reklama
 
 

Extrémní horka budou smrtící, tvrdí nová studie. Ročně mohou v Evropě zabít až 150 000 lidí

7. 8. 2017 21:55
Výraznější výkyvy počasí budou podle evropských vědců pro obyvatele starého kontinentu čím dál nebezpečnější. Podle nové studie výzkumného centra Evropské komise v italské Ispře budou Evropané čelit daleko častěji nejen extrémním vlnám veder, ale také mrazům, suchu, lesním požárům, intenzivnějším bouřím a záplavám. Kvůli nim může přijít do konce století na starém kontinentě o život až padesátkrát víc lidí než v současnosti. Pokud evropské země nepřijmou účinná opatření proti klimatickým změnám.

Ispra (Itálie) - Extrémní počasí, zapříčiněné klimatickými změnami, může ještě v tomto století zabíjet průměrně 152 tisíc Evropanů ročně.

Uvádí to studie, kterou vypracovalo společné výzkumné centrum Evropské komise v italském městě Ispra.

Tým pod vedením Giovanniho Forzieriho vydal svoji předpověď pro Evropskou unii, Švýcarsko, Norsko a Island v nejnovějším čísle časopisu The Lancet Planetary Health.

"Klimatická změna je jednou z největších globálních hrozeb pro lidské zdraví v 21. století," citoval server BBC šéfa výzkumného týmu Forzieriho.

"Pokud nebudou brát státy omezení globálního oteplování za prioritu a nepřijmou vhodná opatření, bude zhruba 350 milionů Evropanů každoročně čelit do konce tohoto století škodlivým klimatickým extrémům," dodal Forzieri.

Extrémnější počasí může zabíjet

Extrémnější počasí může zabíjet

V letech 1981 až 2010 umíraly podle nové evropské studie kvůli katastrofám způsobeným počasím v průměru tři tisíce Evropanů ročně. Pokud státy na starém kontinentu nepřijmou opatření proti klimatickým změnám, může podle prognózy výzkumníků z centra Evropské komise v italské Ispře umírat kvůli extrémnímu počasí v období 2041 až 2070 každý rok 48 až 180 tisíc Evropanů. V letech 2071 až 2100 pak 81 až 240 tisíc lidí ročně. Uvádí to studie, zveřejněná v časopise The Lancet Planetary Health.

Dvě třetiny Evropanů budou v posledních třech dekádách 21. století každoročně ohrožovat vlny extrémních mrazů a veder, sucha, lesní požáry, intenzivní bouře a záplavy.

Na začátku tohoto století to přitom byla jen jedna dvacetina. V letech 1981 až 2010 umíraly při katastrofách spojených s počasím maximálně tři tisíce Evropanů ročně.

Hlavním rizikem je vedro

Až 99 procent úmrtí zapříčiněných extrémními výkyvy počasí způsobí vedro. Nejvíc přitom bude podle nové studie trpět jih Evropy, hlavně Španělsko, Itálie a jih Francie.

A čísla jsou opravdu alarmující. 

Na jihu starého kontinentu přijde podle výzkumu v letech 2071 až 2100 každý rok o život zhruba 700 lidí na každý milion obyvatel. V letech 1981 až 2010 to přitom bylo jen 11.

Ve střední Evropě by mohlo ve stejném období v souvislosti s počasím umírat až 232 lidí ročně z každého milionu, v severní Evropě z téhož počtu jen tři.

Jde o konkrétní čísla 

Jde sice jen o negativní prognózy, podkládají je ale konkrétní čísla. 

Odborníci vyhodnotili během výzkumu 2300 zpráv o následcích extrémních klimatických jevů z let 1981 až 2010.

Tyto údaje pak propojili s modelovými propočty klimatických změn a populačního vývoje do roku 2100.

Předpovědi uvedené ve studii přitom počítají s variantou, že lidstvo nebude ve sledovaném období podnikat proti globálnímu oteplování žádná opatření a teplota na Zemi se do konce 21. století zvýší o tři stupně Celsia.

Pařížská dohoda o změně klimatu z roku 2015, kterou podepsalo téměř dvě stě zemí, si však klade za cíl udržet do konce 21. století oteplení planety pod dvěma stupni Celsia.

Myšlenkový experiment

Podle profesora Davida Alexandera z londýnské University College přináší studie příliš zjednodušující pohled.

"Nemyslím si, že dokážeme předpovědět, kolik lidí zemře do konce století kvůli počasí. Existuje spousta dalších faktorů, které tato studie nebere v úvahu, ale budou mít přímý vliv na čísla," řekl Alexander listu The Guardian.

Sám vedoucí výzkumného týmu Giovanni Forzieri připouští, že jeho lidé nebrali v úvahu některé další faktory, třeba změny v úrovni zdravotní péče nebo stárnutí populace.

Negativní prognózu to ale podle něj v základních rysech nezmění.

Kritici nové studie ale namítají, že tato varianta nebere v úvahu schopnost lidí se klimatickým změnám přizpůsobit. Počet předpovídaných obětí by tak mohl být nižší.

"Lidé jsou známí tím, že se adaptují. Díky pokrokům v medicíně, klimatizaci a tepelné izolaci domů jsou postupně vůči extrémnímu počasí odolnější," napsali vědci z Národní univerzity v Soulu ve svém komentáři ke studii.

Profesor Paul Wilkinson z London School of Hygiene and Tropical Medicine označil studii za "myšlenkový experiment".

Výzkum jako takový ale Wilkinson vítá.

Studie je podle něj "další připomínkou, jak extrémnímu počasí mohou být lidé vystaveni a jaké může mít dopady situace, během které budou bez jakéhokoliv omezení dál pokračovat úniky skleníkových plynů".

Česká krajina je závislá na dešťové vodě. Vidíme už teď příklady toho, jak sucho znemožňuje některým rostlinám růst, říká hydrolog Jan Daňhelka. | Video: DVTV |  15:23

autor: Hana Vařáková | 7. 8. 2017 21:55

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama