Analýza: Radičová dnes může padnout, ne však eurozóna

Radim Klekner
11. 10. 2011 12:11
I kdyby Slováci řekli eurovalu "ne", záchranný fond může přežít
Radičová spojila osud fondu s hlasováním o důvěře. Její koaliční partner SaS pro něj ale - aspoň podle tvrzení předsedy Richarda Sulíka (vpravo) - přesto hlasovat nebude.
Radičová spojila osud fondu s hlasováním o důvěře. Její koaliční partner SaS pro něj ale - aspoň podle tvrzení předsedy Richarda Sulíka (vpravo) - přesto hlasovat nebude. | Foto: Reuters

Bratislava - Slovenská pravicová koalice premiérky Ivety Radičové dnes může padnout. A konečné rozhodnutí o navýšení Evropského fondu finanční stability (EFSF) může být posunuto o několik týdnů.

Nic víc a nic méně se nestane. Nepadne ani eurozóna, ani euro.

Slovenský parlament by měl začít ve dvě hodiny po poledni debatovat o tom, zda dá fondu zelenou. A vše nasvědčuje tomu, že premiérka nezíská potřebnou většinu poslanců na svou stranu.

Aby koaliční Svobodu a Solidaritu (SaS), jež s navýšením fondu nesouhlasí, přiměla k poslušnosti, rozhodla se Radičová spojit otázku budoucnosti EFSF s hlasováním o důvěře vlády.

Sulíkovo "ne"

Šéf SaS a předseda parlamentu Richard Sulík tak má na vybranou. Buď fond podpoří, nebo vykolíkuje zemi cestu k předčasným volbám.

Zatím to vypadá spíš na možnost číslo dvě. Sulík se už nechal slyšet, že druhá nejsilnější slovenská vládní strana v parlamentu schválení změn v záchranném fondu eurozóny nepodpoří. Ani po spojení hlasování s vyslovením důvěry vládě. 

Sulík tvrdí, že poslanci jeho strany hlasovat nebudou. To znamená, že vláda ve 150členné sněmovně bez pomoci opozice nezíská potřebných 76 hlasů, aby dokument prosadila.

Opoziční Smer s EFSF sice nemá žádný problém, touží však po skalpu Radičové.

"Musím konstatovat, že co se týče dočasného i permanentního eurofondu, nedošlo mezi koaličními partnery k dohodě," řekla Radičová po několikahodinovém pondělním jednání se svými partnery. Ani úterní dopoledne na tom nic nezměnilo.

Eurozóna má v zásobě řešení

Situace vyhlíží velmi dramaticky, ale zdaleka tak dramatická není. Alespoň z pohledu eurozóny ne.

Slovensko ve středu celoevropského dění. Velký okamžik pro malou zemi?
Slovensko ve středu celoevropského dění. Velký okamžik pro malou zemi? | Foto: Thinkstock

Země platící eurem najdou v případě slovenského veta řešení, i kdyby musely popřít princip jednomyslnosti a snížit celkovou výši garancí fondu o slovenský podíl nebo jej rozdělit mezi zbývajících šestnáct zemí.

V pondělí vydala svůj souhlas s navýšením EFSF jako předposlední země Malta.

Pětimilionové Slovensko určitě nezablokuje celou eurozónu, ve které žije 332 milionů lidí.

Z fondu má být v nejbližší době financována další pomoc Řecku, které naznačuje, že má na výplaty státních zaměstnanců peníze nanejvýš do půlky listopadu. Podobná situace nastala ale již před měsícem, kdy socialistická vláda premiéra Jorgose Papandrea tvrdila, že je na suchu a nakonec peníze našla ve fondu určeném na záchranu řeckých bank.

Ještě jedno východisko z nouze

Řecko se snaží prodat podíly v některých polostátních podnicích. Vzhledem k současné hospodářské krizi by za ně však dostalo mnohem méně peněz, než původně očekávalo, a s privatizací proto váhá.

Eurozóna má v zásobě náhradní řešení
Eurozóna má v zásobě náhradní řešení | Foto: Thinkstock

Poslední tranši ze stodesetimiliardového balíku zatím Evropská unie a Mezinárodní měnový fond Řekům uvolnit nechtějí, dokud nebudou mít jistotu, že Atény učinily skutečně vše proto, aby si sáhly hlouběji do kapsy a našly na poslední chvíli vlastní zdroje.

Vše nicméně nasvědčuje tomu, že Řecko bude muset za několik týdnů vyhlásit státní bankrot. Jde jen o to, aby tento bankrot byl řízený a nebyl spojen s nezbytností návratu k drachmě. Země by při něm odepsala přibližně šedesát procent svých dluhů, spojených s emisemi státních obligací.

Německá kancléřka Angela Merkelová se ovšem obává, že by krach Řecka mohl vyvolat dominový efekt a že spekulanti na finančních trzích by dostali pod stejný tlak, pod jaký teď dostali Atény, taky Portugalsko a Irsko, případně Itálii a Španělsko.

Teprve v případě vážných potíží posledně uvedených dvou zemí, by v eurozóně skutečně začalo jít do tuhého. Řecko představuje svým hospodářským výkonem jen přibližně 2,5 procenta hrubého domácího produktu Unie a stejné je to v případě Portugalska a Irska.

Do zásadních problémů by nedostal eurozónu ani případný pád slovenské vlády. Ta má navíc v rukávu ještě jeden trumf. Slovenské zákony totiž umožňují, aby v případě parlamentního "ne" nechal vládní kabinet o osudu mezinárodních smluv hlasovat za několik týdnů ještě jednou.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Hurikán Humberto zesílil na třetí stupeň a blíží se k Bermudám. Ostrovy přijaly řadu opatření

Hurikán Humberto zesílil na třetí stupeň z pěti a doprovází ho nyní vítr o rychlosti až 185 kilometrů za hodinu. Podle amerického Národního střediska pro hurikány (NHC) se nachází asi 655 kilometrů západně od Bermud, které by měl podle současné předpovědi okrajově zasáhnout. Při pouze drobné změně současné trasy by však mohl na ostrovy udeřit přímo, informovala agentura AP.

Ministr Bermud pro národní bezpečnost sdělil agentuře Reuters, že se v poledne místního času (17:00 SELČ) na ostrovech uzavřou školy, vládní budovy a přestanou plout trajekty. O několik hodin později rovněž přestane jezdit hromadná doprava. Meteorologové očekávají až deset centimetrů srážek, prudký vítr a silné vlnobití. 

Na pobřeží Texaského zálivu mezitím udeřila tropická bouře Imelda, která má v příštích dnech na některých místech jihovýchodního Texasu a jihozápadní Louisiany přinést až 46 centimetrů srážek.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Malta přijala 90 migrantů zachráněných italskou pobřežní stráží

Řím jejich přijetí maltskými úřady požadoval poté, co je na žádost Valletty zachránily v maltských pobřežních vodách italské lodě. S odkazem na vyjádření mluvčího maltské pobřežní stráže o tom informovala agentura AFP.

"Minulou noc jsme na požadavek maltských úřadů provedli záchranou operaci malého plavidla s asi 90 migranty hluboko v území, za které zodpovídá Malta," uvedla italská pobřežní stráž ve vyjádření s tím, že za utečence převzala Valletta předem zodpovědnost. Maltská pobřežní stráž o něco později uvedla, že migranty převzala a že jsou na cestě na pevninu.

Itálie a Malta dlouhodobě odmítají utečence zachráněné na moři přijímat. Evropská unie stáhla z vod u Libye všechna plavidla své pohraniční agentury Frontex, dohled v oblasti nyní provádí pouze letecky. Lodě humanitárních organizací, které nyní v podstatě jako jediné migrantům na moři pomáhají, čelí stále větším překážkám ze strany evropských vlád.

Zdroj: ČTK
Další zprávy