připojí k Ukrajině.
Na jaře běloruská televize odvysílala záznam z návštěvy Lukašenka u běloruských jednotek na hranici s Litvou. Prezident na videu říká vojákům, že mají být připraveni zaútočit na suvalský koridor. Tedy úzký pás území mezi Litvou a Polskem, který odděluje Bělorusko od ruské Kaliningradské oblasti a jenž je dlouhodobě označován za nejzranitelnější bod Severoatlantické aliance.
Institut pro studium války (ISW) ve své analýze uvádí, že Lukašenko se zřejmě nechystá vyslat běloruská pozemní vojska na Ukrajinu, ale manévry u hranic mají vázat ukrajinské síly, aby nemohl být nasazeny proti Rusům na frontových liniích.
Ukrajinsko-běloruská hranice je dlouhá 1083 kilometrů a momentálně na ní funguje jediný přechod.
