Cichanouská neplánuje znovu kandidovat, pokud by Bělorusko vyhlásilo nové volby
"Jedině nové, poctivé a transparentní volby mohou obnovit spravedlnost a až po nich můžeme zjistit, kdo vyhrál," zdůraznila Cichanouská.
Do vlasti je podle svých slov připravena se vrátit až poté, co bude cítit, že ona a její děti tam budou v bezpečí. Uvězněnému manželovi vzkázala, že na něj myslí každý den. Připomněla, že propuštění politických vězňů na svobodu patří k požadavkům protestního hnutí.
Cichanouská v televizi Belsat zdůraznila, že v současnosti se Bělorusové musejí řídit jen přesvědčením, že jsou schopni všechno změnit. "Nemůžeme svěsit ruce, protože všichni riskujeme. Zvítězíme," řekla a dodala, že jen společnými silami se lze domoci nových, poctivých voleb, ve kterých si země zvolí nového prezidenta. Za důležitější než to, zda ve volbách z 9. srpna zvítězila, pokládá skutečnost, že "nám ukradli volby" a že "volby byly zfalšované".
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská uvedla, že neplánuje znovu kandidovat do nejvyšší funkce, pokud by v Bělorusku byly vyhlášeny nové prezidentské volby. "Sama to neplánuji," řekla Cichanouská podle ruské agentury TASS televizi Belsat. Žádné další pasáže z interview agentura nezveřejnila.
V Bělorusku třináctým dnem pokračují protivládní protesty. Občané Minsku vytvořili živý řetěz, podle běloruských novinářů měří přibližně 13 kilometrů.
<13 km human chain from Kurapaty Memorial site to Akrestina Detention center. People don’t give up, protest every day despite detentions and threats. pic.twitter.com/xsiHUSP3I8
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 21, 2020
Agentura Reuters ve své analýze s odvoláním na "dobře informovaný zdroj v Kremlu" napsala, že ruský prezident Vladimir Putin předpokládá setrvání Alexandra Lukašenka u moci v Bělorusku. "Nemají ho moc rádi, ale podporují ho," uvedl zdroj. Putin se podle něj domnívá, že Lukašenko krizi ustojí a že opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská nepředstavuje pro režim existenční hrozbu.
Ruská tisková agentura Tass: "Prezident Vladimir Putin je pro řešení krize dialogem mezi běloruskou vládou a lidem."
Svoboda a dobrý život patří mezi základní potřeby člověka. Řekl to dnes německý ministr zahraničí Heiko Maas v Bratislavě, kterou navštívil v den 52. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Šéf německé diplomacie zdůraznil, že to platí i pro lidi v dnešním Bělorusku.
Aplikace Telegram se stala nenahraditelným nástrojem koordinace běloruských protestů, píše agentura AP. Každý den se tam protestující sami koordinují. "Dnes bude další důležitý den v boji za naši svobodu. Na všech frontách dochází k tektonickým posunům. Proto je důležité nepolevit," stálo v jednom z úterních vzkazů. "Ráno. Rozšířit stávku. 11:00 podpora Divadla Janka Kupaly. 19:00 shromáždění na Náměstí nezávislosti." Aplikace často zůstává dostupná navzdory odpojení internetu, nejpopulárnějšími kanály pro sdílení informací jsou NEXTA, NEXTA Live a Belarus of the Brain.
Lukašenko podle informací běloruských novinářů potvrdil, že místo vyhozených nebo stávkujících zaměstnanců běloruské státní televize nyní pracují štáby z Ruska. "Poprosil jsem Rusy: dejte nám dva až tři týmy, jenom kdyby náhodou," řekl.
Lukashenka admitted that Russian journalists now work for State TV instead of those who quit in protest: ”I asked the Russians: give us 2-3 groups of journalists just in case. It's 6 or 9 people from the most advanced television." He also invited Russians to President press pool
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 21, 2020
Ruský prezident Vladimír Putin podle agentury TASS "věří, že mezi běloruským vedením a obyvateli země musí existovat dialog, aby byla krize vyřešena". Shodl se na tom s dalšími členy Rady bezpečnosti Ruské federace.
"Panuje tu nyní spor mezi úřady, státem a běloruským lidem. My jsme vznikli, abychom situaci vyřešili bezpečně, bez konfliktu a mírumilovně," prohlásil po výslechu Sjarhej Dylevski, jeden ze členů opozičního koordinačního výboru.
Běloruské úřady pokračují v tlaku na protestující, kteří považují vítězství Alexandra Lukašenka v nedávných prezidentských volbách za zfalšované a žádají jeho rezignaci. Dnes byl zadržen Jevgenij Bochvalov, který organizoval stávku továrních dělníků v minské automobilce, informovala agentura AP.
Dva členové opozičního koordinačního výboru byli dnes pozváni běloruskými úřady k výslechu. Nebyli zatím zadrženi ani z ničeho obviněni. Běloruský generální prokurátor ve čtvrtek oznámil, že vůči koordinační radě vede jeho úřad trestní stíhání kvůli podezření z "uchvácení moci". Na prvním videu, které zveřejnil běloruský novinář, je zástupce stávkujících dělníků z továrny na traktory Sjarhej Dylevski, na druhém právník Maksim Znak. Desítky stoupenců je doprovodily tak blízko, jak jim to dovolily policejní zátarasy.
National Coordination Council member Maxim Znak left the building of the Investigative Committee. He is not accused and not detained yet. He said that the Council begins working. pic.twitter.com/Pr9BOpqBtc
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 21, 2020
Běloruský ministr obrany na uzavřeném jednání 20. srpna nevyloučil, že by příslušníci armády mohli na demonstranty střílet ostrými náboji.
In #Belarus, defence minister Khrenin admitted during a behind-the-closed-doors meeting with military officers on 20 August, that the army could potentially use lethal weapons against the #protesters:https://t.co/pet22UkabF
— Alex Kokcharov (@AlexKokcharov) August 21, 2020
V reakci na dotaz týkající se ekonomických sankcí, které členské státy Evropské unie uvalily na představitele Lukašenkova režimu, Cichanouská prohlásila, že všechny země "by měly respektovat suverenitu Běloruska".
Běloruská opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská během tiskové konference uspořádané v Litvě slíbila, že se vrátí do Běloruska "tak brzy, jak jen to budu považovat za bezpečné". Zároveň popřela, že by ji jakkoliv kontaktovalo Rusko, a vyjádřila naději, že současné vedení země "vyslechne lid". Informuje o tom agentura Reuters.
O univerzitní iniciativě informuje na Twitteru český analytik Roman Máca.
Přednášející, žáci a absolventi Moskevské Lomonosovovy státní univerzity žádají odebrání titulu "čestný profesor" Lukašenkovi, který mu univerzita udělila v r. 1996. "Hlava represivního režimu nemůže být čestným profesorem MSU!"https://t.co/KlU48SOjOV
— Roman M (@Fbeyeee) August 21, 2020
Agentura Reuters s odoláním na nejmenovaného představitele EU píše, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko opakovaně odmítl telefonický hovor s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.
Právě Evropská rada, vrcholná instituce EU, tento týden odmítla běloruské volby uznat.
Zástupci 17 národnostních menšin a komunit v Česku se ve společné výzvě obrátili na běloruského velvyslance v Praze. Požadují mimo jiné propuštění politických vězňů a demonstrantů a uspořádání svobodných a demokratických prezidentských voleb. Výzvu podepsaly i zástupkyně menšin z Ruska a Běloruska.
Běloruská opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská v nové videonahrávce vyzvala své stoupence, aby zesílili stávky v továrnách po celé zemi a prosadili tak nové prezidentské volby. Informovala o tom agentura Reuters.
"Žádám vás - pokračujte a rozšiřte stávky," řekla Cichanouská v nahrávce z Litvy, kam se uchýlila pod tlakem běloruských úřadů a z obavy o svou bezpečnost. "Nenechte se ošálit zastrašováním."
Členka vedení koordinační rady, kterou vytvořila běloruská opozice v zájmu hladkého předání moci, Maryja Kalesnikavová ve čtvrtek upozornila, že platný Lukašenkův mandát vyprší letos 5. listopadu. Prezidentské volby z 9. srpna přitom Lukašenko podle úřadů pošesté vyhrál, tentokráte s více než 80 procenty hlasů. Prezidentovi odpůrci ale tento výsledek odmítají jako zfalšovaný a za skutečnou vítězku pokládají opoziční kandidátku Cichanouskou.
"Myslím, že jsme svědky zrodu nového lídra opozice," zhodnotil vystoupení bývalého ministra kultury analytik Tadeusz Giczan.
Koordinační rada, kterou vytvořila běloruská opozice v zájmu hladkého předání moci, bude usilovat o uskutečnění nových prezidentských voleb v nejbližší době a při úplné obměně členů ústřední volební komise. Stávající prezident Alexandr Lukašenko přitom má právo znovu kandidovat, uvedla podle agentury Interfax Maryja Kalesnikavová z vedení koordinační rady. Běloruské úřady zareagovaly oznámením, že koordinační radu stíhají kvůli podezření z "uchvácení moci". V důsledku vyhrůžek ze strany režimu opustilo orgán několik členů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes běloruskému velvyslanci v ČR Valeryji Kurďukovovi předal seznam zatčených občanů, požádal ho o prošetření jednotlivých případů a propuštění nevinných osob. Na Twitteru předseda vlády dále uvedl, že velvyslanci sdělil, že je Česko připraveno nabídnout zraněným Bělorusům lékařskou péči v nemocnicích.
Pozval jsem si na dnešek do @strakovka běloruského velvyslance Valeryje Kurďukova a vyjádřil znepokojení nad průběhem voleb, jejich zfalšováním a eskalací násilí. pic.twitter.com/pIUMiPwHSl
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) August 20, 2020
Paul Ziemiak v Litvě.
Politický šéf německé Křesťansko-demokratické unie (strana kancléřky Merkelové) se včera v Litvě sešel se Svjatlanou Cichanouskou. "Zastupuje odvahu stovek tisíc lidí v Bělorusku. Je jasné, že tamní volby nebyly ani svobodné ani spravedlivé," napsal k setkání. https://t.co/q0RmSkGW33
— Helena Truchla (@helena_truchla) August 20, 2020
Dům Pavla Latušky, někdejšího Lukašenkova ministra kultury, který se v minulých dnech přidal k opozici, někdo poničil barvou. Latuškova rodina mezitím uprchla z Běloruska pryč, sám Latuško se včera stal členem vedení koordinačního výboru zvoleného Svjatlanou Cichanouskou.
The house of former Minister and Ambassador Pavel Latushka, who sided with the opposition, was vandalized. His family fled the country, Latushka did not stay home pic.twitter.com/25Z4JQhfgh
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 20, 2020
Ministr vnitra Jan Hamáček na Twitteru napsal, že by Česko mohlo využít k pomoci Bělorusům program Medevac.
Na pomoc zraněným v Bělorusku můžeme využít náš v zahraničí velmi oceňovaný program MEDEVAC, který od roku 1993 koordinuje @vnitro. Máme zkušenosti, jak přijmout do českých nemocnic zahraniční pacienty a zajistit jim kvalitní péči.
— Jan Hamáček (@jhamacek) August 20, 2020
Bělorusové žijící, studující a pracující v Plzni dnes navečer uspořádali průvod a shromáždění na centrálním náměstí Republiky na podporu své mateřské vlasti, v níž se lidé už týden bouří proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi a oficiálně oznámeným výsledkům prezidentských voleb. Plzeňské akce za svobodné Bělorusko se zúčastnilo kolem 200 lidí, Bělorusů i Čechů.
Česko by mohlo Bělorusku poskytnout humanitární pomoc. Například někteří zranění by mohli být ošetřeni v českých nemocnicích. Po dnešním večerním jednání to uvedli premiér Andrej Babiš (ANO) a Kryścina Šyjanoková z organizace Bělorusové v ČR. Předseda vlády bude o situaci v zemi ve čtvrtek odpoledne jednat s běloruským velvyslancem v ČR. Běloruská národnostní menšina žijící v ČR podle Šyjanokové trvá na tom, aby Česko neuznalo oficiální výsledky voleb a aby nejednalo s Alexandrem Lukašenkem jako s legitimním prezidentem.
"V Bělorusku je vícero lidí, kteří jsou zranění, potřebují lékařskou pomoc. Domlouvali jsme se na tom, že by Česká republika poskytla bilaterálně nějakou humanitární pomoc," uvedl po jednání Babiš. "Oni nám mají dát nějaký návrh, jakým způsobem bychom mohli pomoci, a jestli bychom tam potom eventuálně poslali nějaké letadlo," dodal.
Neúspěšné byly také snahy opozice zaúkolovat vládu. Měla mimo jiné vyjasnit podezření, že některé prostředky, které používaly běloruské pořádkové síly při násilném potlačování demonstrací, pocházely z Česka. Vláda měla podle opozice také ve spolupráci s českými nevládními organizacemi, jež působí v Bělorusku, podpořit dialog mezi běloruským režimem a představiteli běloruské demokratické opozice. Kabinet měl rovněž zaujmout vstřícný postoj k těm, kteří z Běloruska prchají před politickými represemi.
Pirátům, starostům, lidovcům a TOP 09 se nepovedlo prosadit, aby sněmovna vyzvala Rusko ke zdrženlivosti a k nevměšování do vnitřních záležitostí Běloruska. Rusko o případnou pomoc požádal Lukašenko.
Sněmovna dnes po vzoru Senátu odsoudila násilné a nepřiměřené zásahy režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka proti jeho odpůrcům, kteří protestovali proti nedemokratickému a neférovému průběhu prezidentských voleb. Zároveň dnes na návrh ANO podpořila postoj české vlády k situaci v Bělorusku.
Inaugurace běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který podle oficiálních údajů zvítězil se ziskem přes 80 procent hlasů, se uskuteční do dvou měsíců. Přesné datum ale stanoveno není, uvedla dnes s odvoláním na běloruskou ústřední volební komisi agentura TASS. Běloruská opozice i Evropská unie výsledky hlasování neuznávají s tím, že nebylo svobodné ani spravedlivé. Pochybnosti o regulérnosti voleb vyjádřilo poprvé i Rusko.
Litevský prezident Gitanas Nauséda, jehož země nyní hostí vůdkyni běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou, řekl, že jednání Evropské rady se vyznačovalo jednomyslností.
"Všichni uznali, že výsledky voleb byly zfalšovány. Volby nebyly svobodné a nemohou být uznány. Je nezbytné vytvořit podmínky pro uspořádání nových voleb."
Předseda Evropské rady Charles Michel také potvrdil, že EU brzy přijme sankce vůči "značnému počtu" běloruských představitelů, odpovědným za zfalšování voleb a za porušování lidských práv při potlačování protestů, při kterých nejméně tři lidé přišli o život a tisíce osob zadržela policie.
Běloruská státní volební komise podle agentury Reuters informovala, že Alexandr Lukašenko bude do dvou měsíců oficiálně inaugurován jako staronový prezident země.
"Odsuzujeme násilí na obyvatelstvu a zatýkání odpůrců, požadujeme, aby se takového chování běloruský režim zřekl," řekla po jednání Evropské rady německá kancléřka Angela Merkelová.
Běloruská vláda podle ní musí zajistit, aby se lidé mohli svobodně vyjadřovat, a to i formou demonstrací. "Požadujeme proto bezpodmínečné propuštění všech zadržených," uvedla.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že instituce, kterou vede, připraví 53 milionů eur (necelých 1,4 miliardy korun) na podporu běloruské občanské společnosti.
Sankce proti představitelům běloruského režimu budou podle ní přijaté hned, jakmile to bude možné.
Charles Michel, předseda Evropské rady, což je vrcholný orgán EU, dále řekl, že násilí proti demonstrantům bylo šokují a neakceptovatelné a EU očekává jeho vyšetřování. "Násilí musí skončit," upozornil Michel.
Při demonstracích v Bělorusku zemřeli rukou bezpečnostních složek tři lidé. Další stovky jsou raněné.
Evropská unie neuznává výsledky prezidentských voleb v Bělorusku, ve kterých zvítězil Alexandr Lukašenko, oznámil po mimořádné konferenci Evropské rady její předseda Charles Michel.
Hlasování podle premiérů a prezidentů členských států nebylo svobodné ani spravedlivé. K tomuto kroku Evropskou unie již dříve vyzvala lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.
Koordinační rada v Bělorusku, kterou vytvořila tamní opozice s cílem zajistit klidné předání moci od režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, si zvolila sedmičlenné předsednictví. Ve vedení je mimo jiné spisovatelka Světlana Alexijevičová, která jako první Běloruska byla oceněna před pěti lety Nobelovou cenou.
Lukašenko dialog s oponenty odmítá. Koordinační radu v úterý označil za nástroj opozice k uchopení moci, tvořený bývalými činiteli a "otevřenými nacisty", a vyhrožoval "ochlazením horkých hlav". Dnes nařídil ministerstvu vnitra skoncovat s nepokoji v zemi a zejména v Minsku.
Prezident Alexandr Lukašenko podle státní agentury nařídil ministerstvu vnitra skoncovat s nepokoji v zemi, zejména v Minsku. "V Minsku už nesmějí být žádné další nepokoje. Lidé jsou unavení, lidé chtějí klid a ticho," zdůraznil prezident podle agentury Belta. "Drtivá většina lidí si zvykla žít v klidné zemi a my jim klidnou zemi musíme vrátit," prohlásil.
Kreml podle Reuters uvedl, že nyní není nezbytná ruská pomoc Bělorusku podle bezpečnostní smlouvy a že situaci by si měli vyřešit sami Bělorusové.
"Samozřejmě pokládáme v nynější situaci za hlavní, aby nedošlo k žádnému ovlivňování zvenčí, k žádnému vměšování zvenčí," řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Současně hovořil o nezbytnosti vytvořit podmínky, aby situace zůstala "v právním rámci, ve kterém by se mohl uskutečnit nezbytný dialog".
Ve vojenské nemocnici v Minsku zemřel demonstrant, kterého v předchozích dnech v Brestu na západě Běloruska postřelili policisté, oznámil nezávislý zpravodajský server Tut.by s odvoláním na pozůstalé. Podle agentury AFP jde o třetí úmrtí od vypuknutí protestů proti výsledkům prezidentských voleb z 9. srpna, zpochybňovaných opozicí. Během zákroků pořádkových sil desítky lidí utrpěly zranění a tisíce skončily za mřížemi.
Zraněním podle pozůstalých podlehl Henadz Šutov, kterého policejní střela během protestů 11. srpna zasáhla do hlavy. Bylo mu 43 let. Příbuzní zabitého muže tvrdí, že podle očitých svědků se Henadz s policisty nepral, ani nehádal, prostě jen šel.
Do Minsku z Moskvy a zpět včera letělo letadlo, které patří ruské tajné službě FSB a používá jej její ředitel Alexandr Bortnikov, vyplývá z dat serveru, který sleduje pohyb letounů.
Putin si volal s Merkelovou a Macronem, Bortnikov si zalétl do Minsku. Bude to ještě hodně zajímavé. https://t.co/bDJ0dsAkz0
— Ondrej Soukup (@ondrasoukup) August 19, 2020
Prezidenti zemí Visegrádu ve společném prohlášení vyjádřili znepokojení nad prezidentskými volbami v Bělorusku. Vyzvali běloruské orgány, aby upustily od násilí, a zahraniční aktéry vyzvali ke zdrženlivosti od akcí, které by podkopaly nezávislost a suverenitu Běloruska. Visegrádskou čtyřku (V4) tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Prezidenti v prohlášení uvedli, že vyjadřují "nejhlubší znepokojení nad prezidentskými volbami v Bělorusku, jejichž výsledek nebyl přijat běloruskou společností" a uznali "oprávněné touhy běloruského lidu". Zároveň zdůraznili potřebu mírového a zákonného řešení současné krize v Bělorusku.
Celý text prohlášení je dostupný ZDE.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko na dnešním jednání bezpečnostní rady státu vyzval západní vůdce, včetně špiček Evropské unie, aby se nestarali o Bělorusko, ale o problémy vlastních zemí, uvedla agentura Belta.
"Prostě bych jim poradil: než budete na nás ukazovat prstem, dejte si na pořad svých porad problém takzvaných žlutých vest ve Francii a strašných nepokojů v USA. Přál bych si, aby především posoudili protesty proti izolaci během pandemie v Německu a dalších evropských zemích," prohlásil Lukašenko.
"Upozorňuji, že mají mnoho problémů u sebe doma. A neměli by ukazovat dneska na Bělorusko, aby odpoutali pozornost od problémů, které existují ve Franci, USA, Německu a tak dále," dodal.
V ulicích Minsku se opět zatýká. Policie zasáhla na několika protestech, hlásí novináři z Běloruska.
"Vyzývám vás, abyste neuznali tyto zfalšované volby," apelovala Cichanouská z exilu v Litvě, kam se musela uchýlit pod nátlakem běloruských úřadů. "Lukašenko ztratil veškerou legitimitu v očích našeho lidu a světa," dodala ve videu, zveřejněném na serveru YouTube. Uvedla také, že chce uspořádání nových voleb pod mezinárodním dohledem.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala Evropskou unii, aby neuznala výsledek prezidentských voleb z 9. srpna, který odpůrci režimu považují za zfalšovaný. Volby podle úřadů pošesté vyhrál autoritářský šéf státu Alexandr Lukašenko, vládnoucí bývalé sovětské republice od roku 1994. Situaci v Bělorusku mají dnes při mimořádné videokonferenci posoudit prezidenti a premiéři zemí EU.
Běloruská policie zatýkala na akci v Minsku, kam demonstranti přišli podpořit stávkující dělníky z traktorového závodu MTZ.
Riot police dispersed and detained people who came to support the striking workers near Minsk tractor Works (MTZ). pic.twitter.com/XuqUEXaLm4
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 19, 2020
Lidovci chtějí dnes ve sněmovně projednat i situaci v Bělorusku. Chtějí při tom vyzvat vládu, aby připravila adresné sankce vůči lidem zodpovědným za zmanipulování výsledků prezidentských voleb a aby zaujala vstřícnou politiku vůči Bělorusům, kteří ze země utíkají před represemi.
Kabinet by podle nich také měl prošetřit využívání zábleskových granátů české výroby běloruskou policií vůči demonstrantům.
Leninův památník v Minsku zaplnili demonstrující během protestů transparenty:
Belarusian protesters did NOT demolish Lenin monument: they just used it as the billboard pic.twitter.com/FHXc8lukJV
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 18, 2020
V Minsku se zároveň podle tiskových agentur sejde koordinační rada, kterou založila opozice, aby napomohla k hladkému předání moci. K tomu by podle členek rady měl napomoci i avizovaný brzký návrat vůdkyně opozice Svjatlany Cichanouské z litevského exilu.
O situaci v Bělorusku, kde druhý týden po prezidentských volbách neustávají protesty proti setrvání autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka u moci, budou dnes prostřednictvím videokonference jednat prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Mimořádný virtuální summit má začít v poledne.
Podobné demonstrace se konaly i v dalších městech. Běloruská státní agentura Belta naopak na svém webu zveřejnila fotoreportáž z mítinku na podporu Lukašenka v Gomelu, kde se podle nezávislého serveru Tut.by sešla také protidemonstrace proti prezidentovi.
TASS poznamenal, že v hotelích u náměstí Nezávislosti lze v posledních dvou dnech zaznamenat příliv cizinců ze zemí EU. Na Leninově památníku demonstranti pověsili asi dvě desítky transparentů proti stávajícímu režimu. "Celkově byla situace klidná. Ke srážkám a konfliktům nedošlo," napsala agentura TASS s tím, že demonstranti slíbili přijít opět ve středu.
Tisíce Bělorusů večer znovu přišly na náměstí Nezávislosti v centru Minska. Lidé žádající odchod prezidenta Alexandra Lukašenka podle ruské státní tiskové agentury TASS dávali najevo odhodlání k dlouhému boji a v davu se kromě červeno-bílých běloruských vlajek tentokráte objevilo i několik vlajek Evropské unie.
"Každý den! Až do konce!" zněla podle agentury Interfax hesla. Protest pak skončil "bez excesů a zatýkání", když se asi 10.000 demonstrantů rozešlo.
Historická vlajka Běloruska znovu dominuje protestům v Minsku, demonstranti se sešli desátý večer v řadě.
Lukašenko tvrdí, že opozice chce, aby Bělorusko opustilo svazové soustátí s Ruskem a vojenský pakt vedený Moskvou, a že rovněž chce zlikvidovat ruské vojenské objekty na běloruském území. To opozice popírá. "U nás vůbec tato otázka není na pořadu dne. Lukašenkova prohlášení hodnotíme jako pokus o manipulaci a podvod," řekla Kolesnikavová agentuře Interfax.
"Jsme naladěni konstruktivně vůči všem zahraničním partnerům. Soudíme, že všechny platné dohody se musí dodržovat," řekla Kalesnikavová, vedoucí volebního štábu Viktara Babaryky, kterému úřady nedovolily kandidovat na prezidenta. "Z naší strany potvrzujeme přání a připravenost budovat vzájemně výhodné vztahy se všemi partnerskými zeměmi, přirozeně včetně Ruska," dodala.
Běloruská opozice se v případě příchodu k moci nehodlá zřeknout stávajících mezinárodních dohod s partnerskými státy, včetně Ruska, ujistila dnes agenturu Interfax Maryja Kalesnikavová z koordinační rady, vytvořené na popud štábu opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské.
Zatímco se v Minsku a dalších městech znovu scházejí demonstranti, proběhla první tisková konference nové koordinační rady běloruské opozice.
S Babišem, Petříčkem, Hamáčkem a také předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) se chce kvůli situaci v Bělorusku setkat předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Schůzku jim nabídl dnes, napsal na twitteru. "Koordinace postojů ústavních představitelů k zásadním otázkám, zejména společná podpora svobodného Běloruska, si to vyžadují," doplnil.
Společná podpora #Belarus!
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) August 18, 2020
Dnes jsem nabídl předsedovi sněmovny @vondraczech premiérovi @AndrejBabis ministrům @TPetricek a @jhamacek schůzku.
Koordinace postojů ústavních představitelů k zásadním otázkám, zejména společná podpora svobodného Běloruska si to vyžadují.
Putin informoval Lukašenka o dnešních telefonátech s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, které podle Kremlu odrazoval od vměšování do záležitostí Běloruska a vyvíjení nátlaku na Lukašenka.
Putin a Lukašenko spolu několikrát hovořili už o víkendu 15. a 16. srpna. Ruský prezident tehdy Lukašenkovi přislíbil pomoc podle smlouvy o vojenské spolupráci.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko na dnešní poradě prohlásil, že poslal na západní hranice vojenské jednotky v reakci na prohlášení západních vlád ohledně situace v Bělorusku po prezidentských volbách. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na záběry z porady, vysílané státní televizí.
Cestovní agentka Anna Kovalová proměnila svou kancelář v Minsku na jedno z hlavních dobrovolnických center na podporu demonstrantů. Spolupracuje s ní dalších 10 lidí, většinou lékařů, kteří zajišťují první pomoc raněným.
Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin si znovu telefonovali, už potřetí od soboty.
Běloruský velvyslanec ve Španělsku Pavel Pustovoj odsoudil násilí při potlačování povolebních protestů a vyzval vládu k dialogu s opozicí. Podobně se už dříve vyjádřil běloruský velvyslanec na Slovensku Ihar Ljaščeňa, který dnes oznámil, že se rozhodl rezignovat.
Lukašenko oznámil, že posílil početní stav armády na západních hranicích Běloruska.
Ve městech Homel a Mohylev na východě Běloruska zorganizovaly úřady shromáždění na podporu Alexandra Lukašenka. V Homelu, druhém největším městě, policie uzavřela centrum města automobilům. Demonstranty přivážejí autobusy.
Policie nadále zadržuje 67 lidí, kteří se účastnili v ulicích běloruských měst povolebních protestů. Další padesát osob je nezvěstných, příbuzní o nich nemají žádnou zprávu, napsal server tut.by.
Ke stávce se chystají připojit zaměstnanci Běloruské centrální banky. Také někteří učitelé oznámili, že na začátku školního roku v září budou stávkovat.
Kromě německé kancléřky Angely Merkelové telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Ten podle agentury Reuters vyjádřil podobné stanovisko jako před ním Merkelová. Prezidenti Francie a Ruska se pak podle agentury TASS shodli na tom, že situaci v Bělorusku je potřeba co nejrychleji řešit.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko udělil medaile více než 300 pracovníkům ministerstva vnitra "za bezchybnou službu". Podle internetového portálu Novaja gazeta jsou mezi vyznamenanými kromě policistů také řidiči policejních antonů a představitelé speciálních sil OMON. Příslušný výnos Lukašenko podepsal 13. srpna nedlouho poté, co silové složky tvrdě zasáhly proti lidem, kteří se účastní protestů kvůli falšování výsledků voleb.
Německá kancléřka Angela Merkelová telefonovala se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Naléhala na šéfa Kremlu, aby běloruský režim přestal používat násilí vůči poklidným demonstracím, propustil na svobodu politické vězně a začal jednat s opozicí.
Merkel called Putin, Berlin says, and told the Russian president that Minsk must stop using violence against peaceful demonstrators, immediately release political prisoners and enter into a national dialogue with the opposition.
— Henry Foy (@HenryJFoy) August 18, 2020
Běloruské úřady prověřují jednání úředníka, který při nedávných prezidentských volbách donutil členy volební komise v jednom z okrsků ve Vitebsku zfalšovat výsledky hlasování. Dnes to podle internetového zpravodajského portálu Tut.by oznámil gubernátor Vitebské oblasti.
Sjarhej Stašeuski, který stojí v čele správy jedné administrativní části města, donutil komisi přepsat protokol tak, aby opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská získala pouze 20 procent hlasů. Ze schůzky se členy komise byl ale pořízen audiozáznam.
Kvůli protestům, které vypukly před více než týdnem po oznámení výsledků běloruských prezidentských voleb z 9. srpna, bylo zatčeno asi 7000 lidí, píše Interfax. Agentura také zároveň připomíná, že podle médií není u 80 zadržených osob známo, kde se nacházejí. Zadržení lidé, z nichž část už byla propuštěna, si stěžují na tvrdé zacházení, kruté bití, ponižování a vyhrůžky. Nejméně dva lidé v souvislosti s protesty zemřeli.
Tisíce lidí v běloruské metropoli Minsku se v pondělí večer shromáždily před vyšetřovací vazbou, odkud se přesunuly k cele předběžného zadržení a požadovaly osvobození zadržených.
Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak konkrétně by mohlo Česko pomoci běloruským demokratům:
O situaci v Bělorusku má v úterý německá kancléřka Angela Merkelová hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který Lukašenkovi přislíbil vojenskou pomoc. Merkelová se o záměru jednat s Putinem zmínila v rozhovoru s Gitanasem Nausédou, uvedla kancelář litevského prezidenta.
Předsednictvo Bezpečnostní rady státu se v úterý ráno bude zabývat situací v Bělorusku, kde se už víc než týden konají rozsáhlé protesty proti vládě autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka.
Vedení rady by mělo projednat aktuální vývoj evropského postoje, podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) chce Česko k formování evropské reakce přispět. Předsednictvo se bude zabývat také bezpečnostní situací v zemi.
V solidaritě s demonstranty se v běloruských barvách rozsvítil ikonický Széchenyiho řetězový most v Budapešti.
Iconic Chain Brigde in Budapest, Hungary is now wearing #BelarusProtest colours. Pic if from the facebook page of mayor Gergely Karácsony. pic.twitter.com/1Y1U8bcwau
— Sándor Zsíros (@EuroSandor) August 17, 2020
Mluvčí německé vlády odmítl, že by od prezidentských voleb v Bělorusku kancléřka Merkelová telefonovala s prezidentem Lukašenkem. Ten tvrdí, že s ní mluvil v neděli.
Obyvatelé Minsku jsou devátou noc v řadě v ulicích, lidé stále přicházejí k věznici Minsku a žádají propuštení zadržených demonstrantů.
It’s the 9th consecutive day of the protests, and people are still outside on the streets.They’ve been walking for kilometres to the Akrescina prison, notoriously known - especially in the past days when Belarusians heard about widespread tortures. Happening right now #Belarus pic.twitter.com/5E6llMiMCJ
— Hanna Liubakova (@HannaLiubakova) August 17, 2020
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko řekl, že v neděli telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Podrobnosti jejich rozhovoru zatím ani jedna strana nepřiblížila. Uvedla to ruská agentura Interfax.
Dav demonstrantů míří k budově vězení v Minsku, kde úřady zadržují většinu zatčených demonstrantů. Protestující opakovaně žádali o jejich propuštění.
The crowd is walking to Akrescina prison - the detention center where major tortures were reportedly used toward detainees. pic.twitter.com/nza0CwDsr3
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 17, 2020
Úřad vlády večer upřesnil, že zasedne předsednictvo Bezpečnostní rady státu. Projednat by mělo aktuální vývoj evropského postoje, přičemž Česko chce podle Petříčka přispět k formování evropské reakce. Zabývat se bude také bezpečnostní situací v zemi.
U protestů vidím zrod národa, nikdy se nic takového nestalo, snad to povede k tomu, že se národ osvobodí. Bojím se, že může dojít k vpádu Ruska a instalaci loutkové vlády, říká běloruský politický exulant Vladislav Jandjuk v rozhovoru pro DVTV.
Bělorusko: Bojím se krveprolití, není legální cesta ke změně režimu, říká Jandjuk
"Vyzýváme všechny pracovní kolektivy, aby se přidaly se k časově neomezené stávce s požadavkem odstoupení Alexandra Lukašenka a aby vyslaly zástupce stávkových výborů do koordinační rady (pro předání moci)," uvádí se v prohlášení štábu Cichanouské. "Nynější režim rozumí jen jazyku síly a konkrétních ekonomických škod, a tak budeme muset předvést, že jsme k tomu připraveni," vysvětlila šéfka štábu.
Ke generální stávce za odstoupení Alexandra Lukašenka z funkce prezidenta vyzval štáb vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, uvedla agentura Interfax s připomínkou, že některé velké běloruské podniky již stávkují. V centru Minsku i v dalších městech se dnes večer podle místních médií opět sešly tisíce lidí, kteří žádají odchod Lukašenka, pokládaného za posledního diktátora v Evropě.
Na sociálních sítích se objevují další videa ze střetů policistů s demonstranty. Na těchto záběrech z Minsku je vidět, jak skupinka těžkooděnců hromadně bije jednoho z demonstrantů.
There are plenty of videos of police officers kicking, dragging and beating protesters that pose no apparent threat. Here's about a dozen black-clad officers ganging up on a single detainee near Pushkinskaya in Minsk, the Belarusian capital. pic.twitter.com/CcKjb1yJiO
— Christiaan Triebert (@trbrtc) August 17, 2020
Zaměstnanci společnosti Belaruskalij ve městě Salihorsk se přidávají k protestujícím a žádají nové volby. Jde o klíčový exportní podnik a významného světového producenta uhličitanu draselného, na některých místech už kvůli stávce musel přerušit výrobu.
Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že v Bělorusku po prezidentských volbách zpochybňovaných opozicí panuje hrozná situace, kterou Spojené státy bedlivě sledují. Washington přitom již dříve vyzval Minsk k respektování občanských svobod lidí protestujících proti znovuzvolení dlouholetého prezidenta Alexandra Lukašenka a vyzval režim v postsovětské zemi k dialogu s občanskou společností.
Bělorusko je jedinou evropskou zemí, jež nezrušila trest smrti. V referendu, které se konalo v roce 1996, hlasovala většina obyvatel pro jeho zachování. Počet odsouzených k trestu smrti či popravených není znám. Odhady se pohybují od 200 do 400 lidí odsouzených k trestu smrti od roku 1991, kdy Bělorusko získalo samostatnost. Popravy v Bělorusku kritizují Rada Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě i další mezinárodní organizace.
"Bude to tak, chlapi. Musíme přijmout novou ústavu (…) a tu byste měli schválit v referendu, protože i předchozí ústavu jsme přijali v referendu. A po nové ústavě lze - pokud si to budete přát - uspořádat volby - parlamentní, prezidentské i místní," řekl Lukašenko při návštěvě v minské továrně MZKT, kterou vysílala v přímém přenosu státní televize.
Lukašenko podle agentury RIA Novosti slíbil nové prezidentské volby - ale až po přijetí nové ústavy.
Běloruský prezident až dosud myšlenku nových voleb zcela odmítal, což zopakoval i dříve během dnešního dne.
Zastavením výroby hrozí zaměstnanci společnosti Belaruskalij (v anglickém přepisu Belaruskali), což je klíčový exportní podnik a významný světový producent uhličitanu draselného, známého i pod názvem potaš.
Agentura TASS uvedla, že na některých místech už byla výroba zastavena. Belaruskalij je státní podnik a zároveň důležitý zdroj deviz pro Bělorusko a v šesti dolech zaměstnává kolem 16 tisíc lidí.
Zaměstnanci běloruské státní televize protestují před budovou proti řediteli. Prý jim brání objektivně informovat o situaci v zemi.
Zaměstnanci běloruské televize protestují před budovou proti řediteli
Historická bílo-červená vlajka Běloruska ode dneška vlaje na kopí jezdecké sochy Jošta Lucemburského v Brně. Na štítě, který drží postava Jošta, je historický běloruský znak s motivem jezdce na vzpínajícím se koni.
Podnět k umístění obou symbolů dali brněnští Bělorusové, jde o vyjádření podpory protivládním protestům v Minsku. Bělorusové se ráno obrátili na předsedu výboru pro národnostní menšiny Marka Fišera (Piráti). "Tento nápad jsem dnes přednesl vedení Brna, které s tím souhlasilo," řekl Fišer. Stejná vlajka je od minulého týdne také na Nové radnici. Podle Fišera souhlasil také autor sochy Jaroslav Róna. Jezdeckou sochu na Moravském náměstí tvořil jako alegorii odvahy.
Pro tohle miluju Brno!
— Ondřej Markus Zeman (@Markus_Zeman) August 17, 2020
Жыве Беларусь!#FreeBelarus pic.twitter.com/EG7qQyuQZ7
Horníci ze všech dolů v Bělorusku ode dneška stávkují, uvedla rozhlasová stanice Rádio Svoboda.
U vchodů do areálu běloruské státní televize v Minsku se objevili ozbrojení vojáci v maskách. Televize od rána nevysílá žádné zpravodajství, protože redaktoři stávkují.
Photo: Armed soldiers behind gates of Belarus State Radio and TV company https://t.co/BwvDqi72JX via @Belsat_Eng #Belarus pic.twitter.com/Uwmnv2KIpj
— Liveuamap (@Liveuamap) August 17, 2020
Zástupci německé vlády vedou jednání s běloruskou opoziční prezidentskou kandidátkou Svjatlanou Cichanouskou, potvrdil v pondělí mluvčí kancléřky Steffen Siebert. Cichanouská neuznala výsledky voleb, ale v úterý pod nátlakem odcestovala do Litvy.
Situací v Bělorusku se bude v úterý ráno zabývat Bezpečnostní rada státu. Novinářům to před dnešním jednáním vlády řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). "Situace je skutečně vážná. Naše pozice v tomto je jasná. Chceme silnou reakci Evropské unie, chceme pomoci zahájení dialogu a chceme také podpořit běloruskou veřejnost, občanskou společnost, která má právo podle našeho názoru říci si, jaká má být budoucnost Běloruska," uvedl Petříček.
Před budovu ministerstva zahraničí v Minsku vyšli dva zaměstanci na znamení toho, že nesouhlasí s politikou vlády a prezidenta Alexandra Lukašenka.
Двое сотрудников МИД Беларуси вышли на пикет перед зданием ведомства.
— Медиазона. Беларусь (@mediazona_by) August 17, 2020
Глава МИД Владимир Макей предупредил подчиненных, «что если кто-то не согласен с политикой государства, он должен написать заявление» https://t.co/gs920hsxJJ
Фото: https://t.co/QVyP99NZEC pic.twitter.com/nGHlwqsaf9
Ačkoliv vláda tvrdí, že propustila všechny zadržené při povolebních protestech, stále se pohřešuje 98 lidí.
‼ 98 people disappeared after protests in Belarus.
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 17, 2020
Families, relatives, and friends are looking for them.
Velká Británie neuznává výsledky voleb, které zveřejnila Běloruská volební komise a podle nichž získal Alexandr Lukašenko přes 80 procent hlasů. Oznámil to dnes britský ministr zahraničí Dominic Raab.
Srovnávání události v Bělorusku s děním v někdejším Československu či Německé demokratické republice v roce 1989 je úkolem spíše historiků. Politika se věnuje aktuálním problémům a tomu, aby Bělorusové mohli svobodně do ulic, prohlásil mluvčí německé vlády Steffen Seibert.
"Pro historiky soudobých dějin může být přitažlivé takové linie rozvíjet či dělat podobná srovnání," řekl Seibert na otázku, zda situace v Bělorusku po prezidentských volbách připomíná sérii demokratických revolucí, kterými si země jako někdejší Československo či bývalé východní Německo prošly na sklonku roku 1989.
Nad děním v Bělorusku se vznáší jedna kardinální otázka: Pokud se Lukašenkovi situace naprosto vymkne z rukou, podpoří jej ruský prezident Vladimir Putin vojensky?
Přečtěte si analýzu Martina Nováka:
V Minsku pokračují protesty před televizí ONT. Demonstranti vyzývají zaměstnance, aby se k nim přidali.
Meawnhile, protest near Belarus TV-channel (ONT) continues. People are chanting "Join us!" Employees of the television are coming out to protesters. pic.twitter.com/o1XT7SfBpl
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 17, 2020
"Nové volby nebudou, dokud mne nezabijete," prohlásil Lukašenko.
Kvůli situaci v Bělorusku se mimořádně ve středu sejde Evropská rada, vrcholná instituce EU, která sdružuje premiéry a prezidenty členských států. Na Twitteru o tom informoval její předseda Charles Michel.
I will call a meeting of the members of the European Council this Wednesday 12h00 to discuss the situation in #Belarus
— Charles Michel (@eucopresident) August 17, 2020
The people of Belarus have the right to decide on their future and freely elect their leader
Violence against protesters is unacceptable and cannot be allowed
"Děkuji. Řekl jsem všechno. Můžete pokračovat v pokřikování 'odejdi'," zakončil svůj projev k dělníkům minské továrny viditelně naštvaný Alexandr Lukašenko.
Lukashenko, clearly angry and frustrated, to workers this morning: “Thank you. I’ve said everything. You may continue shouting ‘resign.’” pic.twitter.com/emJ5DFDqsj
— Christopher Miller (@ChristopherJM) August 17, 2020
Poté, co na sociálních sítích začaly kolovat záběry, jak dělníci křičí na Alexandra Lukašenka, přibývají zprávy o tom, že v zemi dochází k výpadkům internetu.
And minutes after videos circulate online of workers shouting down Lukashenko at the wheel factory, reports of the internet going down across the country. https://t.co/vKbHxoefOH
— Christopher Miller (@ChristopherJM) August 17, 2020
Ruská vojenská pomoc Bělorusku by byla neospravedlnitelnou invazí, která by zničila zbytky běloruské nezávislosti. Podle agentury Reuters to řekl litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius.
Ruský prezident Vladimir Putin přislíbil vojenskou podporu svému běloruskému protějšku Alexandru Lukašenkovi, který již více než týden čelí masovým demonstracím. Před zásahem proti vlastním lidem varoval běloruskou armádu německý prezident, britská diplomacie uvalí sankce proti organizátorům represí.
Takhle reagoval Alexandr Lukašenko na skandování stávkujících dělníků, kteří na prezidenta křičeli: "Odstupte, odstupte!"
Лукашенко, похоже, решил идти до конца.
— Ilya Varlamov (@varlamov) August 17, 2020
«Пока вы меня не убьёте, других выборов не будет»https://t.co/cJWWnhY6Bo pic.twitter.com/cgOIOrGxQJ
Alexandr Lukašenko dnes prohlásil, že se v zemi nové prezidentské volby konat nebudou navzdory výzvám opozice a masivním protestům proti falšování a oficiálním výsledkům hlasování o nové hlavě státu 9. srpna. Informovala o tom tisková agentura Belta, podle níž je Lukašenko ochotný "podělit se o moc a změnit ústavu", ale nikoli pod tlakem.
"Nikdy byste neměli předpokládat, že udělám něco pod tlakem," prohlásil dnes Lukašenko. "Nové volby nebudou," uvedl. Dodal nicméně, že na změnách ústavy už se pracuje.
Další záběry protestujících, kteří přerušovali projev Alexandra Lukašenka v minské továrně MZKT. "Odstupte, odstupte," skandovali. Prezident do fabriky přiletěl helikoptérou.
Another video of workers yelling at Lukashenko to resign and also just laughing at him as he tries to address the crowd. pic.twitter.com/VrQF9dGxKE
— Christopher Miller (@ChristopherJM) August 17, 2020
"Odstupte, odstupte!" křičeli zaměstnanci minské továrny MZKT na Alexandra Lukašenka. Ten zároveň prohlásil, že v zemi se nebudou konat nové volby.
Lukashenka came to meet workers. They are chanting: Go Away! Go Away! pic.twitter.com/gJuF71Twl0
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 17, 2020
Alexandr Lukašenko se přesunul do minské fabriky MZKT vrtulníkem. Její zaměstnanci vstoupili do stávky.
Alexander Lukashenko isn’t even risking a motorcade any more. In and out of the MZKT factory on a helicopter. #belaruspic.twitter.com/nWpQsN5M1x
— Oliver Carroll (@olliecarroll) August 17, 2020
Běloruská média tvrdí, že se potvrdila informace svědků, kteří na dálnici z Ruska do Minsku viděli kolonu vozů ruské národní gardy bez identifikace. Asi 30 armádních vozidel míří směrem k běloruské hranici.
Conflict Intelligence Team сообщила о том, что несколько десятков военных грузовиков Росгвардии двигались в сторону границы с Белоруссией. При этом на машинах полностью отсутствуют маркировка и номерные знаки. Видео: Paris Burnshttps://t.co/ZfuLJvcloq pic.twitter.com/HWRRpBCBB2
— МБХ Медиа (@MBKhMedia) August 17, 2020
Podrobnosti ke stávce v běloruské státní televizi
Podle minského analytika Franaka Viačorky stávkuje 600 zaměstnanců, z nichž někteří nebyli vpuštěni do redakce. Šéf státní televize Ivan Eismant vzkázal, aby ti, kteří nesouhlasí s vládou Alexandra Lukašenka, odešli.
600 employees of Belarus State Television put their signatures in support of the strike, some employees are no longer allowed in the building. The CEO Ivan Eismant (close to Lukashenka) asked everyone who doesn't agree with government to quit.
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 17, 2020
Alexandr Lukašenko by měl dnes navštívit továrnu v Minsku, která vyrábí traktorové součástky. Její zaměstnanci ale podobně jako tisíce dalších vstoupili do protestní stávky.
workers from Minsk Tractor Factory have (reportedly) walked off the job, and are marching to the Minsk Wheel Tractor Plant (a major builder of military vehicles). Reports say Lukashenko is supposed to be speaking there today. (video by @svaboda ) pic.twitter.com/N2AgIonyLB
— Mike Eckel (@Mike_Eckel) August 17, 2020
Bělorusko má mnoho lidí spojené hlavně s prezidentem Alexandrem Lukašenkem, vládne mu už šestadvacet let. Mohutné protesty, které následovaly po volbách z 9. srpna, upnuly na tuto zemi nevídanou pozornost v Evropě i v Česku. Nabízíme krátký přehled o historii, kultuře, politice a zajímavostech Běloruska.
Zaměstnanci běloruské státní televize se zapojili do protestní stávky.
#BREAKING! In #Minsk, #Belarus, workers of the state TV reportedly joined the nationwide strike in #protest against rigged election results & police brutality.
— Alex Kokcharov (@AlexKokcharov) August 17, 2020
This is what this morning's state TV show looked like:pic.twitter.com/IonISHw8bh
Ve svém prohlášení se Cichanouská také obrátila na bezpečnostní síly země, které v minulých dnech vůči protestujícím zasahovaly velmi tvrdým způsobem. Policisty vyzvala, aby přešli na stranu demonstrantů. "Chci oslovit všechny, kdo nyní slouží v uniformě. Bělorusové jsou lidé, kteří nepřijímají násilí, Bělorusové jsou velkorysí a spravedliví. A pokud se rozhodnete neuposlechnout rozkazy a přejdete na stranu lidí, odpustí vám, podpoří vás, a v budoucnu vám nebudou nic vyčítat," řekla Cichanouská.
Polsko sleduje situaci na hranici s Běloruskem v souvislosti s protesty kvůli výsledku prezidentských voleb v zemi i plánovanému běloruskému vojenskému cvičení, které má dnes začít poblíž hranic s Polskem a Litvou. Informoval o tom náměstek polského ministra obrany Wojciech Skurkiewicz, kterého citovala agentura Reuters.
"Propustíme všechny politické vězně a co nejdříve připravíme legislativní rámec a podmínky pro uspořádání nových prezidentských voleb. Skutečné, spravedlivé a transparentní volby, které světové společenství přijme bez výhrad," dodala.
Bělorusko by podle slov Cichanouské mělo co nejrychleji připravit právní rámec pro nové spravedlivé prezidentské volby. "Všichni se chceme dostat z tohoto nekonečného kruhu, ve kterém jsme se ocitli před 26 lety. Jsem připravena převzít odpovědnost a v tomto období jednat jako národní vůdce, aby se země uklidnila," uvedla Cichanouská ve videonahrávce.
Podle analytiků z ruského centra Conflict Intelligence Team (CIT) se směrem k běloruským hranicím pohybují neoznačené vozy, shodné s těmi, jaké používají ruské speciální jednotky.
Don't make too much of it (yet), but two convoys of unmarked trucks identical to Russian riot police/National Guard vehicles were filmed 400 km from the Belarusian border, drving south from St Petersburg.
— CIT (en) (@CITeam_en) August 16, 2020
We are watching the situation closely, please share any footage you see. pic.twitter.com/pDvwSsIHKR
"Jsem připravena se na přechodné období ujmout role vůdkyně národa," prohlásila v novém vzkazu Bělorusům, nahraném na internetový server YouTube, hlavní opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská.
Sviatlana Tsikhanouskaya recorded the new appeal to the citizens of Belarus. “I am ready to take responsibility and act as a national leader during this [transitional] period” pic.twitter.com/ntP7Yf7sKJ
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 17, 2020
Evropská unie stojí za běloruským lidem, napsal na Twitter šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Hundreds of thousands of Belarusians were out today demonstrating peacefully, demanding release of political prisoners, prosecution of those responsible for police brutality, and real elections.
— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) August 16, 2020
The EU stands by the Belarusian people.
Podle většiny odhadů protestovalo v běloruské metropoli Minsku v neděli nejméně 200 tisíc lidí.
Nobody expected at least 200,000 people in Minsk alone.There were protests in other cities across #Belarus as well. They were historical and are clearly against #Lukashenko. People are united. At the same time, it makes the stakes v. high. He is not ready to transition the power pic.twitter.com/F9GpLb9ZDJ
— Hanna Liubakova (@HannaLiubakova) August 16, 2020
Na provládní akci se sešly v Minsku podle agentury Reuters tisíce lidí, ministerstvo vnitra však hovoří až o 65 000 účastnících. Podle opozičních médií je do Minsku svážely autobusy, někteří byli také údajně k účasti donuceni pod výhrůžkou vyhazovu z práce.
Při nynějších protivládních protestech si Bělorusové konečně mohou říci, že nebudou "křivit hřbet", míní historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. Síla protestů v Minsku je podle něj jedinečná, a to jak vzhledem k počtu obyvatel země, tak k její "neuvěřitelně tragické historii", která příliš nepřála občanské odvaze a aktivismu.
"I vzhledem k tomu, jak dlouho měl (prezident Alexandr Lukašenko) možnost vytvářet svoje nástroje moci, ovládání lidí i vymývání mozků, tak je to číslo 200 000 lidí skutečně neuvěřitelné," řekl Řepa v Brně na demonstraci vyjadřující podporu běloruským protestům.
Bělorusové podle Řepy vždy stáli na pomezí sfér vlivů, po většinu svých moderních dějin byli ovládaní silnějšími sousedy. Trvalé samostatnosti nedosáhli ani po první, ani po druhé světové válce. "Je jasné, že to mentalitu národa poznamenalo," míní Řepa. O to mimořádnější jsou podle něj nynější poklidné protesty. Právě mírové protesty bez násilí jsou podle Řepy jedinou cestou, jak změnit situaci v zemi. "Postupně - ne radikalizací. I když po tom, co se stalo, je to těžké," uvedl Řepa.
Protesty na náměstí Nezávislosti v Minsku i nadále pokračují. Místní analytik Franak Viačorka uvádí, že lidé křičí také heslo "Děkujeme, Lukašenko, že jsi spojil náš národ."
Thousands continue protesting at the Independence Square. The police, even if they had such order, would not be able to stop this crowd. People say: "Thanks, Lukashenka, for uniting our nation!" Credit: @svaboda pic.twitter.com/2GixK7v3le
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 16, 2020
Shromáždění bylo po celou dobu pokojné, jeden z účastníků protestu však varoval, že se to může změnit, pokud protestující nedostanou to, co chtějí. "Všichni chceme, aby Lukašenko odstoupil. Nyní ho ještě žádáme, ale to se nám brzy zprotiví," řekl 31letý muž.
Na podporu občanských protestů v Bělorusku se v neděli v Brně sešlo podle odhadu zpravodaje ČTK asi 1000 lidí. Z poloviny zaplnili Dominikánské náměstí.
Shromáždění se zúčastnili také Bělorusové, kteří žijí v Česku. Filolog Sjarhej Smatryčenka řekl, že v Bělorusku o svobodném hlasování podle něj od poloviny 90. let nelze hovořit. "Naprosto všechny volby jsou falšovány," řekl Smatryčenka.
"Žádná opozice v Bělorusku neexistuje. To, co vidíme teď v ulicích, to je občanská společnost," doplnil Smatryčenka. S opozicí podle něj prezident Alexandr Lukašenko zatočil už v 90. letech - stačilo nechat zmizet několik populárních politiků. Smatryčenka také upozornil na to, že i přes masovost nynějších protestů pokračují v Bělorusku perzekuce a zatýkání.
Na nedělní demonstraci v Praze vystoupil v úvodu senátor Pavel Fischer (nezávislý), vystoupit mají i senátoři Václav Láska (SEN 21) a Václav Hampl (KDU-ČSL), europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09) a Mikuláš Peksa (Piráti) nebo poslanci Miroslava Němcová (ODS) a Jan Lipavský (Piráti). Na akci promluví i zástupkyně běloruské menšiny v Radě vlády Alena Kovářová. S pořádáním akce organizátorům pomáhají lidé ze spolku Milion chvilek, který v minulosti pořádal protestní akce proti vládě a premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Na místě jsou i policisté a členové antikonfliktního týmu.
Na Staroměstském náměstí v Praze začala v neděli v 18:00 druhá víkendová demonstrace k vyjádření solidarity s demonstranty v Minsku a dalších běloruských městech. Začátku shromáždění s názvem Svobodné Bělorusko 2020 se účastnilo podle odhadu zpravodaje ČTK zhruba 400 až 500 lidí, řada z nich má vlajky Evropské unie a historické vlajky Běloruska. Pozdější odhad ze stejného zdroje hovoří o přibližně tisícovce účastníků.
"Naším hlavním požadavkem je aktivní tlak české vlády na rychlejší a rozhodnější postup ve spolupráci s ostatními státy Evropské unie. Sankce a další nástroje jsou důležitou možností jak v případě diktátora Běloruska, tak proti případné intervenci Ruska," uvedl Michal Majzner, jeden z organizátorů pražské akce.
Běloruský nezávislý server Charter 97 uvedl, že lidé v Minsku oblepili protestními slogany sochu Lenina na náměstí Nezávislosti. Na fotografie se můžete podívat zde.
K protestům v Bělorusku se vyjádřil i český premiér Andrej Babiš. Vyzval Evropskou unii, aby podpořila běloruskou "sametovou revoluce". Více se dozvíte ve článku.
Demonstrace na podporu běloruských demonstrantů se koná také na pražském Staroměstském náměstí a v Brně. Přímý přenos z pražské demonstrace můžete sledovat v přiloženém videu.
Jak to vypadá na protivládních demonstracích v Minsku a kolik lidí přijelo podpořit prezidenta Lukašenka? Prohlédněte si fotografie z nedělních událostí.
Podle reportéra BBC v Moskvě popisuje ruské zpravodajství protesty v Bělorusku jako ovlivněné zahraničními silami. Zároveň se k relaci objevil názor, že jde o dlouhodobou snahu Polska o ovládnutí regionu.
Russian TV’s latest report on Belarus is full of references to ‘coloured revolutions’ & claims of foreign meddling. Some truly bizarre moments. “The Poles have dreamed of dominating in the region since the Polish-Lithuanian Commonwealth of 1619.” pic.twitter.com/bDgdWNDJSk
— Steve Rosenberg (@BBCSteveR) August 16, 2020
V Česku jsou na neděli plánovány další dva protesty k vyjádření solidarity s demonstranty v běloruských městech. Od 18:00 budou lidé demonstrovat na pražském Staroměstském náměstí a taktéž na Dominikánském náměstí v Brně.
Bělorusko zahájí v pondělí vojenské cvičení u hranic s Litvou. Lukašenko uvedl, že se tam shromažďují letadla a tanky NATO. Víc zjistíte v článku.
Podívejte se, jak se zaplňují ulice Minsku.
Belarus Freedom march is the largest gathering in Belarus history! pic.twitter.com/2SwS59qfLS
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 16, 2020
Demonstranti v Minsku již zcela zaplnili prostranství u 45metrového obelisku, který připomíná hrdinství obyvatel města za nacistické okupace, na místo ale proudí stále další lidé a shromažďují se v přilehlých ulicích. Příslušníci policejních jednotek se z místa stáhli, informuje agentura TASS.
Opoziční ruský server Novaja gazeta píše, že podle odhadu portálu Tut.by je na místě 60 tisíc lidí. Na protivládní demonstraci v Grodnu na západě země se pak sešly tisíce lidí. Poklidné protestní akce se konají také v Gomelu, Brestu, Mogilevu, Bobrujsku, Vitebsku a řadě dalších měst.
NATO se přidalo k litevskému ministru obrany a také odmítlo, že by u běloruských hranic čekala připravená letadla a tanky. Mluvčí zároveň dodala, že NATO situaci v zemi monitoruje, a vyzvala běloruskou vládu, aby respektovala základní lidská práva včetně práva na protest.
Litevský ministr obrany odmítl, že by jeho země představovala pro Bělorusko hrozbu. To naznačoval Lukašenko, když obvinil NATO, že podniká akce na západní hranici země.
"Běloruská krize je politická a jakákoliv obvinění od běloruské vlády, že za ní stojí zahraniční země nebo o hrozbách, které představují, je snahou o přesun viny a ospravedlnění vlastních akcí," řekl ministr Raimundas Karoblis agentuře Reuters.
Protestů se účastní desetitisíce lidí, jak je vidět na fotografii.
Immense crowds,tens of thousands are gathering right now in #Minsk. People are still coming. They are protesting against #Lukashenko and police brutality. There's no leader but people are self-organised and peaceful. The plan was changed last-minute,but people knew where to come pic.twitter.com/XAePwZX4nA
— Hanna Liubakova (@HannaLiubakova) August 16, 2020
O čem ještě Lukašenko na shromáždění mluvil?
Uvedl, že není příznivcem pouličních shromáždění, není ale jeho vina, že nyní bylo třeba povolat lid do Minsku na pomoc.
Pokud by Bělorusko zahraniční výzvy k opakování voleb vyslyšelo, zemi by to podle Lukašenka destabilizovalo.
"Stojím tu jako před Bohem: volby se uskutečnily - nemůže být více než 80 procent podvrhů," prohlásil. Podle oficiálních výsledků Lukašenko dostal 80,1 procenta hlasů.
Severoatlantická aliance podle prezidenta na západní hranici shromažďuje síly. "Tanky a letadla jsou 15 minut letu od našich hranic," uvedl.
Shromážděným Lukašenko slíbil změny, pokud si je budou přát. "Chcete reformy? Řekněte jaké, zítra začneme," prohlásil. Spoustu slibů, které Bělorusům dal, podle svých slov již splnil. "Nikdy jsem vás nezradil a nikdy vás nezradím," dodal.
V Minsku se scházejí i protivládní demonstranti.
Lukashenko's desperate address is over. Meanwhile, in the other of part of Minsk, near Stela, people begin to arrive for for what would become the largest rally in the country's history. pic.twitter.com/2Pcl8K4TYY
— Tadeusz Giczan (@TadeuszGiczan) August 16, 2020
"Ruská strana potvrdila, že je připravena poskytnout nutnou podporu při řešení vzniklých problémů na základě Smlouvy o vytvoření Svazového státu a - v případě nutnosti - také v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti," uvedlo v neděli podle agentury TASS tiskové oddělení Kremlu.
Lukašenko zároveň odmítl tvrzení opozice, že byly výsledky hlasování zfalšované.
K uspořádání nových voleb vyzvali v sobotu Minsk premiéři Estonska, Lotyšska a Litvy. Už dříve podobnou výzvu Bělorusku adresovaly také Polsko a Ukrajina. K opakování voleb za dohledu zahraničních pozorovatelů v pátek vyzval také český premiér Andrej Babiš.
Lukašenko zároveň odmítl tvrzení opozice, že byly výsledky hlasování zfalšované. Své příznivce vyzval, aby bránili běloruskou nezávislost.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko na demonstraci svých příznivců řekl, že se nehodlá řídit příkazy z ciziny a uspořádat nové volby.
Při telefonátu se prezidenti odvolávali jednak na smlouvu o Svazovém státu, politickém útvaru, který Bělorusko a Rusko formálně vytvořily před 20 lety, jednak na Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), která zahrnuje sedm zemí bývalého Sovětského svazu.
Lukašenko znovu telefonoval s Putinem. Rusko je připraveno Bělorusku pomoci na základě smlouvy o vojenské spolupráci, řekl podle TASS ruský prezident.
Na prostranství před sídlem vlády, kam Lukašenkovy stoupence svezly autobusy, se podle agentry TASS sešlo několik tisíc lidí, na náměstí hrají vlastenecké písně.
K náměstí Nezávislosti, kde se provládní demonstrace koná, se podle TASS trousí také malé skupiny představitelů protestního hnutí, někteří z protestujících vykřikují slogany. Podle portálu Tut.by je v okolí náměstí již od rána mnoho příslušníků policie. Agentura TASS dnes dříve psala o tom, že lidé z autobusů odmítají odpovědět na otázku, odkud přicestovali.
Akce začala o něco později, než bylo naplánováno. Před shromážděnými lidmi se stáními zeleno-červenými vlajkami vystoupil poslanec Henadz Davydzka, který uvedl, že "nastala chvíle, kdy je vlast v nebezpečí". "Vážíme si volby těch, kdo s námi nesouhlasí, ale chceme, aby si i oni vážili naší volby," řekl Davydzka.
Demonstrace na podporu Lukašenka v Minsku.
Lukašenkovy stoupence autobusy svezly na prostranství před sídlem vlády v Minsku. Podle agentury TASS je však místo asi hodinu po plánovaném začátku události prakticky prázdné.
Na náměstí se sešlo asi 400 lidí, kteří drží státní běloruské zeleno-červené vlajky. Další účastníci sedí v autobusech parkujících v přilehlých ulicích. Lidé z autobusů odmítají komunikovat s novináři a neodpovídají na otázku, odkud přicestovali. Akce je zatím klidná, po přilehlých ulicích občas procházejí příslušníci bezpečnostních sil.
Šéfové zahraničních výborů sněmovny Ondřej Veselý (ČSSD) a Senátu Pavel Fischer (nezávislý) se v pořadu Partie televize Prima shodli, že je zneklidnily informace o tom, že ruský prezident Vladimir Putin slíbil Bělorusku pomoc se zajištěním bezpečnosti země, pokud o to Minsk požádá.
Veselý uvedl, že byl zprvu spíše zastáncem politické diplomacie. Pokud by ale do Běloruska vstoupily ruské ozbrojené síly, měly podle něj Evropská unie i Spojené státy dát Moskvě jasný signál, že jde o krok naprosto nepřijatelný.
Evropská unie musí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) povzbudit Bělorusy, aby se nebáli realizovat sametovou revoluci model listopad 1989.
Na svém Twitteru uvedl, že svoji roli musí hrát země visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) s pobaltskými zeměmi. Víc chce sdělit ve svém obvyklém večerním videu na sociálních sítích.
V Bělorusku se nesmí stát to, co u nás v roce 1968. Evropská unie musí být akční. Musí Bělorusy povzbudit, aby se nebáli realizovat sametovou revoluci model listopad 1989. Proto se v tom angažuju a proto v tom také V4 s pobaltskými zeměmi musí hrát svoji roli. Víc v hlášení.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) August 16, 2020
Další se záběrů zachycujících konvoj autobusů mířících do Minsku.
A convoy of buses heads into Minsk for a big pro-Lukashenko rally today. Reports suggest factory workers were threatened with dismissal if they don’t attend. Looks like a desperate bid to rally support by a leader who is losing it fast. #Belarus pic.twitter.com/gLwPpuLCG6
— Matthew Luxmoore (@mjluxmoore) August 16, 2020
Bibikavová původně uvedla, že stávka je plánována na pondělí, ale neupřesnila, kolik lidí se jí má účastnit. Bibikavová zároveň sdělila, že po sobotních událostech neví, co bude dál.
Zaměstnanci běloruské státní televize BT jsou připraveni stávkovat, oznámila podle agentury RIA Novosti televizní moderátorka a režisérka dvou televizních kanálů Natallja Bibikavová.
V reakci na zprávu se do redakce televize v sobotu vydaly předsedkyně horní komory parlamentu Natallja Kačanovová a prezidentská mluvčí Natallja Ejsmantová, aby zde situaci urovnaly. Schůze se zaměstnanci však neproběhla podle jejich představ a před budovou televize protestovala tisícovka lidí, kteří požadovali nezkreslené informování o současném dění v Bělorusku po zpochybňovaných prezidentských volbách.
Pod hrozbou propuštění z práce údajně dorazí i dělníci.
Video of convoy bussing people from Homel to Minsk for pro-Lukashenko rally. Reports suggest factory workers were forced to go under threats of dismissal. It’s a well used tactic in Postsovietland, and might give embattled autocrat some good footage, but unlikely much more. pic.twitter.com/zlH1dqHgqj
— Oliver Carroll (@olliecarroll) August 16, 2020
Účast na chystané provládní demonstraci na podporu Lukašenka podle sociálních sítí dostali například státní zaměstnanci příkazem.
Sociální sítě zaplavují informace, že Lukašenko shání lidi, kteří budou demonstrovat na jeho podporu. Autobusy je sváží z celé země.
According to several reports, the regime brings pro-#Lukashenko suppoerts by #bus + #train from the regions to #Minsk for a pro-#Lukashenka march. https://t.co/PbdHORIcaU
— Louis Gerber (@LouisGerber8) August 16, 2020
Podle ruské agentury RIA Novosti je Ljaščeňa prvním příslušníkem běloruského diplomatického sboru, který vyjádřil podporu protestům proti režimu prezidenta Alexandra Lukašenka.
Na videu se sám 52letý diplomat označil za nejstaršího představitele některého ze zastupitelských úřadů Běloruska v zahraničí a jediného aktivního běloruského velvyslance, který působil na sovětském ministerstvu zahraničí.
"Jsem solidární s těmi, kdo vyšli do ulic běloruských měst na pokojné pochody, aby bylo jejich hlasu dopřáno sluchu," uvedl Ljaščeňa na videu. Jako rodák z města Žodzina vyjádřil velvyslanec podporu dělníkům, kteří tento týden vstoupili do stávky v místní továrně na výrobu nákladních a důlních vozidel Belaz.
Ljaščeňa uvedl, že ho šokoval zásah bezpečnostních složek, které podle něj oživily tradici sovětské tajné policie NKVD v "tolerantním evropském Bělorusku 21. století".
Běloruský velvyslanec na Slovensku, Igar Ljaščenja, se postavil za demonstranty.
První diplomat se postavil veřejně za protesty. Běloruský velvyslanec na Slovensku, Igar Ljaščenja. A to co se dělo dal taky do souvislosti s obdivem min.vnitra a nejen jeho, ke Stalinovi, proto ty "plně obnovené metody NKVD v mírumilovné zemi".https://t.co/2uxsfOjuXV
— Roman M (@Fbeyeee) August 15, 2020
V Česku se v neděli uskuteční další dva protesty k vyjádření solidarity s demonstranty v běloruských městech. Od 18:00 budou lidé demonstrovat na pražském Staroměstském náměstí a taktéž na Dominikánském náměstí v Brně. V hlavním městě vystoupí například senátoři Václav Láska (SEN 21), Pavel Fischer (nezávislý) a Václav Hampl (KDU-ČSL), europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09) a Mikuláš Peksa (Piráti) nebo poslanci Miroslava Němcová (ODS) a Jan Lipavský (Piráti). V Brně se také očekává vystoupení zástupců Evropského parlamentu či Poslanecké sněmovny.
Sídlo slovenské prezidentky se v sobotu večer rozsvítilo v barvách běloruské vlajky. Zuzana Čaputová na Twitteru vyjádřila solidaritu s poklidně protestujícími demonstranty.
Presidential palace lit in solidarity with those who are peacefully defending freedom and demanding free, fair and democratic elections in #Belarus. Violence must be replaced by meaningful dialogue, openness and reconciliation. pic.twitter.com/azug114Wdg
— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) August 15, 2020
Před budovou státní televize v Minsku dál pokračují protesty proti falšování výsledků prezidentských voleb a policejnímu násilí. Muž před budovou stojí s nápisem "Pravdu!" a spolu s ostatními žádá o objektivní zpravodajství.
Běloruský prezident Lukašenko ve státní televizi oznámil, že přesune leteckou útočnou brigádu na západní hranici země, kde Bělorusko sousedí s Litvou a Polskem.
Zaměstnanci běloruské státní televize a rozhlasu vycházejí ven, aby pozdravili demonstranty, kteří se celé odpoledne shromažďovali před budovou a požadovali objektivní zpravodajství.
Nově zveřejněné video zachycuje smrt demonstranta Aljaksandra Tarajkouského, se kterým se v sobotu v Minsku loučily tisíce lidí. Úřady tvrdí, že Tarajkouski zemřel, když mu vybuchlo v ruce blíže neurčené zařízení, jež chtěl hodit na vládní ozbrojence. Podle záběrů a očitých svědků ale muž žádnou výbušninu v rukách nedržel a podle úmrtního listu zemřel kvůli otevřené ráně na hrudi. Otec zemřelého médiím sdělil, že mu nebylo dovoleno podívat se na synovo tělo.
Important. @euroradio published a video that shows how a peaceful protester was killed. The video shows that the man throws his arms out in front of riot police - and he has no bomb or any other object, as the Interior Ministry claims. pic.twitter.com/CQyjWAJYg6
— Hanna Liubakova (@HannaLiubakova) August 15, 2020
Část demonstrantů v menších městech a na vesnicích má i ekonomické důvody k protestu proti Alexandru Lukašenkovi. I na venkově se navíc dočkali policejní brutality, někteří už před volbami.
Lidé se shromáždili před budovou státní televize v Minsku a požadují od ní objektivní zpravodajství. Na sociálních sítích se objevují informace o výpovědích novinářů.
Lukašenko neupřesnil, jakou pomoc by Moskva Minsku konkrétně poskytla. Řekl však, že obě země mají dohodu o vojenské spolupráci v rámci smlouvy o Svazovém státu Ruska a Běloruska, kterou uzavřely před 20 lety. "Toto jsou momenty, na něž se tato dohoda vztahuje," řekl Lukašenko při poradě na ministerstvu obrany.
Lukašenko přiblížil podrobnosti telefonátu s ruským prezidentem. Putin mu prý slíbil v případě potřeby pomoc při zajištění bezpečnosti Běloruska. Řekl rovněž, že jej znepokojují vojenská cvičení v sousedních zemích Polsku a Litvě, na něž pohlíží jako na zbrojení
Protesty se konají i mimo Minsk, takhle to nyní vypadá v Brestu na západě Běloruska.
Brest je venku! pic.twitter.com/lzSR9Vna1p
— Roman M (@Fbeyeee) August 15, 2020
Zatímco tisíce Bělorusů protestují v ulicích, prezident Alexandr Lukašenko jednal o aktuální situaci na ministerstvu obrany.
"I v české historii vidíme mnoho podobně temných a zároveň podobně nadějných paralel. Za týden budeme vzpomínat na zlomení českých nadějí, ke kterým došlo v letech 1968 a 1969. Nenechte se zlomit," promluvil k Bělorusům Benjamin Roll z Milionu chvilek.
"Navzdory bití, zatýkání, všem hrozbám pokračují Bělorusové ve statečném boji za svobodu. Na protestech mě zaujaly dva silné momenty - mezigenerační solidarita a role žen. Na obrázcích z Běloruska vidíme, že protestů se účastní všichni - dívky a mladíci stojí v jedné řadě s matky a otci, babičkami a dědečky. Je to velmi silné a správné. Svoboda je totiž jen jedna pro všechny lidi bez rozdílu věku," řekl Robert Veverka, zastupitel Prahy 2 a kandidát do Senátu za Piráty na Praze 1.
Demonstrace v Praze na podporu demonstrantů v Bělorusku se účastní podle odhadů na 400 lidí. Lidé drží transparenty s českými, anglickými i ruskými nápisy, například "Lukašenko není náš prezident", "Zastavte násilí" nebo "Bělorusko si zaslouží svobodu". Při pochodu bubnovali, pískali a volali například "Svobodu!" Mnoho lidí neslo historické vlajky Běloruska. V průvodu byli i jednotlivci, kteří naopak Lukašenkovi transparentem vyjadřovali podporu, a občas se dostali do slovní výměny s demonstrujícími.
Premiéři pobaltských zemí v sobotu Minsk vyzvali, aby uspořádalo nové volby, které budou "svobodné a spravedlivé". Šéfové estonské, litevské a lotyšské vlády se domnívají, že na transparentnost nového hlasování by měli dohlížet mezinárodní pozorovatelé, napsala agentura Reuters.
"Začali jsme přijímat přihlášky, do rady bychom chtěli získat nejváženější Bělorusy," upřesnil právník. Iniciátoři rady o tomto víkendu plánují obdržené návrhy zpracovat a v pondělí přijmout společné rozhodnutí. Podle Znaka si rada neklade politické cíle. "Bavíme se jen o vytvoření bezpečných podmínek pro předání moci," upřesnil právník.
Právník ze štábu opoziční kandidátky Svjatlany Cichanouské uvedl, že opozice začíná sestavovat radu, jejíž cílem bude předání moci.
Lukašenko vzkázal, že nepotřebuje žádné zahraniční mediátory, aby vyřešil situaci v Bělorusku, citovala ho agentura Reuters. Demonstranti, kteří se sešli na další protesty, kritizovali dnešní prohlášení Kremlu po telefonátu Lukašenka s Putinem, ve kterém stálo, že se politici shodli, že se situace brzy vyřeší.
Protestů se účastní i ti, které v minulých dnech úřady zadržely. Artem Pronin ukazuje podlitiny a zranění svlečený do spodního prádla, způsobili je podle něj policisté.
Více než dvě stovky lidí se odpoledne sešly u pražského Klementina na demonstraci kvůli situaci v Bělorusku po volbách. Účastníci se pak vydali na pochod, který povede přes Karlův most a Nerudovu ulici na Hradčanské a posléze Loretánské náměstí k budově ministerstva zahraničních věcí. Jsou mezi nimi i zástupci Pirátů nebo předseda a místopředseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář a Benjamin Roll. Lidé drží transparenty s českými, anglickými i ruskými nápisy, například "Lukašenko není náš prezident" nebo "Zastavte násilí". U Klementina byli i jednotlivci, kteří naopak Lukašenkovi transparentem vyjadřovali podporu.
V reakci na telefonát mezi běloruským a ruským prezident přinesli demonstranti transparent s nápisem "Zvládneme to bez Putina".
#Belarus That was fast. People brought a banner reading "We will figure it out without #Putin" pic.twitter.com/zhRzb8SkrC
— Hanna Liubakova (@HannaLiubakova) August 15, 2020
Mnoho shromážděných lidí drží v rukou historickou bílo-červenou vlajku nebo květiny, další mají ručně nadepsané transparenty. Na místě nejsou jen obyvatelé Minsku, ale i dalších běloruských měst.
Další lidé se začínají shromažďovat na náměstí Nezávislosti, kde je plánován další protest proti falšování výsledků prezidentských voleb z 9. srpna. Upozorňují na násilí na demonstrantech.
S Aljaksandrem Tarajkouským, který zemřel v pondělí při zásahu policie proti protestujícím, se v Minsku přišly rozloučit tisíce lidí.
Bělorusko je připravené jednat s Evropskou unií, prohlásilo v reakci na avizované sankce běloruské ministerstvo zahraničí. Státy EU o sankcích jednají kvůli násilnému potlačení protestů v zemi.
Dnešní ochrana Běloruska není nic míň než ochrana našeho prostoru Svazového státu," prohlásil Lukašenko. Narážel tak na smlouvou o politickém útvaru, který Bělorusko a Rusko před 20 lety formálně vytvořily.
Na plzeňské radnici na centrálním náměstí Republiky dnes zavlála historická běloruská vlajka - rudý pruh uprostřed dvou bílých vodorovných pásů. Vyvěsil ji primátor Martin Baxa (ODS) a jeho náměstek Michal Vozobule (TOP 09) na podporu občanům Běloruska protestujícím proti výsledkům prezidentských voleb. Na budově magistrátu bude vlajka asi týden, řekl dnes Baxa ČTK. Protesty v Bělorusku provází policejní násilí. Původní běloruskou vlajku vyvěsili v pátek také v Brně.
Lukašenko a Putin se podle prohlášení Kremlu shodli na tom, že současné problémy Běloruska se brzy vyřeší. "Tyto problémy by neměly být zneužívány ničivými silami, které se snaží poškodit oboustranně výhodnou spolupráci mezi oběma státy," uvedl Kreml.
Demonstrace na podporu protestů v Bělorusku se budou v neděli konat i v Česku, a to na Staroměstském náměstí v Praze a na Dominikánském náměstí v Brně. Mezi řečníky budou například senátoři Václav Láska, Pavel Fischer a Václav Hampl, ředitel knihovny Václava Havla Michael Žantovský, europoslanci Luděk Niedermayer a Mikuláš Peksa, poslanci Miroslava Němcová a Jan Lipavský, zástupkyně běloruské menšiny v Radě vlády Alena Kovářová či básník slam poetry Robert Netuka alias Tukan.
"Nemusí nás ukolébávat výroky o pokojných akcích a demonstracích. Vidíme, co za tím je (…) Navíc jsme četli manuály barevných revolucí," zdůraznil Lukašenko nebezpečí, které podle něj probíhající protesty představují.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko projednal situaci v zemi s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle agentury Interfax spolu mluvili telefonicky, obsah rozhovoru zatím není známý.
Tisíce lidí v Minsku skandují jméno opoziční prezidentské kandidátky Svjatlany Cichanouské, která obyvatele vyzvala k poklidným víkendovým protestům.
Thousands are chanting: "Sve-ta! Sve-ta!" (Sviatlana Tsikhanouskaya). pic.twitter.com/oArqFBwNGS
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 15, 2020
Bělorusové jsou i dnes znovu v ulicích, situace zatím vypadá pokojně. Zpravodaj britského listu Guardian dnešní atmosféru přirovnává k náladě v zemi, která se poprvé nečekaně kvalifikovala na fotbalové mistrovství světa.
The only thing I can compare the atmosphere today to is “football mad country that has just unexpectedly qualified for World Cup for the first time”.
— Shaun Walker (@shaunwalker7) August 15, 2020
It’s quite extraordinary given the violence of a few days ago and the fact Lukashenko has not yet left.... pic.twitter.com/BV8FEO5cup
Ženy v Moskvě se účastní akce před běloruskou ambasádou na podporu protestů proti policejnímu násilí.
Záměr spojit se s ruským prezidentem Lukašenko vysvětlil tím, že dění v Bělorusku se podle něho týká celého postsovětského prostoru. Podle běloruské hlavy státu také většina účastníků demonstrací nerozumí tomu, co se v Bělorusku právě děje. "Tomu rozumí ti, kdo to koordinují a řídí," sdělil Lukašenko. Organizátoři akcí navíc podle něho šíří nepravdivé zprávy.
Podle Lukašenka, jehož režim čelí masivním demonstracím, se proti jeho zemi rozvíjí vnější agrese podle scénáře "barevné revoluce". Aktivita těchto protestních hnutí v minulosti vedla k pádu autoritářských vlád v některých postsovětských státech.
Prezident Alexandr Lukašenko chce situaci v Bělorusku projednat s ruským prezidentem Putinem, píše TASS.
Backed into a corner as his regime collapses, Lukashenko says he’s considering asking Putin for help, because the popular uprising against him is “a threat not only to Belarus, but to the entire post-Soviet world.” Will Putin respond? Watch this space. pic.twitter.com/ifCZfPBPq8
— Christopher Miller (@ChristopherJM) August 15, 2020
Demonstranti v Bělorusku plánují velký protest na nedělní odpoledne, a to jak v Minsku, tak i v dalších městech.
Cichanouská apelovala na to, aby byly protesty v Bělorusku o víkendu pokojné. Hlavní opoziční kandidátka se k dění v zemi vyjádřila prostřednictvím videa z exilu v Litvě, kde v současné době pobývá.
Svetlana #Tikhanovskaya thanked Belarus people and asked all city mayors to become organizers of peaceful protests on August 15-16#Belarus #Belarusprotests #Lithuania #LukashenkoLeaveNow #Tichanovskaja pic.twitter.com/VA1k69TvKW
— Belarus in action (@positivehater1) August 14, 2020
Podobných zpráv o policistech, kteří se staví na stranu protestujících, zaplavila sociální sítě spousta.
Regularreports of ordinary police siding with the people. Not special forces, riot police, KGB obviously. They fall last. pic.twitter.com/j3qrO5hFIT
— Oliver Carroll (@olliecarroll) August 14, 2020
Policisté rozdávají květiny demonstrantům.
Unthinkable two days ago, but yes, police in Zhabinka are handing flowers out to protesters. Town’s sugar factory was one of the first to strike. This week has changed everything in #belarus pic.twitter.com/dwSDVjiqYu
— Oliver Carroll (@olliecarroll) August 14, 2020
Záběry z pátečních demonstrací v Bělorusku.
Sankce proti Bělorusku by měla EU přijmout 27. až 28. srpna v Berlíně. Uvedl to maďarský eurokomisař Oliver Várhelyi.
EU Commissioner @OliverVarhelyi commented to @RFERL :
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 14, 2020
- Sanctions on Belarus likely to be adopted on Aug 27-28 in Berlin.
- The @EU_Commission will create a fund for victims of repressions.
- EU will send a fact-finding mission. It is likely election will have to be held again.
Desítky tisíc demonstrantů se večer sešly také ve městě Grodno v západním Bělorusku.
Tens of thousands are now in Grodno. Seems like this rally is even larger than the one in Minsk. And we are talking about a regional city, not the capital. Processes in the regions are extremely important. It's easy to disperse a protest in Minsk, but hard in the whole country pic.twitter.com/zospfGhlzb
— Hanna Liubakova (@HannaLiubakova) August 14, 2020
Jandjuk je přesvědčen, že ve volbách uplynulou neděli zvítězila Svjatlana Cichanouská. "V okrscích, kde došlo k férovému počítání hlasů a kde byly zveřejněny výsledky voleb i počty odevzdaných hlasů, získala 65 až 85 procent hlasů. Volební komise neměly důvod falšovat výsledky v její prospěch. Dokážu si představit, že takové výsledky byly v celé zemi," dodal Jandjuk v Událostech, komentářích.
Za 26 let, co Alexandr Lukašenko vládne Bělorusku, Jandjuk v ulicích nepamatuje tolik lidí ochotných veřejně projevit odpor proti režimu.
"Pokud chceme najít rozumnou cestu, jak se z této situace civilizovaně dostat, opakování prezidentských voleb je asi jediná cesta," říká exulant, podle kterého je tato varianta čím dál pravděpodobnější.
"Situace je nová, vidíme autentický projev národního hnutí, které si začíná uvědomovat svoji sílu," míní běloruský politický exulant Vladislav Jandjuk. V pátečním vysílání Událostí, komentářů České televize zdůraznil, jak významná je ve stávající situaci hrozba stávek.
"Ve chvíli, když došlo ke hrozbě stávek v průmyslových podicích, se režim začal sypat jako domek z karet. To jsou zástupy dělnické třídy, které se režim bojí," říká muž, který před Lukašenkovým režimem roku 1997 emigroval do Česka a získal tady politický azyl. Později působil v běloruské sekci Člověka v tísni.
Jinak usoudil v rozhlasové stanici Kommersant FM politolog Pavel Salin. Vrácení zadržených Rusů do vlasti podle něj svědčí o tom, že Lukašenko už není v pozici, aby mohl pomýšlet na nějaké uzavírání obchodů s Moskvou "jako rovný s rovným" ohledně osudu těchto rukojmích.
"Lukašenko si teď neláme hlavu, zda mu Vladimir Putin odpustí, anebo ne. Na to nemá čas myslet. Lukašenko teď řeší úkol svého politického a možná i fyzického přežití," odhadl.
Vydání zadržených Rusů Rusku podle ukrajinských diplomatů svědčí o tom, že Alexandr Lukašenko vsadil na Rusko.
"Od počátku jsme nevylučovali, že Lukašenko zkusí tuto otázku rozehrát a využít jako kartu vůči Rusku - a teď vidíme, že se rozhodl přiklonit se k Rusku," řekl podle ukrajinských médií náměstek tamního ministra zahraničí Jevhen Jenin.
Bez zásahu policie se obešel dnešní pochod dělníků z Minského traktorového závodu MTZ před sídlo vlády, kde se tisíce demonstrantů domáhaly Lukašenkova odstoupení a přepočítání hlasů či vypsání nových voleb. Stávkující osazenstvo MTZ, který patří k největším podnikům v zemi, se předtím marně pokoušel uklidnit premiér Raman Halaučanka.
V ulicích metropole Minsk se k protestujícím přidávají i někteří policisté.
When the end is near (Vol. 2). The entire police squad in Lida joined the protesters! pic.twitter.com/MvzDJaUZQ9
— Tadeusz Giczan (@TadeuszGiczan) August 14, 2020
Před sídlem běloruské vlády se dnes sešly tisíce lidí. Požadují nové volby.
The rally in Hrodna gathered thousands today. Local workers and medics joined the protesters. People demand new elections. pic.twitter.com/14UA0xndjo
— Franak Viačorka (@franakviacorka) August 14, 2020
Ruská generální prokuratura oznámila, že běloruské úřady vrátily do Ruska 32 Rusů, které v Bělorusku před nedělními prezidentskými volbami zadržely jako údajné žoldnéře z tzv. "Vagnerovy sarmády". Uvedla to agentura Interfax. Další, v pořadí 33. zadržený Rus, má i běloruské občanství, a tak zůstal v Bělorusku, dodala.
Poslanec Evropského parlamentu a nedávný polský kandidát na prezidenta Robert Biedroń, kterého Brusel vyslal s delegací do Běloruska, nebyl vpuštěn do země. Informaci potvrdil Biedroń na Twitteru.
Władze graniczne właśnie poinformowały mnie, że jako osoba niepożądana muszę natychmiast opuścić terytorium Białorusi. Panie Łukaszenka, nie powstrzyma nas to przed dalszym wspieraniem białoruskiego społeczeństwa. Жыве Беларусь!
— Robert Biedroń (@RobertBiedron) August 14, 2020
Demonstranti oslavují moment, kdy policie položila své štíty na hromadné manifestaci v Minsku před sídlem vlády.
The moment riot police in Minsk #Belarus laid down their shields pic.twitter.com/mqTO1oEGgJ
— Frederik Pleitgen (@fpleitgenCNN) August 14, 2020
Ministři zahraničí Evropské unie se dnes na mimořádné videokonferenci dohodli na tom, že sedmadvacítka uvalí nové sankce na běloruské představitele zodpovědné za násilné potlačení protestů po sporných volbách hlavy státu. Šéf německé diplomacie Heiko Maas novinářům řekl, že postup běloruských bezpečnostních složek je nepřijatelný a žádá si jasnou reakci, napsala agentura Reuters. Jmenný seznam osob, jichž by se měly sankce týkat, začne nyní připravovat unijní diplomatická služba.
Prezident Lukašenko také vybídl příslušníky pořádkových sil ke zdrženlivosti. Řekl, že nemá žádné výtky, ale "jedině prosbu": "Když už člověk padl a leží, neměli by ho dál bít. Tedy měla by tu být jistá brzda." Současně prohlásil, že jako voják chápe smýšlení příslušníků pořádkových jednotek, rozhořčených případy zákeřného napadení jejich kolegů, z nichž se stali doživotní invalidé.
Nabádal také lidi, aby "nevystrkovali nos na ulici" a aby pochopili, že je a jejich děti zneužívají organizátoři protestů z ciziny jako "kanónenfutr", potravu pro děla. Bělorusko podle hlavy státu čelí agresi.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes vyzval demonstranty v Minsku, aby se vzpamatovali a nechali úřady nastolit pořádek. Protesty, požadující prezidentův odchod, přepočítání hlasů v nedělních volbách či nové volby, označil za řízené z ciziny. Nabádal také policisty ke zdrženlivosti při zásazích vůči demonstrantům.
"Vracíme se k situaci v Minsku. Netvrdím, že je to nějaká katastrofa anebo příliš napjatá situace, ale problémů je dost. Naprosto jasně vidíme, co se děje. Strůjci toho všeho a organizátoři jsou lidé z ciziny. V prvých řadách jdou lidé s kriminální minulostí, s obyčejnou kriminální minulostí," prohlásil Lukašenko během bezpečnostní porady podle státní agentury Belta.
Některé vojáky, kteří před sídlem vlády vytvořili kordon, podle serveru Tut.by objímají děvčata, která je obdarovala kyticemi. Demonstranti vyzývali těžkooděnce, aby přešli "na stranu lidu".
Polsko podpoří podle premiéra Morawieckého občanskou společnost a nezávislá média v sousedním Bělorusku, zpočátku sumou skoro 300 milionů Kč. Informaci uvedla Česká televize.
Tisíce demonstrantů v Minsku, kteří se přidali k protestujícím zaměstnancům firmy MTZ, požadují mluvit s premiérem země Halaučankovem. Úřad vlády hlídají ozbrojené složky země.
The situation in Minsk right now. Workers of MTZ joined by thousands of people are demanding to talk to the PM Golovchenko. The internal forces are guarding the House of Government. Authorities switched off the internet, dozens of army trucks are heading there right now. pic.twitter.com/D7k4FurVUF
— Tadeusz Giczan (@TadeuszGiczan) August 14, 2020
Do centra Minsku, kde tisíce demonstrantů požadují přepočet hlasů ve volbách, jede podle agentury TASS dlouhá vojenská kolona s vězeňskými vozy.
Hlava pravoslavné církve v Bělorusku - metropolita Pavel se dnes omluvil za to, že v neděli blahopřál Alexandru Lukašenkovi k vítězství v prezidentských volbách. Osmašedesátiletý duchovní také vyzval k ukončení násilí a policii vyzval, aby nemlátila lidi v ulicích.
Na Youtube můžete sledovat přímý přenos z demonstrací.
Tisíce demonstrantů se před sídlem běloruské vlády v centru Minsku domáhají odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka a šéfky ústřední volební komise, která vyhlásila Lukašenka vítězem nedělních voleb s více než 80 procenty hlasů. Demonstranti se podle agentury TASS domáhají přepočítání hlasů.
Lukašenkovi odpůrci od nedělního večera i přes policejní násilí protestují proti zfalšování výsledků voleb, které podle nich vyhrála opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. Právě policejní brutalita podle nezávislých médií pobouřila osazenstvo velkých podniků v zemi. "Mlátí naše děti, naše vnuky," citoval server Tut.by jednoho z dělníků.
Do protestu se podle ruských tiskových agentur zapojili stávkující dělníci z Minského traktorového závodu MTZ, jednoho z největších podniků v zemi, které se pokoušel uklidnit premiér Raman Halaučanka. Z podniku nicméně podle agentury Interfax vyšla kolona asi 3000 dělníků. Policisté podle agentury TASS dělníkům nebránili v pochodu na náměstí Nezávislosti, kde se nalézá sídlo vlády. Demonstranti před sídlem vlády požadují přepočítání hlasů v prezidentských volbách, dodal TASS.
Desítky tisíc lidí míří k budově parlamentu, kde na ně čekají zvýšená bezpečnostní opatření.
#Belarus. Happening now:last time Minsk residents could walk on the main street was in December 2010,when tens of thousands gathered for a post-election rally.Just right now,people have approached the building of the Parliament, where security measures have already been increased pic.twitter.com/wAgBZzxKg2
— Hanna Liubakova (@HannaLiubakova) August 14, 2020
Mezi demonstranty jsou v posledních dnech k vidění i ženy v bílém. Ty požadují ukončení policejního násilí vůči demonstrantům. Jak jejich protesty vypadají a proč se rozhodly demonstrovat, zjistíte ve fotogalerii.
K protestu se přidali i traktoristé. Traktory jsou jedním z vývozních artiklů Běloruska a dříve je zmínil i Lukašenko jako stroje, které pomohou zemi od nemoci covid-19.
Lukashenko claimed tractors would rid Belarus of the coronavirus. But they might rid Belarus of him. https://t.co/tpETKumKLD
— Christopher Miller (@ChristopherJM) August 14, 2020
Lukašenko na záznamu z vládních porad varoval, že stávky mohou negativně postihnout výrobu, což by v době ostrého zápasu o trhy prý zvýhodnilo zahraniční konkurenty běloruských firem.
"Dnes nevyrobíte deset traktorů a nedodáte je na trh. A zítra přijedou Němci s Američany, svou techniku přivezou Rusové," varoval zaměstnance Lukašenko s tím, že obnova práce a tedy pokračující existence firem je jediným způsobem, jak mohou uživit své rodiny. Lukašenko také připomněl, že ekonomika země se teprve začíná vzpamatovávat z omezení zavedených kvůli pandemii nemoci covid-19.
K protestům se přidali i zaměstnanci státních továren. Na videu je slyšet jejich pokřik, požadují po vládě rezignaci. Podle místní novinářky Hanny Liubakové bylo něco podobného k vidění naposledy před 30 lety.
Unbelievable scenes of the strike in Belarus, with workers from state-owned factories chanting "Resign!" in the streets of Minsk. The opposition didn't even think this was possible two days ago. via @svaboda pic.twitter.com/4RKKmTxD72
— max seddon (@maxseddon) August 14, 2020
Skupina zemí Evropské unie včetně České republiky vyzvala k přijetí sankcí vůči představitelům režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Před dnešním jednáním unijních ministrů zahraničí přijetí postihů spojených s volebními manipulacemi a potlačováním protestů podpořilo podle agentury Reuters už devět zemí. K uvalení sankcí je ale potřeba jednomyslná shoda všech 27 států a zvláště Maďarsko je zatím v této věci zdrženlivé.
Takto vypadají záda jednoho z mužů propuštěných dnes z policejní vazby ve městě Mohylev na východě Běloruska.
В Могилеве вслед за Минском начали отпускать задержанных на акциях протеста https://t.co/29JR0YLVgm pic.twitter.com/EhaRfMYZdk
— Радио Свобода (@SvobodaRadio) August 14, 2020
Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na internetu vyzvala své stoupence, aby podepisovali žádosti o přepočítání hlasů ve zpochybňovaných prezidentských volbách. Zároveň vyzvala k ukončení násilí, jež následovalo po oznámení Lukašenkova vítězství, když speciální policejní jednotky začaly brutálně zasahovat proti demonstrantům.
Zaměstnanci metra v Minsku se připojili ke stávce.
Minsk metro workers have walked off the job, joining thousands of workers striking at state enterprises across the country and showing support for the protests. pic.twitter.com/qbYiDmocmQ
— Christopher Miller (@ChristopherJM) August 14, 2020
"Je to neuvěřitelné zvěrstvo," uvedl ve čtvrtek český premiér Andrej Babiš o dění v Bělorusku.
Díval jsem se teď na vícero videí z Běloruska, kde zbabělá agresivní policie mlátí bezbranné lidi. Je to neuvěřitelné zvěrstvo. Pevně doufám, že jsou to poslední hodiny diktátorského režimu a že občané zvítězí.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) August 13, 2020
Ruský opoziční deník Novaja Gazeta ve své analýze opírající se o řadu zdrojů a propočtů odhadl, že v prvním kole prezidentských voleb získala ve skutečnosti opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská 45 procent hlasů a Alexandr Lukašenko 43 procent. Ten přitom tvrdí, že zvítězil s více než 80 procenty hlasů.
"Jsem naživu a neodjel jsem do zahraničí," prohlásil dnes běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Běloruský ministr zahraničí Uladzimir Makej dnes uvedl, že Minsk je připraven vést "konstruktivní a objektivní dialog" se zahraničními partnery o situaci po prezidentských volbách. Informuje o tom agentura Belta. Vůli k dialogu se zahraničními představiteli Makej vyjádřil při telefonickém rozhovoru se svým švýcarským protějškem Ignaziem Cassisem.
Podívejte se na video z pochodů žen.
V Bělorusku se hnutí žen staví aktivně na odpor proti brutalitě bezpečnostních složek
V Minsku protestní akce začaly hned ráno. Do ulic podle nezávislých médií a informací ze sociálních sítí opět vyšly vytvářet "živé řetězy solidarity" stovky žen. "Jsme proti násilí" nebo "Nejsme ovce" a "Máme práci" hlásají nápisy na transparentech v rukou některých z nich na výraz nesouhlasu s výroky Lukašenka o protestujících, že jsou hloupé ovce řízené ze zahraničí a kriminální živly bez práce.
Novinář BBC sdílí video natočené před věznicí v Minsku, kde zadržují demonstranty. Někteří z nich stále nebyli propuštěni a není jasné, zda k tomu dnes dojde. Jejich příbuzní médiím řekli, že ti nejvíce zbití propuštěni nebudou, aby nebyla na fotografiích a videích vidět jejich zranění.
Outside the main detention centre in Minsk, a list of those still inside is read out. It is not clear whether they will be released today. Relatives tell us that detainees with severe (and visible) injuries are not released to prevent photos and videos appearing online... pic.twitter.com/cWHdNhsdED
— Will Vernon (@BBCWillVernon) August 14, 2020
Polsko se připravuje na možnost příchodu velkého množství lidí z Běloruska, pokud se tam situace vyhrotí. Prohlásil to v pátek náměstek polského ministra zahraničí Marcin Przydacz. Polsko má s Běloruskem společnou hranici dlouhou 418 kilometrů.
Jestli se Lukašenko udrží u moci, bude to extrémně tvrdá diktatura, řekl Aktuálně.cz bývalý běloruský opoziční aktivista Andrej Ramašeuski.
Český premiér Andrej Babiš prohlásil, že volby v Bělorusku se musí opakovat.
Mluvil jsem s polským premiérem @MorawieckiM a navrhneme @eucopresident urgentní videocall členů Evropské rady. Nelze čekat. Bělorusové potřebují naší rychlou pomoc. Volby v Bělorusku se musí opakovat, musí být transparentní a za přítomnosti zahraničních pozorovatelů.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) August 14, 2020
Zde je výpověď jedné ze zadržených žen. Video je opatřené českými titulky.
Bělorusko 2020.
— Nikola Repin (@nikorepi) August 13, 2020
CZ titulky. pic.twitter.com/WnrPrn3ccX
Do stávky vstoupují další a další podniky. Například minské metro nebo Běloruské telekomunikace. Už ve čtvrtek začali stávkovat zaměstnanci velkých průmyslových podniků po celé zemi. Žádají konec policejního násilí a spravedlivé, svobodné volby.
Běloruské úřady oznámily, že během dneška propustí všechny vězně, které policie tento týden zadržela při protestech proti falšování výsledků nedělních prezidentských voleb. Sdělil to náměstek ministra vnitra Aljaksandr Barsukov. Organizace hájící lidská práva Amnesty International uvedla, že policie podle svědectví propuštěných demonstrantů některé zatčené mučila. Barsukov však tvrdí, že k žádným excesům při zacházení se zatčenými nedošlo. "Se všemi jsem mluvil," prohlásil, než nasedl do auta a odjel.
Na internetu se však množí obrázky i videa dokumentující opak. Amnesty International uvedla, že řadu zadržených policisté ve vězení svlékli do naha, bili je a vyhrožovali jim znásilněním. "Propuštění vězni nám řekli, že se věznice proměnily v mučírny, kde musí protestující ležet na zemi v hlíně, zatímco je policisté kopou a mlátí je obušky," řekla Marie Struthersová, ředitelka organizace Amnesty International pro východní Evropu a střední Asii.
Krátké shrnutí událostí v Bělorusku:
- V neděli 9. srpna se konaly prezidentské volby, ve kterých pošesté kandidoval Alexandr Lukašenko. Podle oficiálních výsledků dostal přes 80 procent ohlasů, což opozice odmítla jako podvod.
- Ještě v neděli večer vyšly tisíce lidí do ulic v Minsku a dalších městech.
- Opoziční kandidátka Svajtlana Cichanouská odcestovala do Litvy.
- Ve čtvrtek vystoupili s projevy nesouhlasu s průběhem voleb a policejním násilím zaměstnanci několika velkých podniků.
- Z běloruské televize a rozhlasu odešlo několik novinářů, k protestům se připojila Běloruská filharmonie a některá divadla.
České ministerstvo zahraničí si ve středu předvolalo běloruského velvyslance Valeryje Kurďukova. Zdůraznilo mu, že nesouhlasí s děním kolem prezidentských voleb i se zásahem policie proti opozičním demonstrantům po hlasování. Ohradilo se také proti obvinění běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že Česko protesty organizuje. Na Twitteru to čtvrtek uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Nedemokratické volby a nemístná tvrzení, že Česko organizuje protesty - důkazy jsem neviděl. Proto jsem nechal včera předvolat běloruského velvyslance. Zdůraznili jsme nesouhlas s děním i protest proti slovům prezidenta Lukašenka. Situaci v Bělorusku budeme řešit i zítra na #FAC.
— Tomáš Petříček (@TPetricek) August 13, 2020
Běloruská spisovatelka a držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Aleksijevičová vyzvala ve čtvrtek v emotivním vzkazu Lukašenka k odchodu. "Odejdi, dokud je čas, než spadneme do propasti občanské války," napsala spisovatelka.
Přečtěte si, co si myslí Bělorusové v Česku.
Alexandr Lukašenko zatím nenaznačil, že je ochoten k jakémukoliv kompromisu. Lidi protestující v ulicích označil za kriminálníky a nezaměstnané.
Ruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek oznámilo, že je znepokojeno povolební situací v Bělorusku a že se ukazuje snaha destabilizovat zemi ze zahraničí.
Na sociálních sítích oznámilo několik novinářů státní televize a rozhlasu, že ve vysílání končí. Televize a rozhlas jsou plně na straně režimu. Na sociální síti Instagram se ozvala také čtyřnásobná olympijská vítězka v biatlonu Darja Domračevová. Napsala, že je zděšená z násilí, a vyzvala policisty, aby skoncovali s "nespravedlivou hrůzou v ulicích". Demonstranty podpořil také běloruský fotbalový reprezentant Nikolaj Signěvič.
Ministři zahraničí Evropské unie budou v pátek jednat o situaci v Bělorusku. Ve hře je snaha o zprostředkování dialogu mezi režimem a opozicí, ale také možnost návratu sankcí vůči Bělorusku, zrušených v roce 2016. Podle neoficiálních zpráv je proti obnovení sankcí Maďarsko.
Zaměstnanci některých velkých běloruských továren vstoupili ve čtvrtek do stávky. Týká se to například podniku na výrobu nákladních a důlních automobilů Belaz, továrny na výrobu traktorů MAZ či chemického závodu AZOT Hrodno. Lidé žádají stažení policistů z ulic měst, konec zatýkání a nové prezidentské volby.
Během prvních čtyř dnů zatkla běloruská policie po celé zemi přes sedm tisíc lidí. Protože cely jsou přeplněné, musela některé zadržené propouštět. Na sociálních sítích koluje mnoho videozáznamů o policejní brutalitě, včetně bití jednotlivců v ulicích. Protesty zatím mají dvě oběti.
You can hear screams of the detained in the Akrestina torture house in Minsk, filmed by @euroradio. Residents of the surrounding buildings say those continue through the night. Thousands remain in cells like these across Belarus. This is some Hague Tribunal shit.#FreeBelarus pic.twitter.com/RqaXJyex67
— Maksym Eristavi (@MaximEristavi) August 13, 2020
Dobrý den, vítejte u on-line přenosu Aktuálně.cz.
Právě se děje
Foto: Islandská sopka začala nečekaně opět chrlit lávu, otevřela kilometrovou puklinu
"Asi je zarazilo, že mám pyžamo." Pilota formule 1 málem nepustili do USA
ŽIVĚ
Rusko odpálilo na Dnipro bojovou raketu Orešnik, Putin pohrozil útokem na další země
