New York - USA posílí své jednotky v Perském zálivu, jakmile stáhnou všechny vojáky z Iráku.

Podle listu The New York Times by mohly být do Kuvajtu přemístěny bojové jednotky, aby byly nasazeny v případě náhlého zhoršení bezpečnostní situace v zemi, do níž poslal americké vojáky prezident George Bush v březnu roku 2003. Spojené státy mají z Iráku zbytek svého kontingentu odvolat do konce roku.

Minulý týden to s konečnou platností potvrdil Bushův nástupce v úřadu Barack Obama. Američtí generálové ale podobně jako někteří diplomaté a představitelé okolních zemí tvrdí, že takový krok Irák destabilizuje.

Jelikož se Pentagonu nepodařilo přimět Obamu a iráckou vládu dohodnout se na tom, aby alespoň část jednotek mohla v zemi zůstat ještě o něco déle, začalo ministerstvo obrany pracovat na alternativním řešení.

Plán Pentagonu počítá jak s přesunem části vojáků do Kuvajtu, tak i s vysláním dalších vojenských lodí do mezinárodních vod v oblasti Perského zálivu.

Podle newyorského deníku se americká armáda snaží o novou "vojenskou architekturu" v oblasti, v níž chce svůj vliv posilovat Americe nepřátelský Írán. Mohlo by se to projevit zavedením leteckých a námořních hlídek a nasazením raketové obrany.

Není přitom vůbec jisté, zda bude Irák schopen zajistit svou obranu a zvládnout útoky sunnitských povstalců, kteří v posledních měsících zintenzivnili své aktivity.

"Letecké síly nedokážou bránit vzdušný prostor země nejméně do roku 2020," cituje agentura Reuters ze zprávy iráckého ministerstva obrany, sestavené generálporučíkem Babakírem Zebárím.

Letectvo podle něj nemůže náležitě podporovat operace pozemní armády - mimo jiné kvůli průtahům v nákupu amerických bojových stíhaček F-16.

O tom, kolik vojáků by mohlo být posláno do Kuvajtu, se má rozhodnout v příštích dnech. Generál Karl Horst ze sboru náčelníků štábů plány pro Kuvajt označil výrazem "návrat do budoucnosti".

USA totiž v této zemi udržovaly bojové oddíly již v 90. letech. Mezi válkou v Perském zálivu z roku 1991 a invazí do Iráku v roce 2003 tam například sloužil jeden bojový prapor a v některých obdobích dokonce celá brigáda.

"Zvažujeme vrátit se k nasazení většího počtu vojáků. Myslím, že je to účinné, zdravé a praktické," řekl Horst.

Obamovi to podle komentátorů pomůže přesvědčit republikány, že USA po stažení z Iráku a odsunu z Afghánistánu, naplánovaném na rok 2014, nehodlají rezignovat na své zájmy v Perském zálivu.