Sofie - V tichosti a téměř zapomenutého v pondělí v Sofii pohřbili Sergeje Antonova.
Muže, který strávil čtyři roky v italské vazbě kvůli podezření, že organizoval atentát na papeže Jana Pavla II. v roce 1981. Propustili jej pro nedostatek důkazů a později už nikdy o případu nepromluvil.
Naděje, že někdy pomůže vyvrátit či potvrdit teorii, zda za atentátem stála sovětská KGB, tak zřejmě definitivně pohasla.
Devětapadesátiletého Antonova našla policie v jeho sofijském bytě minulou středu. Mrtev prý byl už několik dní. Pitva nezjistila sebevraždu ani cizí zavinění.
Sám a v ústraní
Antonov žil už léta sám a v ústraní, vyhýbal se jakékoliv publicitě. Zda věděl něco, co mohlo ohrozit jeho život, nebo zda chtěl jen mít od všeho pokoj, nikdo neví.
Odpovědi na nezodpovězené otázky, týkající se střelby na Svatopeterském náměstí ve Vatikánu 13. května 1981, tak zřejmě lze najít už pouze v ruských archívech. Zatím nedostupných.
Na Jana Pavla II. střílel Turek Mehmet Ali Agca.
Nejprve tvrdil, že jednal sám a jeho motivem byla nenávist ke křesťantví. Pak začal hovořit o spolupráci s KGB a bulharskou tajnou službou, kterou údajně Moskva pověřila přípravou a provedením vraždy.
Brežněv nechápal
Na odstranění polského papeže měly zájem především komunistické režimy ve východní Evropě a hlavně Sovětský svaz. Obávaly se, že může svoji autoritou a vlivem podnítit odpor proti komunismu.
Je znám výrok sovětského vůdce Leonida Brežněva. Ten po volbě Jana Pavla II. prohlásil, že nechápe, jak může být hlavou katolické církve občan socialistické země.
Na základě Agcových výpovědí italská policie zatkla v roce 1982 právě Antonova, který v Římě oficiálně pracoval jako zástupce bulharské letecké společnosti Balkan Airlines.
Spolu s ním byli vyšetřováni i dva diplomaté z bulharského velvyslanectví.
Italové věří v teorii o KGB
Až po čtyřech letech se Antonov dostal na svobodu, když byl obvinění zproštěn kvůli nedostatku důkazů. Hned po příjezdu do Sofie jej ale tehdejší bulharská vláda izolovala od okolního světa a téměř nevycházel z bytu.
Ani po pádu komunistického režimu v roce 1989 nepromluvil.
Vyšetřovací komise italského parlamentu nicméně loni uvedla, že řada skutečností dává za pravdu teorii o účasti KGB a bulharské tajné služby. Navíc se údajně do akce zapojila i východoněmecká Stasi.
"Jsem přesvědčen, že atentát zorganizovala Moskva. Bulhaři měli akci provést a Stasi po činu dezinformační kampaní zamést stopy," tvrdí italský senátor Paolo Guzzanti, který stál v čele vyšetřovacího výboru.
Sám Jan Pavel II. se v roce 1983 sešel s Agcou v jeho vězeňské cele a prohlásil, že mezi nimi je tajemství. Později v jedné ze svých knih bez upřesnění uvedl, že Turek střílel na něčí objednávku.
