Tripolis - Libyjský atentátník Abdal Basat Muhammad Migrahí, který byl přes měsícem propuštěn z humanitárních důvodů ze skotského vězení, je hospitalizován.
Migrahí si odpykával doživotní trest za atentát na americké letadlo Pan Am 103, při kterém nad skotským městem Lockerbie zemřelo 270 lidí v roce 1988.
Podle francouzské stanice France 24 leží nyní atentátník na jednotce intenzivní péče v hlavním libyjském městě Tripolisu.
Nemocnici nepřetržitě střeží kordon policistů, kterým kromě ochrany smrtelně nemocného pacienta připadla i další role - odhánět davy zvědavců, kteří by Migrahího rádi navštívili.
Migrahí má rakovinu prostaty v posledním stádiu a lékaři mu předpovídají tři měsíce života.
Pobouření ve světě
Z doživotního trestu Migrahí odsloužil pouhých osm let. Jeho propuštění vyvolalo bouři nevole po celém světě, zejména však u amerických rodin, které měly v letadle své příbuzné.
Rozhodnutí atentátníka propustit odsoudila i americká administrativa, včetně prezidenta Baracka Obamy a ministryně zahraničí Hillary Clintonové.
Největší pobouření však vyvolalo triumfální přivítání teroristy svými krajany, včetně samotného vůdce Muammara Kaddáfího, který s Migrahím následně rozmlouval v programu libyjské veřejnoprávní televize.
"Je to skandální a nechutné," komentoval mluvčí Bílého domu Robert Gibbs záběry z triumfálního přivítání atentátníka na tripoliském letišti.
Muammar Kaddáfí koncem září vystoupí na půdě OSN. Americká velvyslankyně v OSN Susan Riceová dnes varovala Kaddáfího, aby si byl během svého projevu vědom toho, co říká.
"Očekáváme, že Muammar Kaddáfí se bude držet tématu a nebude promlouvat déle než mu bude vyhrazeno," řekla Riceová stanici BBC. Kaddáfí promluví hned po americkém prezidentu Obamovi. Všichni státníci, kteří se zasedání účastní, budou mít na své projevy maximálně pět minut.
Ropa ve hře
Krátce po propuštění teroristy se objevily spekulace, že Migrahí byl „vyměněn" britskou vládou za ropu. Britové totiž v době jednání o významné dohodě o dodávkách ropy v roce 2007 zahrnuli v rámci svých národních zájmů atentátníka z Lockerbie do dohody o vydávání vězňů s Libyí.
O "výměně" informoval deník The Sunday Times, kterému se podařilo získat dva dopisy z té doby psané britským ministrem spravedlnosti Jackem Strawem. V obou dopisech určených skotskému protějšku Kennymu MacAskillovi se Straw zmiňuje o Migrahím.
Podle britského listu tyto dopisy podkopávají důvěru britské vlády, která doposud tvrdila, že Libyjce za ropu nevyměnila. Jack Straw nařčení rezolutně odmítl a bránil se tím, že jednání o vydávání vězňů bylo součástí mezinárodních snah o normalizaci vztahů s Libyí.
Britský ministr zahraničí David Miliband ve středu prohlásil, že šlo výhradně o rozhodnutí skotských úřadů.
„Nechtěli jsme, aby zemřel v britském vězení," řekl britskému rozhlasu BBC a zároveň popřel, že by britská vláda vyvíjela jakýkoli tlak na skotské úřady, aby teroristu propustily.
Skotský soud, který vynesl verdikt propuštění Migrahího, sklidil mezitím ostrou kritiku od skotského parlamentu, zejména skotských labouristů a opoziční Národní strany.
