Scénář byl všude stejný: házení kamenů na policejní hlídky, rozbíjení aut a pouličních světel, řev a petardy. Násilnosti vypukly po nedělním utkání fotbalového mistrovství světa mezi Belgií a Marokem v několika evropských městech. Nejhorší byla situace v Bruselu, hlavním městě Belgie, která soupeři nečekaně podlehla 0:2, přestože šla do zápasu jako favorit.
Nepokoje se odehrály také v Antverpách, Lutychu, Amsterdamu, Rotterdamu nebo Haagu, vyvolaly je skupiny mladíků s přistěhovaleckými kořeny oslavujících fotbalové vítězství.
"Maroko sice vyhrálo na hřišti, reputace marocké komunity ale utrpěla drtivou porážku," uvedl belgický deník Het Nieuwsblad. Zdůraznil, že reakce je jen málo pochopitelná, protože polovina belgického týmu má kořeny mezi přistěhovalci, často právě z Maroka.
Rozbuškou se podle několika svědectví stal neuznaný gól marockého střelce Hakima Ziyecha. V tu chvíli začali mladíci rozbíjet, co jim přišlo do cesty. Atmosféra zhoustla, když ve druhém poločase poslal Maroko do vedení Abdelhamid Sabirí. Fanoušci na oslavu podpálili první auta. V nastaveném čase zpečetil výhru druhým gólem Zakaria Abúchlál.
Desítky fandů v ulicích ničily auta i skútry a házely na ně cihly. Policie nasadila vodní děla a slzný plyn. Zasáhla poté, co jeden člověk utrpěl zranění v obličeji, uvedla její mluvčí. V Bruselu bylo zadrženo 12 lidí, jeden novinář skončil v nemocnici s popáleninami. V Amsterdamu byli poraněni dva policisté a byly zadrženy desítky lidí.
"Neměli by spíš držet smutek nad prohrou Rudých ďáblů? Vždyť jsou to přece také Belgičani," podivoval se komentátor belgické televize RTBF. Narážel na to, že se výtržníci narodili v Belgii, jejich nejsilnější jazyk je francouzština a Maroko často ani neznají.
Maročanů nebo Belgičanů s marockými kořeny žije v jedenáctimilionové Belgii okolo 600 tisíc a od roku 2021 tvoří v zemi nejpočetnější menšinu. Vystřídali tak Italy, kteří přicházeli dříve a stejně jako nyní Maročané dostávali v 60. letech výhodná pracovní víza a v království Vlámů a Valonů se usazovali. Maročané je předstihli loni, následují je Francouzi, Nizozemci a Turci. Početná marocká komunita je také v sousedním Nizozemsku.
Většina potomků marockých přistěhovalců se v nové zemi adaptovala. Část ale zlákal radikální islám. Belgie zažila v roce 2016 sérii teroristických atentátů, které připravili lidé marockého původu nebo cizinci napojení na marocké džihádistické sítě. Bruselská komunita také poskytla útočiště pachatelům útoků v Paříži o rok dříve. Ty si vyžádaly 130 lidských životů, známý je především masakr v klubu Bataclan a bombový útok u stadionu Stade de France.
Druhá a třetí generace přistěhovalců z Maroka nejčastěji tvrdí, že cítí diskriminaci kvůli svému původu. Rozsáhlá studie před sedmi lety mezi zástupci menšin v Belgii ukázala, že i vysokoškoláci marockého původu mluvící několika jazyky mají často potíž najít práci, pokud se jmenují Mohamed nebo - v případě žen - jdou na pracovní pohovor v hidžábu, muslimském šátku, který je v Belgii povolený.
"V běžném životě tato část jejich identity často prohrává. V tom fotbalovém utkání nečekaně, velkolepě vyhrála," řekl Aktuálně.cz alžírský publicista Lakhdar Ferrat, který žije v Belgii a napsal knihu o marockých islamistech. "Maročané to proto oslavovali nejen jako vítězství jedenácti mužů proti jiným jedenácti, ale jako kolektivní výhru Maročanů nad zemí, které se musí přizpůsobovat a v níž tak často nevyhrávají," dodal.
Belgie teď řeší, jak s nastalou situací naložit. Zástupci přistěhovaleckých komunit přiznávají, že čekali nepokoje, pokud by Maroko prohrálo, s násilnou reakcí na výhru si proto neví rady. Část hlasů je pro tvrdý přístup, mnozí požadují, aby komunita přitvrdila vůči mladým chuligánům, kteří hledají příležitost k výtržnostem. Další vidí problém v diskriminaci vůči přistěhovalcům z neevropských zemí.
"Měli bychom jim dát najevo, že jsou tu doma. Domov si přece jen tak nepodpálíš. Tohle většina mladých od zbytku společnosti necítí," sdělil belgickému deníku Le Soir bruselský terénní pracovník Bašír Mrabet.
