Za extrémní výkyvy počasí může člověk. Skleníkové plyny způsobují povodně i vlny veder

Zahraničí Zahraničí
1. 4. 2017 17:30
Záplavy, vlny veder nebo extrémní sucho mohou být podle nových vědeckých poznatků způsobeny skleníkovými plyny. Ty ohřívají atmosféru a zpomalují nebo úplně zastavují takzvané planetární vlny, které proudí kolem Země a ovlivňují počasí. V důsledku toho pak některé regiony "uváznou" na delší dobu například v dešti nebo v horku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington - Vlny veder, sucho nebo naopak povodně mohou být následkem změn způsobených lidskou činností.

Vyplývá to ze studie vědců ze Státní univerzity v Pensylvánii, kterou vydal časopis Scientific Reports.

Následky klimatických změn, které způsobují sami lidé, už podle nich zasáhly Evropu, Ameriku i zbytek světa.

Konkrétních příkladů je mnoho: extrémně horké léto v Austrálii a následný hurikán Debbie, záplavy v Peru, nedávné vlny veder v USA a v Rusku nebo povodně v Pákistánu v roce 2010.

Odborníci je podrobili analýze a došli k závěru, že tyto extrémní povětrnostní podmínky jsou způsobeny změnami tzv. planetárních vln. To jsou větry proudící ve vysoké výšce nad Zemí spojené s tlakovými systémy v atmosféře, které zásadně ovlivňují počasí. 

Reagují na změny teploty v atmosféře, tedy i na zvýšení výskytu skleníkových plynů.

Planetární vlny obklopují severní polokouli a za normálních okolností proudí východním směrem. Ve chvíli, kdy se změní teplota vzduchu, mohou se vlny zastavit. Na Zemi se spolu s tím "pozastaví" i změny počasí a celé regiony uvíznou na delší dobu v momentálním stavu. Ať už je to vlna veder, nebo dlouhodobý déšť, který vyústí v ničivé povodně.

Přesně takové situace se podle vědců v posledních letech opakovaly. A mnohem častěji se vyskytují v důsledku globálního oteplování.

Podle profesora Michaela Manna, který výzkum na pensylvánské univerzitě vedl, je to neoddiskutovatelné. "Už dříve existovalo podezření, že lidská činnost k tomuto vzoru přispívá, ale teď jsme teprve odhalili její jasný otisk," cituje jeho vysvětlení britský The Guardian.

List mimo jiné upozornil na Postdamský institut pro výzkum dopadu klimatických změn, který vliv globálního oteplování na planetární vlny potvrzuje.

"Není to jen problém ochrany přírody a ledních medvědů," vysvětluje německý profesor Stefan Rahmstorf. "Jde o hrozbu pro lidskou společnost. Extrémy v počasí se vyskytují v hustě obydlených oblastech střední zeměpisné šířky, stoupá hladina oceánů po celém světě," varuje.

Tisíce Australanů evakuovali z pobřeží australského státu Queensland, kam se blíží cyklon Debbie. Provází ho vítr o rychlosti 240 km/h. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy