Tříhodinová schůzka se měla uskutečnit 29. června několik dní po povstání. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se jí účastnili také další velitelé Wagnerovy skupiny. Prezident měl zhodnotit působení žoldnéřů v rámci ruské agrese na Ukrajině i jejich samotnou vzpouru. Podle Peskova Wagnerovy jednotky slíbily Putinovi věrnost.
"Byl to do značné míry nepřirozený konflikt, který souvisel s prostou nefunkčností systému, s jeho neefektivitou, se špatným řízením, s nízkou kvalitou řízení. Ale objektivně vzato nejsou (Putin a Prigožin) navzájem nepřátelé, jsou to spojenci. A nyní se možná snaží zařídit návrat Wagnerovy skupiny do první linie," popisuje Galjamov možný zvrat v situaci, který se ještě nedávno zdál jako nepravděpodobný, zvlášť poté, co Putin jednání žoldnéřů označil za bodnutí nožem do zad.
Kreml a signály veřejnosti
Prohlášení o setkání prezidenta s šéfem wagnerovců přišlo ve stejný den, kdy ruské ministerstvo obrany zveřejnilo video, na němž vystupuje šéf armády generál Valerij Gerasimov. Bylo to poprvé, co byl Gerasimov od vzpoury viděn. Jeho konec byl přitom jedním z cílů Prigožinovy vzpoury.
"Myslím, že tyto věci spolu dost možná souvisejí. Gerasimov hrál kompenzační roli. To znamená, že by si nikdo neměl myslet, že se Putin sklonil před wagnerovci. Ukázali, že (ministr obrany Sergej) Šojgu a Gerasimov jsou na svých místech. To znamená, že Putin nepřistoupil na Prigožinovy požadavky," myslí si Galjamov, podle kterého jde o další pokus Kremlu ukázat, že má po bouřlivém období situaci pod kontrolou.
"Putin musí myslet na fyzické přežití, musí myslet na záchranu režimu. Potřebuje Prigožina. Všechno ostatní je druhořadé. Budou se snažit minimalizovat politické škody pomocí strategie, kterou nyní předvádějí: Wagnerovi žoldnéři jsou vlastenci a jsou připraveni dál bojovat za Putina, za svou vlast," je přesvědčený bývalý autor Putinových politických projevů.
Wagnerovy jednotky bojovaly za ruské zájmy po celém světě a sehrály důležitou roli při dobytí Bachmutu v nejdelší a nejkrvavější bitvě ruské agrese na Ukrajině. Po celou dobu invaze do sousední země Prigožin kritizoval rozhodnutí nejvyššího vedení ruské armády, což vedlo k napětí s Kremlem, které vyvrcholilo vzpourou 24. června.
Vzpoura vážně oslabila Putinovu autoritu, i když Prigožin tvrdil, že cílem vzpoury nebyl prezident, ale odstranění Šojgua a Gerasimova. "Prigožin vyšel po této vzpouře jako vítěz. Ukázal, že je pánem situace. Projížděl Ruskem jako nůž máslem. A nebyl za to potrestán," dodal Abbas Galjamov.
