Polsko narychlo modernizuje armádu. Žene ho strach z Kremlu

Alexandra Malachovská Alexandra Malachovská
8. 9. 2014 6:50
V příštích osmi letech hodlá Varšava do obrany investovat přes 30 miliard eur. Vláda mluví o "vlastenecké povinnosti".
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Varšava - Krize na Ukrajině tlačí Polsko k urychlené modernizaci armády. V nejbližší době se chce zbavit staré techniky a nahradit ji moderními stroji, které jsou běžné v západních zemích NATO.

Obavy z Ruska, jehož politici otevřeně vyhrožují Varšavě kvůli podpoře Ukrajinců, se promítají i do výdajů na armádu: v příštích osmi letech hodlá Polsko do své obrany investovat přes 30 miliard eur.

"Události na Ukrajině mají jasný a negativní vliv na regionální a mezinárodní bezpečnost. Pochopili jsme, že je nezbytné přehodnotit plány technické modernizace armády," uvedl náměstek polského ministra obrany Czeslaw Mroczek v rozhovoru pro polský rozhlas.

"Zdroj znepokojení je blízko"

Podle něj by se měla zvýšit útočná síla armády a také "potenciál zadržování". "Musíme myslet na vlastní bezpečnost více než dosud. Zdroj znepokojení je blízko našich hranic," zdůraznil.

Varšava ostře reagovala na ruskou intervenci na Krymu a odsuzuje také podporu separatistů na východě Ukrajiny ze strany Moskvy. Neklid vyvolalo i nedávné prohlášení skandály proslulého ruského poslance Vladimira Žirinovského, podle něhož "Rusko může Polsko vyhladit".

Přezbrojení polské armády a přechod na západní technologie má být dokončen do roku 2022.

Miliardy na modernizaci

Armáda má získat nové raketové systémy, lodě, vrtulníky, bezpilotní letouny a také samopaly, které by měly nahradit populární kalašnikovy.

Přestože většinu zbraní má dodat domácí vojenský průmysl, lukrativní zakázky pro zajištění vzdušného prostoru, nákup vrtulníků či dodávky pro vojenské námořnictvo čekají i na zahraniční firmy (pochopitelně s výjimkou těch z Ruska).

Foto: Reuters

Největší výdaje ve výši 26,4 miliardy zlotých (více než šest miliard eur) spolkne vzdušná obrana. Půjde, mimo jiné, o nákup systémů k ničení balistických raket. Zájem o dodávky již projevili výrobci z USA, Francie, Německa a Izraele.

Mezi zvažovanými systémy jsou americký Raytheon Patriot, izraelský Arrow nebo francouzský SAMP/T.

Velkou investici si vyžádají i bitevní vrtulníky, na které by podle programu mohlo padnout přes 11 miliard zlotých (2,7 miliardy eur).

Původně se s pořízením nových strojů, které mají nahradit sovětské Mi-24, počítalo až v roce 2016. "Kvůli ruské agresi" se ovšem Polsko podle náměstka ministra obrany rozhodlo nakoupit 30 helikoptér již letos.

Šance pro Apache

Varšava teď vyhodnocuje došlé nabídky. Největší šance mají americký AH-64 Apache, francouzsko-německý EC-Tiger či italsko-britský bitevník AW-129 Mangusta (AGUSTAWESTLAND).

Do konce letošního roku by přitom ministerstvo chtělo rozhodnout o nákupu dalších 70 strojů. Podle serveru gazeta.pl je výměna sovětských vrtulníků na pořadu dne od ruské okupace Krymu.

Týdeník Polityka informoval, že by už brzy mělo být dosaženo dohody o nákupu raket AGM-158 JASSM (Joint Air-to-Surface Standoff Missile) od zbrojovky Lockheed Martin. "Všechna světla svítí zeleně," uvedl s tím, že jde o zbraně, které jsou schopny zasahovat s přesností "do několika centimetrů".

Upozornil, že se jedná o technologii, kterou Američané nepříliš rádi svěřují dokonce svým spojencům. Finsko prý usilovalo o jejich nákup šest let a teprve nyní by mělo získat 70 těchto střel za 180 milionů dolarů. Hodnota polsko-amerického kontraktu zatím není známa.

Rusko všechno změnilo

Ministr obrany Tomacz Siemoniak při zahájení Mezinárodního salónu obranného průmyslu prohlásil, že agresivní politika Ruska v poslední době zásadně změnila přístup spojenců.

"Putin změnil NATO, a svazek se proto vrací ke své hlavní úloze, kterou je garance obrany členských zemí," uvedl.

Zdůraznil, že vzhledem k situaci na Ukrajině polská vláda hodlá využít všech možných nástrojů k zajištění bezpečnosti svých občanů. Modernizaci polské armády označil za "vlasteneckou, nikoli komerční záležitost".

Polská média tvrdí, že by Varšava mohla část svých stávajících zbraní odprodat Ukrajině. Polská televize TVN 24 uvedla, že ukrajinské vedení se s touto žádostí obrátilo na Varšavu již na počátku konfliktu s Ruskem. Neupřesnila však, o jaké zbraně by se mělo konkrétně jednat.

Donedávna byla podobná transakce nemožná kvůli embargu Evropské unie. To bylo letos v červenci zrušeno.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 39 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy