Atény - Řekům, kteří se dívali na veřejnoprávní kanály, krátce před půlnocí náhle zčernaly televizní obrazovky. Umlkl i veřejnoprávní rozhlas. Jen pár hodin předtím o tom rozhodla řecká vláda.
Helénská vysílací korporace ERT je další z obětí utahování opasků v těžce zadluženém Řecku. Mluvčí vlády Simos Kedikoglou ji označil za "přístav mrhání" penězi.
"Je to ilegální," reagoval prezident nejdůležitějšího řeckého svazu televizních pracovníků Panagiotis Kalfagianis. Hlavní vysílač ERT na kopci nedaleko Atén podle něj nechala vypnout policie.
Proti uzavření veřejnoprávního rozhlasu a televize se okamžitě zvedla velká vlna odporu.
Řečtí novináři stávkují, protestují i levicoví politici (včetně vládních) a prominenti z vědy i kultury.
Upozorňují mimo jiné na to, že něco takového si nedovolili ani nacisté, když v roce 1941 obsadili Řecko. Solidaritu ukázaly i soukromé rozhlasové a televizní stanice v Řecku. Přerušily vysílání a šest hodin dávaly jen reprízy a reklamy.
Oficiální protest zaslal řecké vládě také Jean-Paul Philippot, prezident Evropské vysílací unie (EBU), jejímž členem jsou i Česká televize a Český rozhlas. Řecký kabinet by měl podle něj "rozhodnutí neprodleně anulovat". Upozornil, že nezávislá veřejnoprávní média jsou "srdcem každé demokratické společnosti".
"Příklad marnotratnosti"
"ERT je příkladem mimořádného nedostatku transparentnosti a neuvěřitelné marnotratnosti. To teď končí," hájí Kedikoglou verdikt vlády s tím, že v televizi a rozhlasu pracovalo mnohonásobně více lidí, než bylo potřeba.
Tři roky krize
Řecko se - jako první země eurozóny - ocitlo na pokraji bankrotu v květnu 2010. Kvůli příslibu mezinárodní pomoci ve výši stovek miliard eur bylo nuceno přistoupit k radikálním škrtům, propouštění a zvýšení daní.
S tím souvisejí masivní protesty a stávky, které se odehrávají takřka každý týden. Jako zatím poslední začali stávkovat novináři. Šéf jejich svazu Dimitris Trimis prohlásil, že vydrží, dokud vláda nepřehodnotí plán zrušit ERT.
ERT, která vznikla v roce 1938, by měla do budoucna nahradit nová a menší společnost se zhruba tisícovkou zaměstnanců. Propuštění prý dostali možnost ucházet se o práci v jiných řeckých televizích a rádiích.
Ročně do veřejnoprávních stanic putovalo na 300 milionů eur, tedy v přepočtu kolem 7,7 miliardy korun. Drtivá většina příjmů pocházela z koncesionářských poplatků, které Řekové platí jako součást účtu za elektřinu.
Rozhodnutí v praxi znamená, že o práci přijde na 2700 lidí. Odmlčely se nejen čtyři televizní kanály (tři celostátní a jeden satelitní), ale i 26 rozhlasových stanic (7 celostátních a 19 regionálních).
Někteří zaměstnanci televize však odmítli opustit budovu a vysílají přes internet. Řecká komunistická strana (KKE) jim dokonce nabídla frekvenci, na níž momentálně provozuje svou televizi 902, napsal server eKathimerini.
Premiér jako chytrá horákyně?
Ačkoliv vláda hovoří o ukázkovém příkladu marnotratnosti, média spekulují o jiném důvodu, proč veřejnoprávní stanice končí.
Řecko se koncem dubna zavázalo, že do konce roku 2014 propustí 15 000 státních zaměstnanců. Za to do Atén poputují miliardy eur z Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF), které zadlužená země potřebuje k svému přežití.
Evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn ve středu uvedl, že Evropská komise zastavení činnosti ERT v rámci podmínek úvěrové pomoci nepožadovala.
Dva tisíce Řeků měly přijít o práci do konce června, to vše navíc v době, kdy se nezaměstnanost nezadržitelně blíží k rekordním 28 procentům, připomíná The Guardian.
Vláda se ovšem obává, že by protesty spojené s propouštěním mohly narušit začínající turistickou sezonu. Cestovní ruch je pro řeckou státní kasu nesmírně důležitý. Letos má přitom podle odhadů do země dorazit rekordních 17 milionů turistů.
Minulý týden se proto objevily informace, že premiér Antonis Samaras chce požádat věřitele, aby dostal na redukci přebobtnalého státního aparátu více času. A zavřením ERT ho podle všeho získá.
