Americký viceprezident Pence jednal v Estonsku o rozmístění raket Patriot. Jako pojistku proti Rusku

ČTK ČTK
30. 7. 2017 22:29
Americký viceprezident Mike Pence zahájil v neděli v Estonsku návštěvu trojice pobaltských států. Jejím hlavním tématem má být americké vojenské angažmá v triu postsovětských republik, které se cítí ohrožené mocenskými ambicemi Ruska. Pence jednal s estonským premiérem Jürim Ratasem o možném rozmístění amerického raketového systému Patriot v oblasti. V pondělí má americký viceprezident na programu setkání s prezidenty Estonska, Litvy a Lotyšska.
Americký viceprezident Mike Pence na návštěvě v Tallinnu.
Americký viceprezident Mike Pence na návštěvě v Tallinnu. | Foto: Reuters

Tallinn - Americké rakety Patriot jako bezpečnostní záruka pro Estonsko proti ruským hrozbám?

Pokud o to budou politici v Pobaltí opravdu stát, Američané nejsou kategoricky proti, prohlásil během své návštěvy viceprezident USA Mike Pence.

Konkrétní datum přesunu raket ale nezmínil   

"Dnes jsme o tom mluvili, ale nehovořilo se o přesném datu," řekl podle agentury AFP po setkání s Pencem estonský premiér Jüri Ratas. 

"Mluvili jsme o (ruských) manévrech, které se přiblížily k estonské hranici… A o způsobu, kterým je USA a NATO musí monitorovat a vyměňovat si informace," dodal Ratas.

Spojené státy začátkem července poprvé v historii umístily jednu z baterií střel Patriot v Litvě. Šlo ale jen o jednorázové cvičení, které skončilo minulý týden.

Pobaltské státy ale mají zájem o stálou přítomnost těchto střel typu země-vzduch. Dokáží sestřelovat taktické rakety, střely s plochou dráhou letu i letadla.

Americké úřady nedávno schválily prodej patriotů Polsku a Rumunsku. O jejich možném nasazení v Pobaltí se ale dosud konkrétně nevyjádřily.

Pence, který vyrazil do Pobaltí a jihovýchodní Evropy na čtyřdenní cestu, zavítá ještě do Gruzie a do Černé hory.

Poslanci schválili vyslání tří stovek vojáků do Pobaltí | Video: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Sněmovna žádá vládu o další kroky proti "vyvádění" povolenek z Liberty Ostrava

Sněmovna v souvislosti s prodejem emisních povolenek z hutní firmy Liberty Ostrava žádá vládu mimo jiné o to, aby podnikla kroky proti vyvádění povolenek pro potřeby jiných společností ve skupině GFG, do níž ostravská firma spadá.

Sněmovna také žádá vládu, aby prostřednictvím úřadů prověřila transakce spojené s prodejem povolenek a s poskytnutým úvěrem, za který se v rámci protipandemické pomoci zaručila Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) poslancům řekl, že úřady již dodržování podmínek poskytnutí úvěru i záruky za něj prověřují.

Žádosti vládě Sněmovna schválila ve svém usnesení, které na návrh Leo Luzara (KSČM) přijala v rámci projednávání informace ministra Havlíčka o situaci v ocelářském průmyslu. Debatu vyvolal nedávný prodej emisních povolenek z Liberty Ostrava jejímu sesterskému podniku v Rumunsku. Huť si v minulých letech povolenky šetřila, chce je využít k financování nezbytné modernizace. Prodej povolenek vyvolal protesty odborářů, kteří se obávali vyvádění peněz z firmy.

Sněmovna také žádá vládu, aby prostřednictvím ministra zahraničních věcí Jakuba Kulhánka (ČSSD) kontaktovala představitele britské vlády se žádostí o intervenci u vlastníka Liberty Ostrava ve věci dodržení slibů a závazků. Má jít o sliby a závazky dané české vládě při převzetí firmy od předchozího vlastníka. Liberty Ostrava patří od roku 2019 do Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty.

před 1 hodinou

Rakousko vyjádřilo Česku podporu v kauze Vrbětice, další kroky má nejprve projednat EU

Rakousko, stejně jako všechny členské státy Evropské unie, stojí solidárně za Českou republikou v souvislosti s kauzou Vrbětice. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD) v Praze to řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Další možné kroky budou podle něj nejprve probrány na zasedání Evropské rady v Bruselu.

"Nabídli jsme zcela konkrétní podporu třeba prostřednictvím rakouského velvyslanectví v Moskvě, aby bylo možné nadále udržet provoz a fungování úřadů," řekl Schallenberg. Kulhánek také poděkoval za to, že rakouští diplomaté pomáhali při vyjednávání společného stanoviska EU na podporu ČR.

Na dotaz, zda by mohlo Rakousko přistoupit i k dalším krokům typu vyhoštění pracovníků ambasády, Schallenberg odpověděl, že je důležité, aby EU hovořila jedním hlasem. "Jsme vnímáni, pokud jsme jednotní a hovoříme společně. Veškeré další kroky a opatření se budou probírat nejprve v Bruselu na zasedání Evropské rady. Pokud se takové činy staly a Česká republika jasně vysvětlí jejich pozadí, zaslouží si naši plnou solidaritu," poznamenal ministr.

Některé země, například Slovensko či pobaltské státy, vyjádřily Česku solidaritu vyhoštěním ruských diplomatů. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v neděli v České televizi uvedl, že očekává další kroky i od dalších zemí, zmínil například Británii nebo Německo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy