Opoziční vůdci svolali na čtvrtek mítink, který úřady odmítly povolit. Pořadatelé demonstrace ale nechtějí ustoupit a tvrdí, že na použití síly ze strany režimu budou reagovat. Akce se tak stane prvním významným měřením sil před volbami.

"Reakce režimu na toto shromáždění bude pro nás důležitým testem. Pokud sáhnou k síle, vyhrazujeme si právo adekvátně reagovat," prohlásil jeden ze dvou opozičních kandidátů na prezidenta Alexandr Milinkevič. Nesdělil konkrétně, o jakou reakci půjde.

Běloruské opoziční síly se veřejně hlásí k revoltám, které svrhly autoritativní režim v Gruzii a proruskou vládu na Ukrajině. Promoskevští politici na Ukrajině prohráli na konci roku 2004 po protestech, pojmenovaných jako "Oranžová revoluce."

Lukašenkova pozice je však v Bělorusku pevná a on sám tvrdí, že žádnou revoluci nepřipustí.

Prezident je oblíbený na venkově

Zemi vládne od roku 1994 a zůstává populární zejména na venkově. Přesvědčuje Bělorusy, že jim zajistil stabilitu a země se vyhnula hospodářským a politickým otřesům, které pronásledovaly jiné republiky bývalého Sovětského svazu.

"Nechystám se do důchodu a volby vyhraji bez jakéhokoliv podvádění," prohlásil prezident v televizi.

Kandiduje i bývalý univerzitní rektor

Proti Lukašenkovi stojí dva kandidáti opozice. Alexandr Milinkevič a bývalý rektor univerzity v Minsku Alexandr Kožulin. Mají ale omezený přístup do médií a státní televize i rozhlas o nich informují negativně.

Lukašenko je odpůrcem privatizace a ekonomických reforem, v zemi udržel státem plánované hospodářství. Mimořádně silné postavení má v Bělorusku zpravodajská služba, která si ze sovětských dob zachovala i název KGB.

USA a Evropská unie Lukašenka kritizují za porušování lidských práv, jeho režim považují za poslední baštu autoritářství v Evropě. Ruský prezident Vladimir Putin ho naopak pokládá za spojence.